Fyzioterapie bude bojovat i s alzheimerem, předpovídá fyzioterapeutka

Fyzioterapeutka Iva Bílková.

Fokusovaná rázová vlna, laserová terapie, ale třeba i nositelná elektronika pomáhají už dnes při regeneraci tkání nebo prevenci nemocí páteře. Moderní technologie v budoucnu dokážou bojovat i s Alzheimerovou chorobou či impotencí, říká přední fyzioterapeutka Iva Bílková. Mluví i o tom, proč jsou v jejím oboru tak dlouhé čekací doby pro pacienty.

Jsou na tom Češi po fyzické stránce čím dál hůře?

Z pohledu fyzioterapeuta ano. Důvod je jednoduchý: naprosto všichni čím dál více sedíme. Mohou za to počítače a v posledních deseti letech mobily, tablety a automatizace na každém kroku. S bolestmi páteře k nám chodí stále mladší ročníky. Jsme ale moderní společností úplně ve všech ohledech. Vždyť klasické staré diagnózy dostávají nová moderní jména: máme tady myšitýdu, což je vlastně tenisový loket, tedy zánět šlach na zevní straně loketního kloubu. Dále tabletové rameno, tedy bolest trapézového a deltového svalu, či blackberry palec, což je zánět abduktorové šlachy palce. Častá jsou gameboyová záda, tedy blokády žeber a bolesti hrudní páteře a bolesti mezi lopatkami, tuhost šíje. Zajímavostí je, že daleko častěji fyzioterapeuti pomáhají ženám otěhotnět a odstraňují problémy s bolestivou menstruací. Za tyto obtíže často může obyčejná svalová nerovnováha mezi žebry, páteří a pánví způsobená špatnou pozicí těla při sezení.

Jenže sehnat fyzioterapeuta je obrovský problém. V Praze lidé čekají i několik měsíců. Proč?

Odpověď je jednoduchá: protože je nás málo. A důvodů je řada. Vzděláním fyzioterapeuta je přibližně od poloviny devadesátých let plné vysokoškolské studium srovnatelné s jinými lékařskými obory. Budoucí fyzioterapeut studuje anatomii, fyziologii, patologii, farmakologii, biochemii, biofyziku. S klidným svědomím mohu říct, že z hlediska hloubky znalosti pohybového aparátu a jeho léčby absolventi studia fyzioterapie výrazně převyšují klasické všeobecné lékařské studium. Náročnost oboru je tedy velká a to se projevuje i v počtu absolventů fyzioterapie.

Systém péče o pohybový aparát je v Česku složitý. Jak to pociťujete v praxi?

Zákony například vyžadují, aby lékař stanovil diagnózu, naplánoval a přesně popsal, co má fyzioterapeut s pacientem v ordinaci dělat. Jak už jsem ale řekla, magistersky vzdělaní fyzioterapeuti mají velmi často daleko lepší znalosti o pohybovém aparátu a metodách, které by se měly v případě dané diagnózy aplikovat. Drtivá většina poukazů předepisovaných lékaři je bohužel vyplněna nedostatečně. Proto fyzioterapeuti při první pacientově návštěvě stejně sami provedou kvalitní diagnostiku a také si stanoví nejvhodnější postup léčby.

Já bych se tedy spolehl spíše na diagnostiku lékaře...

Není k tomu důvod. Jako fyzioterapeutka jsem pro každého pacienta schopna zvolit tu nejlepší metodu, techniku nebo léčebný postup.

Takže lékařskou dokumentaci příliš nepotřebujete?

Takto jednoduše to říct nelze. Samozřejmě musím respektovat, co píše lékař. Ale uveďme si příklad poukazů na fyzioterapii. Pokud jste takový poukaz od lékaře obdrželi, zkuste se podívat, co je na něm napsáno... Nemusím být mentalista, abych odhadla, že tam budete mít krátce napsané LTV, tedy léčebná tělesná výchova. Pro fyzioterapeuta je to totéž, jako kdyby tam lékař nechal úplně prázdný řádek. Případně diagnostiku udělají dobře, ale neumí zvolit nejlepší léčebný postup. Uchylují se k vířivkám, magnetům a pod rehabilitací si představují protahování a posilování. Omlouvám se těm rehabilitačním lékařům, kteří udělají pořádnou diagnostiku a poukaz vyplní správně. Takových je však naprosté minimum. Bohužel, pokud jde o vztah lékaře a fyzioterapeuta, jsme vázáni zákonnou povinností.

