Nekonečný volební příběh

Volba předsedy sněmovny se snadno může proměnit v nekonečný příběh a vleklou ústavní krizi. Ústava totiž poslancům nepředpisuje žádnou lhůtu, během níž musejí zvolit svého šéfa. Ukládá sice prezidentovi, aby sněmovnu rozpustil a vypsal nové volby, pokud poslanci nejsou schopni přijímat usnesení, do této situace se ale současné zákonodárné shromáždění zřejmě nedostane. „Z hlediska práva je tato sněmovna schopná usnášení. Opak by platil, jen kdyby většina poslanců blokovala jednání a zasedání by se jich účastnila méně než třetina.

Teprve potom by mohl prezident zasáhnout,“ říká Jan Filip, šéf katedry ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Po letošních volbách nabylo křeslo šéfa sněmovny zvláštní důležitosti. Bez nového vedení dolní komory nemůže vláda podat demisi a o důvěru sněmovny se nemůže ucházet nový kabinet. Pro lídry obou hlavních stran je post zásadní také proto, že počty hlasů pravicového a levicového bloku jsou zcela vyrovnané a o budoucím premiérovi může rozhodnout i zdánlivá drobnost. Prezident Václav Klaus již několikrát naznačil, že sestavením vlády nepověří dosluhujícího premiéra Jiřího Paroubka ani v případě, že předseda vítězné ODS Mirek Topolánek selže při prvním pokusu o sestavení vlády. Šanci na návrat do čela kabinetu může Paroubek získat až ve třetím kole. Při něm by budoucího premiéra nevybíral prezident, nýbrž právě předseda sněmovny. Pokud by v jejím čele seděl sociální demokrat, Paroubkovy vyhlídky by vypadaly nadějněji.

Jenže zvolení šéfa sněmovny bylo na konci minulého týdne v nedohlednu. Zdálo se nemožné bez dohody dvou hlavních stran, a k ní se politici nechystali. „Nějak se musí dohodnout a zvolit předsedu. Ústava s jinou možností nepočítá,“ říká vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Václav Pavlíček. Ústavní krize podle něho zatím nehrozí: „Je zbytečné být nervózní, od voleb uplynulo teprve několik dní. V Itálii se před reformou ústavy často stávalo, že zvolení prezidenta předcházelo dvacet kol. Za vybočení z ústavního rámce to nikdo nepovažoval.“

Specialisté na ústavní právo dlouhodobě doporučují úpravy také u českého základního zákona. Ústava by podle nich měla jasněji definovat pravomoci prezidenta a přesněji stanovit některé lhůty, v nichž jsou povinni ústavní činitelé jednat. Nevylučují změnu volebního systému, případně přepočtu voličských hlasů. Pro začátek ale radí nejjednodušší prevenci proti patům: při příštích volbách by už poslanců nemělo být dvě stě. Jejich sbor by se měl rozrůst nebo zmenšit tak, aby měla sněmovna lichý počet členů a aby proti sobě nemohly stát dva naprosto stejně silné bloky.

Autor: -men-

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Zákopová válka ve sněmovně

Čtěte dále

další zprávy