Hrozba plynem a obr Gazprom
Hádka o dodávky plynu mezi Ruskem a Ukrajinou skončila smírem. Hrozba, již představoval obří kolos Gazprom, však nezmizela. Plynárenský podnik kontrolovaný prezidentem Putinem ovládá ropnou společnost Sibněfť, deník Izvestija, hotely, banky, jachtařský klub. A dokonce dvě české firmy zásobující jaderné elektrárny.
Když ruský prezident Vladimír Putin utáhl minulý týden kohoutky plynovodů Ukrajině, vlády západní a střední Evropy měly o čem přemýšlet: dostaly hmatatelný důkaz toho, jak nebezpečná je závislost na ruském plynu. Zatím neexistuje žádná rozumná alternativa, která by dodávky plynu z Ruska nahradila. Závislost na něm spíše dále poroste.
Putin si však musí dávat pozor, aby netlačil na pilu příliš: ruská ekonomika je totiž zcela závislá na vývozech surovin a o příjmy z prodeje plynu a ropy v žádném případě nesmí přijít. Plynárenský monopol -gigantický podnik Gazprom, jejž má Putinovo Rusko k dispozici - však vzbuzuje oprávněný strach.
Až na věky státní
Kdo vlastně drží Evropany pod krkem? Gazprom je největší firmou v Rusku; ovládá více než čtvrtinu známých světových zásob zemního plynu. Jeho tržní hodnota jde v posledních několika letech strmě nahoru. Ještě před šesti lety činila pouhých šest miliard dolarů. Počátkem roku 2005 se už pohybovala kolem sedmdesáti miliard a v létě se přehoupla přes stovku.
Dnes má Gazprom tržní hodnotu 160 miliard dolarů a tato částka neustále míří vzhůru. Dosáhnout by mohla až tří set miliard dolarů. Téměř takovou hodnotu předpovídala americká investiční banka Credit Suisse First Boston už v roce 1994. Prezident Putin chce, aby Gazprom předstihl největší světovou petrolejářskou společnost ExxonMobil, jejíž hodnota se dnes pohybuje kolem 350 miliard dolarů. Šéf výboru pro energetiku v ruské dumě Valerij Jazev loni v listopadu dokonce prohlásil, že hodnota Gazpromu jednou dosáhne šesti set miliard dolarů.
Jakým způsobem bude hodnota plynárenského obra dále růst? S částí jeho akcií se má začít volně obchodovat. Podle výroční zprávy za rok 2004 byl dosud nejvýznamnějším zahraničním akcionářem Gazpromu německý koncern E. ON, který vlastní 6,4 procenta společnosti (podíl má hodnotu přes deset miliard dolarů). Podle nového zákona by měli mít do Gazpromu přístup také další investoři. O žádnou překotnou liberalizaci však nepůjde. Vláda, respektive Kreml, si ve společnosti ponechá i nadále majoritu, kterou získala loni (viz box Jak Putin ovládl Gazprom). Dnes vlastní 51 procent akcií, což jí plně umožňuje kolos ovládat.
Bratři z Petrohradu
Vedení společnosti dominují lidé ze Sankt Petěrburgu, tedy z města, odkud pochází sám Putin (v době jeho narození šlo samozřejmě o Leningrad). "Gazprom se v tomto neliší od zbytku Ruska, které je založeno na nepotismu a protekci, jakémsi feudálním systému osobních vazeb, který přetrval od carských dob," vystvětluje rusista a někdejší generální konzul v Sankt Petěrburgu Vladimír Votápek. Putin podle jeho slov dosazuje na všechny důležité posty ve státě a státních podnicích buď "Pitěrce" (Petrohraďany), nebo bývalé kolegy z KGB.
Na základě této logiky instaloval Putin v roce 2001 do funkce výkonného ředitele Gazpromu Alexeje Millera, jenž se narodil i studoval v někdejším Leningradu. Později pracoval v oddělení pro vnější vztahy na tamější radnici v době, kdy této sekci šéfoval Putin.
