Josef Pejchl: Až na tu kaňku

I v polovině prosince proudilo do kanceláře odvolaného ředitele nemocnice v Havlíčkově Brodě po dobu rozhovoru slunce. „Kéž by přišlo přímo za mnou, aby mi zaručilo lepší vyhlídky,“ povzdechl si Josef Pejchl.

Cítíte vinu za to, co se v nemocnici stalo?

Ne, nejednalo se o systémovou chybu, bylo to selhání jedince. Udělal jsem vše, co bylo v mých silách. Odstupem času lze situaci hodnotit jinak. Jsem napadán, že jsme měli proti panu Zelenkovi postupovat tvrději. Ono je složité ukázat na někoho prstem, když nemáte v ruce žádné argumenty. Jsem přesvědčen, že jsem jednal adekvátně a správně.

Vyčítáte si zpětně něco?

Vše probíhalo ráz na ráz, člověk se nemohl příliš rozmýšlet. Jsou momenty, které bych možná řešil jiným způsobem, přesto by to na mé konečné situaci nic nezměnilo.

Uveďte nějaký konkrétní případ.

Na pondělním jednání se zástupci kraje Vysočina jsem vystoupil impulzivně. Nemyslím si však, že to na postup kraje mělo vliv.

Kraj vám vyčítal špatnou komunikaci v krizové situaci...

I kdybych jim předal kopii trestního oznámení, výsledek by byl podle mě stejný. Zřejmě jsem to ale učinit měl, takhle měli o důvod více k mému sesazení.

V jakém stavu přebere nemocnici váš nástupce?

Z pohledu pacientů je nemocnice osmá nejlepší v republice, hospodaří vyrovnaně. Svému nástupci přesto nezávidím, bude totiž čelit žalobám, které budou jistě následovat.

Další z výtek zní takto: Proč bylo trestní oznámení tak obecné a jeho sepsání zabralo tři týdny?

Měli jsme indicie, že se u jednoho z pacientů v krvi vyskytl heparin, který tam neměl co dělat. Dalším vodítkem byla účast Zelenky ve službě. V době, kdy jsem se dozvěděl, že existují pochybnosti o výkonu jeho práce, jsme se nedomnívali, že jde o vraždění. Za takových okolností nemůžeme podávat na někoho žalobu: kdyby se vina neprokázala, čelili bychom žalobě my.

Nebylo lepší jít na policii osobně a celý případ odvyprávět?

Po bitvě je každý generál. Když jsem se o věci dověděl, nechal jsem si dva dny na analýzu. Poté jsem kontaktoval advokátní kancelář, kterou jsem pověřil sepsáním trestního oznámení. Za týden bylo hotové a o tři dny později podané na státní zastupitelství v Havlíčkově Brodě. To je vše.

Myslíte si, že policie mohla své kroky uspíšit?

K tomu jsem se již v médiích vyjadřoval, více už nechci. Přesto myslím, že ta doba se zkrátit dala. Policii ale jinak důvěřuji. Případ prošetřili, zjistili, kdo je vinen, takže práci odvedli dobře. Až na tu časovou kaňku.

Když jste rozvazovali poměr s panem Zelenkou, nebáli jste se, že bude pokračovat v této trestné činnosti jinde?

Vy vycházíte od konce, když víte, že je vrah. My jsme to nevěděli. Mínili jsme, že může škodit, ale ne že vraždí. Počítali jsme s tím, že když se ozve nějaké zdravotnické zařízení, upozorníme jej, že není vhodné Zelenku zaměstnat. V jednom případě se tak stalo.

Mluvil jste už s někým z pozůstalých?

Dohodli jsme se, že až budeme mít od policie oficiální seznam poškozených, zkontaktujeme je a budeme se pro ně snažit najít uspokojivé řešení. Do středy jsme byli vázáni mlčenlivostí kvůli vyšetřování. Nyní už to spadá na nové vedení.

A co zajít s omluvou za postiženými rodinami sám - jako Josef Pejchl?

Já už nejsem zaměstnanec nemocnice, myslím, že by se tím nic nevyřešilo ani nezměnilo.

Uplynulý týden pro vás byl hektický. Jak se na jeho konci cítíte?

Jsem vyčerpaný, novináři si zde podávají dveře, spím tři hodiny denně a rodinu už vůbec neznám. Psychicky je to velmi náročné. Doufám, že to nejtěžší už mám za sebou.

K TÉMATU:

Touha rozhodovat o životě a smrti

Cítí se jako nadčlověk

Čtěte dále

další zprávy