Šampionát u ohlodané kosti

Liberec se kvůli mistrovství světa v klasickém lyžování zbavil lukrativních parcel, nezbylo mu skoro nic. Za šampionát už utratil miliardu a bojí se dalších ztrát. Důvod? „Věčně zelený“ areál pro běžecké lyžování ve Vesci. Ten nejspíš závody dlouho nepřežije. Po Liberci už se šušká, že na jeho místě vyroste bydlení pro majetné.

Tak krásnou středu snad tým Kateřiny Neumannové ještě nezažil. Dějiště běžecké části mistrovství světa v klasickém lyžování, které se bude konat v únoru roku 2009, snad poprvé po třech letech pokrylo uprostřed minulého týdne hned několik centimetrů sněhu. Mluvčí šampionátu Zdeněk Soudný využil situace a snažil se, seč mohl, aby před novináři vyvolal dojem, že příprava mistrovství světa v Liberci spěje k happy endu. „Přesně takhle tady bude Lukáš Bauer dojíždět pro zlatou medaili,“ jásal a klouzal v polobotkách po zasněžené cílové rovince běžeckého areálu v libereckém Vesci. Pak vypočítával, co se ještě musí dodělat: zdokonalit zasněžování, dokončit střední skokanský můstek a tribuny, vybudovat odvodňování pod běžeckými tratěmi, aby se šampionát neutopil ve vodě stejně jako nedávný testovací Světový pohár. Optimismus organizátorů mistrovství nahlodávala jen jediná otázka: Kdo to zaplatí? „To se musíte zeptat města,“ radil Soudný.
   
Reichenberg zchudl
Na libereckém magistrátu totiž nadšení pro šampionát uvadá. „Jestli dneska někdo řekne, že by bylo dobré něco udělat jinak, tak také musí říct, kdo to zaplatí. Město to rozhodně nebude,“ říká primátor Liberce, občanský demokrat Jiří Kittner (viz Za neúspěch zaplatí lyžování). „Ano, když bude potřeba něco za tři sta tisíc, tak se o tom můžeme bavit. Pokud ale půjde o částky v řádech desítek milionů, je tu problém – nemáme je,“ přiznává první muž Liberce.
   
Největší sportovní událost v republice za posledních osmatřicet let (od lyžařského mistrovství světa ve Vysokých Tatrách v roce 1970) kdysi bohatému Liberci udělala řádnou díru do městské kasy. S trochou škodolibosti by se dalo říct, že lépe než německý název Reichenberg (Bohatý vrch) by se pro dnešní město hodilo označení Armenberg (Chudý vrch). Devastující ránu zasadilo mistrovství především posledním zbytkům městských nemovitostí. Teď není kde brát. „Z Liberce už zbyla jen ohlodaná kost,“ posteskl si předseda kontrolní komise libereckého magistrátu Jiří Šolc z opoziční strany SOS pro Liberec. Ještě na konci devadesátých let hýbaly městem velké realitní transakce, dnes se na radnici vedou boje o to, zda prodat kus trávníku před panelovým domem.

Celý článek najdete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN.

Foto: Robert Sedmík

Čtěte dále

další zprávy