Mocným Putinovým člověkem ze Sankt Petěrburgu je však především Dmitrij Medveděv, šéf prezidentovy administrativy a předseda správní rady Gazpromu. Právě o něm se spekuluje jako o možném Putinově nástupci. Tedy pokud by byl Putin ochoten vzdát se prezidentského postu v roce 2008, kdy mu vyprší druhé funkční období.
Jachta, televize, noviny
Gazprom je obrem, jehož vliv se zdaleka neomezuje pouze na plyn. Jen podle oficiálně zveřejněných údajů na jeho internetových stránkách pod něj částečně nebo zcela spadá dalších zhruba sto šedesát firem činných v různých oborech; není vyloučeno, že další desítky či stovky ovládá nepřímo přes jiné společnosti.
Patří mu hotely, banky, telekomunikační firmy, zemědělské podniky a mnoho nemovitostí. Podle amerického Centra pro obranné informace (Center for Defense Information) vlastní také jachtařský klub, letiště, letadla a soukromé školy. Pracuje pro něj přes tři sta tisíc lidí. Na to vše dohlíží vedení firmy z pětatřicetipatrového moskevského mrakodrapu postaveného z modrého skla.
Silnou stránkou Gazpromu jsou média. Kontroluje noviny, televize a rozhlasové stanice. "Putin použil Gazprom k zestátnění médií," vysvětluje rusista Votápek. Ruský vládce to nejlépe předvedl před pěti lety, kdy vystrnadil nepohodlného magnáta Vladimíra Gusinského, majitele na místní poměry liberálního televizního kanálu NTV. Gusinskij byl zatčen a obviněn z defraudace deseti milionů dolarů. Uprchl do Španělska, ruské úřady ho však nechaly na pokoji až poté, co na Gazprom "dobrovolně" převedl televizi NTV. Kromě toho získal Gazprom do sbírky i Gusinského vlivné rádio Echo Moskvy.
Loni v létě se plynárenskému kolosu podařilo ovládnout významný nezávislý deník Izvestija. Nadpoloviční podíl koupil od holdingu Interros ruských oligarchů Vladimíra Potanina a Michaila Prochorova. Okamžitě se vynořily obavy, že by si Kreml mohl podřídit prominentní, dosud velmi objektivní noviny. Minulý měsíc začaly probíhat uvnitř redakce personální změny včetně výměny šéfredaktora.
Rusové v Česku
Gazprom disponuje vzácnými klenoty i v dalších oborech. Na převzetí ropné společnosti Sibněfť za více než třináct miliard dolarů se "dohodl" s oligarchou Romanem Abramovičem. Moc Gazpromu se tím enormně posílila, protože získal přístup k ohromným ziskům z ropy.
Společnost dále vlastní desetiprocentní podíl obrovského polostátního energetického molocha RAO JES, v jehož čele stojí Anatolij Čubajs, zvaný Elektrický car (také on studoval v "Putinově městě" - někdejším Leningradu). Zanedbatelný není ani vstup Gazpromu do jaderného strojírenství. Jeden příklad za všechny: finanční dům Gazprombank, který spadá pod Gazprom, koupil od gruzínského ministra Kachy Bendukidzeho rozhodující podíl ve společnosti OMZ (Spojené strojírenské podniky). Z kdysi čistě plynárenského podniku se tak postupně stává impérium zahrnující všechny oblasti energetiky.
Od společnosti OMZ navíc vede přímá linka do České republiky. Prostřednictvím této firmy totiž Gazprom ovládl také dva české strategické podniky, které dříve patřily do plzeňského Škoda Holdingu: Škodu JS (jaderné strojírenství) a Škodu Steel. Společnost OMZ vlastní tyto firmy od roku 2004, kdy je získala od Antonína Koláčka za neznámou cenu: odhaduje se, že šlo v přepočtu asi o 1,2 miliardy korun. Škoda JS vyrábí zejména zařízení pro jaderné elektrárny a kontejnery ke skladování jaderného paliva. Škoda Steel dodává součástky loďařským firmám a výrobcům energetických zařízení.
Foto: Petra Mášová, Jan Šilpoch
K TÉMATU:
Čtěte dále
Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi