Kdo lobboval pro Rusy?

Česká republika není úplně závislá na ruském plynu. Její spotřebu pokrývají z jedné čtvrtiny norské dodávky: vděčí za to smlouvě z dubna roku 1997, kterou tehdejší vláda uzavřela na dvacet let s konsorciem kolem norské firmy Statoil. Dva roky před podpisem kontraktu probíhaly v české vládě boje o to, zda má země zůstat zcela závislá na Rusku, či nikoli.

Podle některých pamětníků tehdy vedla jasná linie napříč vládou. „Silní ekonomičtí ministři jako Karel Dyba a Vladimír Dlouhý hájili spolu s Václavem Klausem proruskou variantu,“ vypráví někdejší ministr vnitra Jan Ruml. Ostatní včetně Rumla prý prosazovali přibrání dalších dodavatelů do českého portfolia. „Hlavně Dlouhý zpočátku vehementně vystupoval ve prospěch čistě ruských dodávek,“ tvrdí Ruml. To Dlouhý popírá a tvrdí, že si Ruml vymýšlí.

Pikantní je také Rumlovo tvrzení, že Klaus se jako premiér zastával stoprocentních dodávek plynu z Ruska. Počátkem minulého týdne se totiž nynější český prezident chlubil v TV Nova právě zásluhou své někdejší vlády o přivedení norského plynu do země.

K TÉMATU:

Vjachirev na nás tlačil

Tekutá budoucnost

Éra zemního plynu začíná

Poklad pod zemí

Včera tanky, dnes plyn?

Hrozba plynem a obr Gazprom

Jak Putin ovládl Gazprom

Ve stínu ruského medvěda

Čtěte dále

další zprávy