Jak umírá strana. Konec ve sněmovně po osmi letech

Minulý čtvrtek ve dvě hodiny odpoledne ukončila Unie svobody po osmi letech svou „sněmovní existenci“. Jako poslední opouštěla poslanecký klub jeho tajemnice: v parlamentu působila od dob Občanského fóra.

Vlasta Klonfarová strávila ve sněmovně šestnáct let. Dnes čtyřiašedesátiletá žena, jíž v parlamentu nikdo neřekl jinak než Vlastičko, přišla rovnou z Občanského fóra, později pracovala v poslaneckém klubu ODS a posledních osm let byla tajemnicí klubu Unie svobody. Kromě toho dokázala přímo v prostorách poslaneckého klubu ročně odchovat i několik vrhů štěňat svých chovných fenek; navlhlé koberce i stálé ňafání kolegové i sněmovna tiše tolerovali. Minulý čtvrtek si Klonfarová ve sněmovně pobrala zbylé věci a naposledy prošla vrátnicí.

„Byl to šestnáct let denní servis poslancům, od přišití knoflíku po stanoviska k zákonům. V mém věku je to velká změna, ale snad to přežiju,“ říká a začíná se ohlížet po nové práci. Stejný problém řeší po odchodu US-DEU ze sněmovny více lidí. Do čtvrteční druhé hodiny po poledni museli zaměstnanci unionistického klubu, končící poslanci i jejich asistenti opustit parlament. „Je tu prázdno a smutno, posledních pár lidí si tu balí věci nebo maže soubory v počítači,“ líčila atmosféru dobyté pevnosti US-DEU těsně před stanovenou hodinou Lucie Helmová, asistentka poslance Roberta Vokáče a ministra obrany Karla Kühnla.

Stěhování brzy čeká i celou Unii svobody. Strana ve volbách nedosáhla ani na hranici 1,5 procenta hlasů, která zaručuje dotace od státu. Už během léta se proto stranická centrála přesune z Malostranského náměstí do levnějšího nájmu, zřejmě do Prahy 5. Strana má zatím v pokladně údajně kolem deseti milionů korun, což jí zaručuje přežití, i tak ale musí omezit počet dnešních zhruba tří desítek zaměstnanců a najet na celkově úsporný režim.

Co bude s US-DEU dále, zatím nikdo neví. Po rezignaci hlavních lídrů partaj provizorně řídí místopředseda Martin Stránský. „Považuji se za správce konkursní podstaty, takže stranu jen držím v chodu a nedělám žádné nevratné kroky,“ říká. O novém vedení strany a strategickém výhledu, jak dál, rozhodne až sjezd na začátku července. Stránský, který chce kandidovat na předsedu, popisuje spektrum možných variant slovy: „Je to celá škála možností. Od toho, že se sami vzpamatujeme, přes integraci s někým jiným až po rozpuštění strany.“ Zkušenost z polistopadových let však říká, že žádné ze stran, které v minulosti vypadly ze sněmovny, se už nikdy nepodařilo vzpamatovat a vrátit se do politické první ligy.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Fotbal v politice a Paroubkův neznámý sponzor

Personální šachy a vláda v nejistotě

Poslanečtí bažanti a malé domů

Foto: archiv Týdne

Čtěte dále

další zprávy