Co vám zákon přikazuje?

Jde o povinnost léčit klienta na základě diagnózy nějakého lékaře, byť je třeba chybná. Řekněme, že vás začne něco bolet na pohybovém aparátu. Ráno se například probudíte s ostrou bolestí v bederní páteři a nemůžete se narovnat. Nebo například maminka zvedne starší dítě z postýlky a při rotaci si takzvaně vyhodí žebro nebo zablokuje bederní páteř. Může si poškodit i meziobratlovou ploténku. Od té chvíle se nemůže pro ostrou bodavou bolest v hrudi nebo bedrech pořádně nadechnout či narovnat nebo jinak pohnout.

Fyzioterapeutka Iva Bílková.V takovou chvíli mám zajít přímo za vámi?

Jak se většina lidí zachová? Zákon nařizuje, aby zašli k lékaři, který musí stanovit diagnózu. S ní si pak člověk musí zavolat na některé pracoviště fyzioterapie. A zde je schovaný problém. Ti klienti, kteří nechtějí nebo nemohou věc odkládat a nevyžadují, aby jim na léčbu přispěla jejich zdravotní pojišťovna, ani neuvažují, že zajdou za obvodním lékařem, za ortopedem nebo rehabilitačním lékařem. Okamžitě si najdou své oblíbené pracoviště s fyzioterapeuty, objednají se na nejbližší termín a žádají o okamžitou pomoc. V této situaci je nemyslitelné, aby fyzioterapeut takového klienta odmítl.

Jenže si to budu platit ze svého.

Přesně tak. Pokud chcete úhradu od pojišťovny, musíte jít přes lékaře. Ale i na toho mnohdy čekáte dny, týdny. A trpíte. Zajdete za obvodním lékařem? Třeba máte štěstí a zrovna ordinuje. Ten vás pošle za odborným lékařem. Jak dlouho na něho budete čekat? Týdny? Hrozná situace.

Co se vlastně děje v momentě, kdy k vám přijdu s poukazem na fyzioterapii a vy vidíte, že to lékař nezvládl? Že třeba selhal i v základní diagnostice mého problému?

Pokud fyzioterapeut shledá, že příkaz postupu není v souladu s jeho odborným názorem, mohou nastat tři situace. Tou první je, že udělá to, co lékař předepsal, i když ví, že to pacientovi nepomůže, neboť ví, že existuje jiná účinnější a lepší metoda. To je pro pacienta jednoznačně špatně. Druhá možnost je, že se rozhodne dělat něco jiného, nicméně do výkazu pro zdravotní pojišťovnu napíše postup doporučený lékařem. Protože jen tyto výkony pojišťovna zaplatí. Třetí variantou je kontaktovat lékaře a začít se s ním dohadovat, že by bylo vhodné předepsat něco jiného, a požádat ho, ať to přepíše. Tohle je vpravdě nejsprávnější, ale v kolika případech se to skutečně děje? Podle mého názoru minimálně.

Vždyť i lékárníci si s lékařem občas zavolají kvůli lékům. Proč je to takový problém?

Ne vždy je lékař o své diagnóze ochoten diskutovat. Ale abych to odlehčila: jednou se nám stalo, že si klientka přinesla naprosto špatně napsaný poukaz. Nemohli jsme jí ho přijmout, a byť asi měla bolesti, podle zákona bylo nutné navštívit lékaře znovu. Pro pana doktora jsme ji vybavili naším manuálem: krásně jsme v něm lékaři popsali, kde a jak co vyplnit, aby vše bylo v pořádku. A v kolonce "Jméno" máme takové to vzorové "Jan Novák". Klientka se vydala za lékařem. A přišla s poukazem na jméno Jan Novák... (úsměv)

Hovořila jste o tom, že se fyzioterapie velmi rychle vyvíjí. Mohla byste uvést nějaký příklad?

Když jsem v roce 2001 nastupovala z vysoké školy s červeným diplomem do nemocnice na chirurgické oddělení, doktoři tam chápali rehabilitaci pouze jako protahování nebo posilování svalů. A teď jsem přišla já a říkala jim, že ve fyziologii existuje něco jako neurosvalová vazba, kdy aktivitou mozku mohu ovlivnit aktivitu svalu, aby zvýšil nebo snížil svalové napětí, ovlivnil centraci kloubů, že přes mozek lze ovlivnit postavení jednotlivých obratlů vůči sobě a podobně. A to aniž bych pacientovi dala do ruky činku nebo ho jako terapeut fyzicky protáhla! Nebo jsem musela vysvětlovat, jak fungují svalové funkční řetězce - když bolí hlava, nemusí to být jen věc hlavy nebo krku, ale problém se může řetězit až z nohy. Anebo odstátou lopatku je možné laicky řečeno "přilepit" k žebrům tím, že zmobilizuji kloub na holeni.

