Schwarzenberg: Je to česká fraška

Spor o vaši osobu probíhá už týden. Pozorujete nějaký vývoj?

Myslím, že se mezitím objasnilo, o co jde. Řekl bych, že to má dva aspekty. Za prvé je to součást zásadního sporu, zda příští vláda bude sestávat z trojkolice (ODS, KDU-ČSL, Strana zelených) nebo z dvojkoalice (ODS, ČSSD). Není žádným tajemstvím, že pan prezident dává přednost druhé variantě. Jde přece o druhé prezidentské volební období, které mu velká koalice zajistí snadněji. A já v tom hraji roli jakéhosi klacku, jejž pan prezident používá na záda pana Topolánka. A tím druhým aspektem jsou předsudky, se kterými se setkávám vlastně od narození. V článku, který pan prezident uveřejnil v MF Dnes, ještě chybělo, že jsem kosmopolita. No co, připomíná se mi to občas od dětství.

Do jaké míry se vás to dotýká osobně?

Já se tomu spíš strašně chechtám. Dřív, tedy před šedesáti lety, to bylo horší. To k nám soudružka učitelka přivedla děti, aby si mě prohlídly. Z toho lze soudit, že svět se vyvíjí k lepšímu.

Prezident se odvolává když ne na celý, tak na většinu českého národa. Domníváte se, že právem?

Myslím, že ne. Jsem přesvědčen, že většina lidí to vidí objektivně. Samozřejmě, když tady působila tak dlouho, s odpuštěním, bolševická propaganda, není divu, že to zanechalo nějaké stopy.

Jde o pokračování války Klaus-Havel?

Asi také. Jistě, chápu, že jsem spojován se jménem Václava Havla. A jak říkají Slováci: já se za to nehanbím. Jak známo, vykonával jsem úřad kancléře prezidenta republiky, Václavu Havlovi jsem stál léta po boku, velmi si ho vážím, ale nejsme identičtí... Na některé věci jsme měli odlišné názory. Ale jako slušný úředník jsem nepovažoval za správně je veřejně vyhlašovat.

Máte na vzniklou situaci nějaké reakce z Rakouska?

Objevily se samozřejmě nějaké komentáře. Je, myslím, chyba, když se to v nich hodnotí jako antirakouský efekt české politiky. To se jistě mýlí, protože je to čistě česká fraška.

Václav Klaus říká, že se obává zamlžení a smíchání rakouských a českých pozic. Co tím asi myslí?

To bychom venkoncem také rádi věděli. Snad je to postoj vůči Temelínu? Benešovým dekretům? Co je to za volovinu? Já jsem byl vždy loajální k českému státu. A to i v dobách, kdy k němu nebyli loajální jeho mocenští představitelé. Svými výhradami k jejich neloajálním skutkům jsem se netajil. Ale není každý postoj, který zastává prezident Václav Klaus, automaticky českým zájmem. Odpusťte, že to tu připomínám, ale loajální státoprávní postoj zaujímal ve svém politickém působení v předválečném Československu i můj otec.

Václav Klaus v článku prosí o vážnou diskusi. Jak by asi měla probíhat?

Vážnou diskusi bych také prosil. A přesně pojmenovat, o co jde. Víte, když jsme u té loajality: já jsem si vždy vysoce vážil prezidentského úřadu a byl jsem ke svým prezidentům v maximální míře loajální. Tím jsem a budu nadále. O to truchlivější mi připadá, co se stalo.

Stojíte o ten úřad ještě?

Víte, spíše to člověka motivuje. Bylo mi devětašedesát, tak jsem si říkal, že už je čas žít trochu klidněji. Ale když se kolem mě strhne takové mela, mám chuť do toho jít.

Říkal jste, když jsem vám zavolal, že stojíte v lese. Českém, nebo rakouském?

Chacha, jsem na Orlíku. Večer jedu do Prahy.

Foto: Jan Zatorsky

K TÉMATU:

Válka hradů

Hostinský kníže

Čtěte dále

další zprávy