Pandemie Covid-19 zapříčinila nárůst duševních potíží až o 30 procent

10.12. 15:33 | Autor: - red -

První vlna koronaviru navýšila počet depresí, úzkostných stavů i riziko sebevražd. Podle lékařů může mít stejně ničivý dopad i druhá vlna, kterou umocňují narůstající ekonomické potíže, ale i přetrvávající strach z onemocnění. Duševní poruchy a poruchy chování jsou přitom druhou nejčastější příčinou vyplácení invalidních důchodů v Česku.

Dopady jarní vlny epidemie na duševní zdraví v Česku zkoumala studie NUDZ publikovaná v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences. "U dospělé populace jsme zaznamenali zhruba trojnásobný nárůst depresí a rizika sebevraždy, téměř dvojnásobný nárůst úzkostných poruch a zvýšený výskyt nárazového pití alkoholu," uvedl doktor Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví, kde se výzkum uskutečnil.

Podle Pavla Mohra, předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP a primáře kliniky NUDZ je na místě se připravit na další nárůst duševních problémů a poruch, stejně jako tomu bylo u první vlny. Ve snaze mírnit dopady na psychiku obyvatel připravili odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) sérii přednášek on-line přenášek pro veřejnost dostupných na stránkách ústavu.

Například Problematikou sebevražd se bude zabývat Alexandr Kasal, který je členem realizačního týmu Národního akčního plánu prevence sebevražd. "Mezi ohrožené skupiny v ČR patří děti a mladiství, včetně dětí v ústavní výchově. Na druhém konci věkového spektra jsou sebevraždou ohroženi senioři, zejména pak muži. U této populace je silným rizikovým faktorem pociťované osamocení a izolace," upřesňuje Alexandr Kasal.

Omezit sledování zpráv a dbát na spánek

Lékař Jan Hanka, který se na péči o duševní zdraví, v aktuální situaci radí: "Omezte sledování zpráv na nutné minimum, udržujte kontakty s lidmi, které máte rádi, dbejte o svůj spánek, vyváženou stravu a fyzickou aktivitu," shrnuje doktor Hanka základní pravidla.

Odborníci dále radí sledovat duševní stav nejen u sebe, ale i u svých blízkých. V případě vysledovaných potíží doporučují požádat o pomoc. "Je důležité, aby lidé byli vybaveni základní schopností postarat se o vlastní duševní zdraví, a aby si také byli schopni v tomto ohledu pomoci navzájem. To by mělo vést k většímu důrazu na prevenci a podporu duševního zdraví u běžné populace, například v kontextu školy či zaměstnání," doplňuje doktor Petr Winkler.

Psychické poruchy i v rámci životního pojištění

To, že jsou duševní nemoci v populaci dlouhodobě na vzestupu, dokazují data. Podle Správy sociálního zabezpečení jsou duševní poruchy a poruchy chování druhou nejčastější příčinou vyplácení invalidních důchodů v Česku. Mezi roky 2010 a 2019 vzrostl podle Správy sociálního zabezpečení počet invalidních důchodů z důvodu duševní choroby nebo poruchy chování o 17 025 případů. V roce 2019 se na jejich vyplácení podílely 25 procenty s počtem 103 235 případů. Tento nárůst zaregistrovaly i pojišťovny, které dnes nabízí pokrytí psychických onemocnění v rámci životního pojištění. "Klient s přiznanou invaliditou 3. stupně a uzavřeným připojištěním invalidity má nárok na pojistné plnění u všech diagnóz duševních nemocí a poruch chování. Vyloučeny jsou jen příčiny z užívání alkoholu nebo jiných návykových látek. Pojistná částka může být až šest milionů korun," říká tisková mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová. U invalidity 1. a 2. stupně plní Uniqa z připojištění u organických duševních poruch, např. Alzheimerovy choroby, vaskulární demence, úzkostné poruchy nebo poruchy osobnosti.

Foto: deposithphotos/AndrewLozovyi

Autor: - red -