A co léčebný tělocvik?

Neuvěřitelný posun! Do devadesátých let se dělal pouze obyčejný tělocvik, kdy se posilovalo, protahovalo, používaly se úseče a labilní plochy. Nyní se praktikují metody na neurofyziologickém principu - například když někoho bolí v zádech, už necvičíme rozpaž, vzpaž, ohni se, natáhni se, ale uvedeme ho do pozice šikmého sedu - jako u miminka. Řekneme mu, aby nějakým směrem zatlačil rukou, nohou, případně mu dáme odpor do pánve a aktivují se tím svaly, které způsobí napřímení páteře.

Pomohl i rozvoj technologií?

Do devadesátých let se poměrně ve velkém využívala k regeneraci pohybového aparátu fyzikální terapie. Tu možná znáte: jde o magnetoterapii, elektroléčbu, případně vodoléčbu. V současnosti se ale čím dál více přesouváme k využívání výrazně efektivnějších pomocníků. Ať už je to starší laserová terapie, která se stala dostupnější, nebo moderní fokusovaná rázová vlna, již pokládám za nejefektivnější regenerační fyzikální terapii dneška.

V čem je tak revoluční?

V principu existují dvě technologie, z nichž jedna vlastně rázovou vlnou ani není. Jde o radiální rázovou vlnu a ESWT - fokusovanou rázovou vlnu. Obě jsou postaveny na naprosto odlišných fyzikálních principech. Ta první, radiální, se i díky nižší pořizovací ceně dříve rozšířila i do českých ordinací. Radiální rázová vlna je spíše akustické vlnění o silné energii, které po vstupu do těla velmi rychle ztrácí intenzitu. Tuto technologii používám hlavně pro rychlé uvolnění ztuhlých svalových partií. Dá se použít i pro léčbu ischemických zánětů šlach, například tenisového lokte, nicméně oproti ESWT je výrazně méně efektivní. Pravidelně se setkávám s názorem: "Já už na rázové vlně byl, ale vůbec mi s bolestmi ramene nepomohla." Řeč je ovšem o prvně zmíněné levné variantě.

V čem je fokusovaná rázová vlna lepší?

Především je to skutečná rázová vlna. Záleží na geometrickém způsobu jejího vysílání do tkáně. Pokud je aplikátor postaven centricky, prochází každý impulz do těla a někde v hloubce dochází k fokusování této energie a k léčebnému efektu - regenerativní terapii. Jinými slovy: jasně sdělujeme tělu, potažmo mozku, že v určitém místě se něco děje. Prosíme, konej zde intenzivnější regenerativní procesy, které dobře znáš. Dochází k okamžitému zvýšení prokrvení a ke zvýšení koncentrace například bílých krvinek, enzymů a dalších látek látkové výměny organismu a k rychlejšímu množení buněk.

Fyzioterapeutka Iva Bílková.To bylo centrické působení. Co když aplikátor postavíte lineárně?

V takovém případě prochází vysoká energie rázové vlny plošně a nepůsobí tak moc do hloubky, zato se projeví silný regenerační efekt blíže k povrchu. Tohoto efektu využíváme pro regeneraci poškození kůže například u odřenin, řezných ran, operačních ran, popálenin, bércových vředů a podobně. Stejnou technologii urychlení regenerace využíváme i pro léčbu ischemických potíží, jako je nedostatečné zásobení krve v různých částech organismu. Typicky tato technologie umí léčit erektilní dysfunkce dané nedostatečnou vrozenou hustotou kapilárních cév v penisu nebo v případě, kdy začíná docházet k zanášení cév cholesterolem. Po této terapii naši klienti nacházejí to, co po čase ztratili. A pány možná zaujme také to, že ve fyzioterapii umíme stejnou technologií léčit už i záněty prostaty.

Takže jedna technologie časem vyřeší úplně všechno?

