Když nemocná duše řídí tělo

Dokážeme rozbít atom, cestovat do kosmu, představit si čtyřrozměrný časoprostor a přesně popsat zemětřesení, jež se událo před tisíci lety. O síle, která to vše lidem umožnila, však víme žalostně málo: o tom, co je podstatou lidské psychiky a jejího vztahu k okolnímu světu, naše vlastní tělo nevyjímaje. Jedním z oborů, které v tom směru dělají – dosud víceméně nesmělé – kroky, je psychosomatika.

DISKUTUJTE NA TÉMA: Jaké máte zkušenosti s vlivem psychiky na tělesné zdraví?

Když letí fotbalový míč z kopačky Davida Beckhama do branky nešťastného soupeřova brankáře, lze to popsat termíny čistě fyzikálními: na ležící míč zapůsobila síla X, jež mu dala pohybovou energii Y ve směru Z, způsobující takovou a takovou rotaci; po připočtení síly větru dostaneme balistickou křivku, na jejímž konci je síť branky (nebo hodiny na stadionu, podle toho, jaký má Beckham zrovna den).

Většina z nás je dostatek informovaná, aby se na pouhý fyzikální popis neomezila. Aniž k tomu potřebujeme zvláštní výklad, tušíme, že svou roli při trestném kopu hraje biologie (na popis zvláštních parametrů Beckhamova nártu padlo mnoho lesů), že má svou stránku psychologickou, společenskou, estetickou, ekonomickou a kdovíjakou ještě. Když jde o fotbal, nečiní nám takové mnohodisciplinární myšlení obvykle potíže. Když však jde o to, jak funguje vztah lidské psychiky a těla, z různých důvodů je nám taková úvaha velmi často cizí – přestože jde o věc nepoměrně složitější než trestný kop. Důvody tohoto stavu jsou stejně fascinující jako psychosomatika, věda, jež se v řečeném vztahu snaží nacházet dosud neznámé nebo nedostatečně popsané souvislosti (viz Co je psychosomatika...).

A že je toho k nacházení hodně, je zjevné. Lidé umírají po uštknutí hadem, jenž v sobě nemá dost jedu ani na zabití králíka; jindy mohou zemřít, protože se obávají vyloučení ze společnosti, nebo proto, že se domnívají, že se jim stalo něco strašlivého bez ohledu na to, zda je to pravda, nebo ne. Jindy se člověku nehojí zlomená noha, protože – zjednodušeně řečeno – je silně rozrušen, a někdy zase dostane vyrážku, když na televizní obrazovce uvidí jahody. Podle teze předního českého psychosomatika Zdeňka Riegera z pražského Střediska pro děti a mládež jsou úrazy u dětí známkou nedostatečného dohledu doma, zatímco přehnaný dohled zvyšuje tlak na nemoci vnitřních orgánů, jako je například astma.

Infarkt u zubaře
K nejlépe sledovatelným souvislostem patří působení silných negativních emocí na lidské tělesné zdraví. Prominentní roli hrají strach. Kniha Psychosomatika amerických lékařů Howarda a Marthy Stewartových popisuje tragický případ z roku 1970, kdy čtyřleté děvčátko z Londýna zemřelo – kvůli návštěvě zubaře. Předtím mělo špatnou (byť banální) zkušenost s lokálním umrtvením; když mu lékař z hlavy odstraňoval stehy, anestezie zafungovala špatně a zákrok byl bolestivý. Jakmile se holčička na zubařském křesle dověděla, že jí budou vytrhávat jeden z mléčných zubů, začala zoufale křičet strachy. Zubař jí dal sedativa na uklidněnou a zub bez problémů vytáhl. Dívenka však za několik minut dostala infarkt a do dvou dnů zemřela. Pitva našla v dětském tělíčku dávku adrenalinu, která by roztrhla srdce i dospělému člověku. Srdeční selhání má podle týchž autorů na svědomí také většinu úmrtí připisovaných hadím uštknutím. Celý článek si můžete přečíst v novém vydání časopisu Týden.

Foto: PROFIMEDIA, Tomáš Nosil

Čtěte dále

další zprávy