Dluhy ujídají chleba

„Lidé kvůli penězům udělají cokoli. Někteří si nakonec sáhnou i na život,“ říká Hynek Filip, jednatel firmy Sampa Invest vymáhající pohledávky. Zároveň upozorňuje na temnou budoucnost při splácení hypoték.

Jak byste popsal typického dlužníka?

Zoufalec. Člověk, který sám sebe neovládá. Existují dvě velké skupiny dlužníků: obyvatelé pražského či ostravského sídliště a mladí borci do pětadvaceti let. V každém portfoliu špatných úvěrů jich dohromady najdete kolem čtyřiceti procent.

Co třeba severní Čechy nebo brněnská sídliště?

Na jižní Moravě, na Hané nebo třeba na Břeclavsku se stále drží zdravá sedlácká mentalita: když na něco nemám, tak si to nepořizuju. Na severu Čech je zase hodně nezaměstnaných, kterým banky ani splátkové společnosti nepůjčí, což je jejich štěstí.

Jsou mezi mladými zadluženci také studenti?

Ne. Dlužníci do 25 let, kterým pracovně říkám „mladí a neklidní“, většinou nemají vyšší vzdělání. Rekrutují se z řad čerstvých zaměstnanců s nízkými příjmy, kteří chtějí ve své sociální skupině demonstrovat určitý status. Na úvěr si proto kupují mobily, elektroniku nebo značkové oblečení a moc u toho nepřemýšlejí. Když přijde exekutor, jsou velmi překvapeni.

Má podle vás vůbec spotřebitelský úvěr opodstatnění?

Spotřebitelský úvěr je nesmysl. Většinu půjček si lidé berou na věci, jejichž životnost je podstatně kratší než doba splácení úvěru. Jsou schopni se zavázat, že čtrnáctidenní dovolenou budou splácet třeba sedm let. Jejich motivace platit pak pochopitelně klesá. Obvykle je prvních několik splátek v pořádku, pak se začnou zpožďovat, až úplně skončí.

Ani lednička na splátky nemá logiku?

Možná, ale neplatiči obvykle nezačínají nákupem potřebných věcí. Chtějí si užít pocitu, že si zvýšili životní úroveň, a kvůli penězům udělají cokoli. Falšují žádosti, zatloukají předešlé dluhy a firmy půjčující peníze nad tím přivírají oči. Lidé z nižších sociálních skupin, kteří jsou reklamou na snadné půjčky nejvíce ohroženi, nakupují na dluh statusové symboly: mobily, plazmové televize, drahé hudební systémy nebo stará luxusní auta. Na úvěry si rychle vytvoří návyk a z bludného kruhu neumějí vystoupit.

Jak dlužníci končí? Pomůže jim od příštího roku institut osobního bankrotu?

Rozpad rodiny je běžná věc, občas dojde i na sebevraždu. To jsou ale labilní jedinci. Některým lidem dluhy vůbec nevadí a umějí s nimi pohodlně žít. A zoufalcům, kteří mají se splácením největší problémy, osobní bankrot nepomůže. Nedosáhnou totiž na třicetiprocentní hranici, kterou by měli ze svých celkových dluhů zaplatit, než jim bude zbytek prominut. Moudré pořekadlo praví: dluhy ujídají chleba.

Jsou k něčemu registry dlužníků?

Ne. Banky už dávají úvěry i lidem, kteří měli v minulosti se splácením problémy. Dnes promíjí malé prohřešky, ale zítra mohou být větší. Navíc o papíry nejde. Úvěr dává Jarda, ten ho Pepovi rád přiklepne. Tak to funguje hlavně na menších městech. Obzvlášť když si Pepa s žádostí trochu pohraje. Běžně se zaměňuje hrubý a čistý příjem a zamlčují se nedohledatelné splátky.

Detailnější prověřování funguje u hypoték.

Zatím, ale některé banky již jednoznačně míří na skupinu obyvatel, která na ně nemá. Co si myslet o reklamě, jež láká na hypoteční splátky 9999 korun? Časem se dostanou do problémů i slabí plátci hypoték. Některým bankám stačí, když klientovi zbude po zaplacení splátky životní minimum. Ale to je nesmyslně málo.

Jak dluhy vymáháte?

Nejtěžší bývá dlužníka najít, protože hodně lidí má trvalé bydliště nahlášeno na obecních úřadech. Pak jim vysvětlíme, že pokud nezaplatí, proběhne exekuce a vše je bude stát podstatně více. Vyhrožovat nelze. Když to někdo zkusí, ostřílení dlužníci rádi zavolají policii a podají trestní oznámení. Já už jich mám na kontě několik.

Dají na vás dlužníci?

Překvapivě velké procento lidí, které dohledáme a vše jim vysvětlíme, zaplatí.

Následné soudní exekuce prý fungují velmi rychle.

Nesouhlasím, systém je nesmírně přetížený. Máme sto třicet exekutorských úřadů a v letošním roce se odhaduje přes tři sta tisíc případů exekuce. Případy se táhnou obvykle několik let.

Vzal jste si někdy úvěr?

Měl jsem hypotéku, ale po dvou letech jsem ji raději zaplatil. Vzal jsem si také leasing a životní pojistku, ale časem se všeho zbavil. Nesnáším, abych někomu dlužit.

Hynek Filip (33)

Jednatel a spolumajitel společnosti Sampa Invest, která se specializuje na vymáhání problémových pohledávek. Do roku 2003 byl ve vedení divize rizikových pohledávek Komerční banky, krátce působil také ve společnosti Deloitte, kde se podílel na vyšetřování případů Františka Chvalovského nebo Baraka Alona. Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně dokončil v roce 1996, o rok později získal titul MBA na pražské US Business School. Je ženatý, má čtyřletého syna a jezdí třílitrovým Oplem Omega.

K TÉMATU:

Pro kousek štěstí

Čtěte dále

další zprávy