To zase ne. Naopak musím často vyvracet mýty, které někteří propagátoři o vlně šíří. Pomůže v případech, jež jsem vyjmenovala. Někde jsem se však také doslechla, že rázová vlna rozbije patní ostruhu. K tomu ale nedochází. Patní ostruha je ochranná reakce organismu na dlouhodobé přetěžování úponu svalu ke kosti na patě, kdy se tělo brání posilováním šlachy, která kalcifikuje a zpevňuje. To samo o sobě není problém. Jenže dalším silným přetížením úponu dochází k rozjetí ischemického zánětu, který pak začne bolet. A ten pomocí rázové vlny léčíme a rychle i vyléčíme. Ano, působením ESWT dochází k mírnému a velmi pomalému rozpadu kalcifikátu vytvořeného na šlaše. Jde o běžný fyziologický proces, jejž rázová vlna vlivem zvýšení prokrvení iniciuje. Pokud by ovšem někdo chtěl odloučit skutečně celou patní ostruhu, musel by k nám chodit odhadem dvakrát týdně tak tři roky... A to je samozřejmě nesmysl.

Kde vy sama ještě vidíte budoucnost rázové vlny?

Když navštěvuji světové kongresy, s velkým zaujetím sleduji, jak jsou vědci zkoumány další indikace a diagnózy. Například i v oblasti regenerace mozku při degenerativních onemocněních jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další. Myslím, že v tomto ohledu ještě o rázové vlně hodně uslyšíme.

Co malí technologičtí pomocníci? Nositelná elektronika?

Řada projektů skončila jen na papíře. Občas se ale něco povede a to pak do praxe zapojíme i my. Jeden z nositelných doplňků jsme u nás nazvali FYZIOasistent. Jednoduše řečeno jde o malou krabičku, kterou si nalepíte na záda mezi lopatky. Jejím úkolem je přeprogramovat váš pohybový stereotyp, kdy se hrbíte, váš mozek tuto polohu pokládá za správnou, a tím si ničíte krční páteř a blížíte se ke svému prvnímu výhřezu meziobratlového disku - ploténky - v této části páteře. FYZIOasistenta každodenně nosíte přibližně měsíc. Kdykoli se hrbíte, vibrací vás upozorní. Časem změní váš pocit v mozku tak, že se začnete přirozeně cítit v narovnané poloze. Pak přístroj odložíte a jste tak o jeden a půl centimetru vyšší.

Na jednom veletrhu jsem viděl projekt virtuální reality. Hraním hry zároveň cvičíte...

Podobnou technologii jsme testovali několik měsíců. Naším cílem bylo pomocí virtuální reality zvýšit motivaci klienta pro posílení středu těla. V pozici kočky se nacházíte na balanční konstrukci a přes brýle se vám servíruje pocit, že například letíte v oblacích, ve vesmíru nebo plavete pod vodou. Pohyby letu do všech stran řídíte pouze vahou svého těla. Lidé mají rádi hry a na naší virtuální realitě cvičili tak dlouho, než je vlivem únavy svaly, o nichž ani nevěděli, že je mají, přestaly poslouchat. Bohužel se ale ukázalo, že konstrukce zařízení stále není dostatečně přátelská k některým částem těla, a tak posilování středu těla negativně vyvažuje silné přetěžování trapézů a dalších nevhodných partií. Proto jsme tuto pomůcku zrušili do doby, než bude vyvinuta její upravená verze.

Jaké další technologie se ve světě testují?

Nedávno jsem se seznamovala s novými koncepty, které ale zatím do své praxe nezařazuji. Jde o různé nápady na senzory nádechů nebo inteligentní trička, která vás naučí správnému bráničnímu dýchání. Pak jsou to senzory ve stélce bot, kdy můžete mít on-line informace, jak našlapujete při chůzi, při běhu, zda aktivně pracujete na zlepšení stavu plochých nohou. Zatím to však není ve fázi, kdy bych to klientům bez jakýchkoli připomínek osobně doporučila.

Mgr. Iva Bílková (43)

Vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky v Praze. Vystudovala magisterský obor fyzioterapie na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Mezi jejími lektory byl například uznávaný expert Pavel Kolář. V léčbě se specializuje na cílenou pomoc s odhalením i zdánlivě nesouvisejících příčin obtíži. Je jednou z předních českých popularizátorek fyzioterapeutických postupů doma či na pracovišti.

 

Foto: archiv

Autor: Vladimír Barák



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Jak můžeme pomocí potravin posílit imunitu

Imunitní systém, jehož úkolem je chránit organismus, může být posílen díky vyvážené stravě. Například vitamín C obsažený v...

Ilustrační foto.

Od dobrot po roušky. Firmy pomáhají zdravotníkům

Zdravotníci, lékaři, sestry a personál patří v současnosti k nejvytíženějším povoláním v České republice. Epidemiologická situace...

Ilustrační foto.

Bez opatření by se koronavirem nakazilo sedm miliard lidí

Pokud by se nepřijala žádná opatření proti šíření koronaviru, nakazilo by se jím letos sedm miliard lidí a 40 milionů pacientů by...

Ilustrační foto.

Vědci dostanou miliony korun na vývoj testů na koronavirus

Sedm milionů korun získali vědci na výzkum a vývoj nových diagnostických testů na koronavirus. Peníze jim věnovala IOCB Tech,...

Ilustrační foto.

Člověk po mozkové příhodě není mentálně postižený a nepatří na psychiatrii

Mozkovou příhodu prodělá ročně v České republice na 40 tisíc lidí. Její průběh u pacientů nad 70 let takřka vždy znamená, že...

Kuřáci v době karantény: Sáhnout by měli raději po nikotinových po alternativách

Kuřáci v době karantény: Sáhnout by měli raději po nikotinových alternativách

Těstoviny, mouka, pečivo… snad jste na něco při objednávce on-line nezapomněli. Ale už jste zkusili nikotinové sáčky, které se...

Ilustrační foto.

Století chřipkových pandemií: COVID-19 je horší než prasečí chřipka

Svět za posledních 100 let zažil řadu pandemií, nejhorší byly spojené se šířením různých kmenů chřipky. Celosvětové nákazy se ale...

Ilustrační foto.

Virolog: Rukavice někdy dodávají falešný pocit bezpečí

Nástup teplejšího počasí může šíření koronaviru zbrzdit, záleží ale i na prostředí, kde se člověk pohybuje. Ochranné prostředky...

Ilustrační foto.

Ztráta čichu a chuti může být známkou nákazy koronavirem

Matka nakažená koronavirem necítila plnou plenku svého dítěte. Kuchaři, kteří obvykle poznají každé koření v jídle, necítí kari...

Ilustrační foto.

Firma Gilead přestává udílet povolení na použití léku Remdesivir

Americká firma Gilead Sciences, která vyvinula potenciálně účinný lék proti koronaviru Remdesivir, přestává "kvůli přílišné...

Deset kroků, jak se vyrovnat s úzkostí.

Deset kroků, jak se vyrovnat s úzkostí

Kvůli epidemii nového koronaviru teď většina z nás pracuje z domova a zůstává v karanténě, což je zásadní změna vzorce chování....

Kanadský premiér Justin Trudeau se svou manželkou.

Od Hankse přes Barniera až po fotbalisty. Kdo všechno je nakažen?

Koronavirus si nevybírá. Infekčním virem COVID-19 se vedle čtvrt milionu dalších lidí nakazila napříč světem také řada slavných...

Ilustrační foto.

Porodníci připravili pro těhotné web o koronaviru

Těhotné ženy a jejich děti postihuje nemoc COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, v současné době jen výjimečně. Netrpí...

Ilustrační foto.

Koronavirus pravděpodobně přispěje k větší rozvodovosti

Opatření spojená s epidemií nového koronaviru velmi pravděpodobně povedou ke zvýšené rozvodovosti, stačí si totiž představit, co...

Ilustrační foto.

Oběti domácího násilí ve větším ohrožení, organizace posilují on-line pomoc

Britské charitativní organizace zaměřené na pomoc obětem domácího násilí očekávají příval nových případů v důsledku izolace kvůli...

Ilustrační foto.

Nový koronavirus ve vzduchu přežije tři hodiny

Nový typ koronaviru, který způsobil globální zdravotnickou krizi, může v být kapénkách vznášejících se ve vzduchu nebezpečný i...

Ilustrační foto.

Jak efektivně pracovat z domova?

Společnosti po celém světě rozjely povinnou práci z domova. Ať už jste nováček nebo pracovní veterán - mohlo by se vám hodit...

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Prymula podepíše souhlas k použití remdesiviru, jde o experimentální lék

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula by měl v úterý podepsat souhlas resortu s použitím léku na COVID-19 s účinnou...

Vakcína proti koronaviru, ilustrační foto.

Australští vědci mapují imunitní reakci pacientky, výzkum pomůže ve vývoji vakcíny

Australští vědci zmapovali imunitní reakci na koronavirus, kterou měla jedna z prvních nakažených v zemi, což jim pomohlo...

Ilustrační foto.

Jak po dlouhém sezení před televizí pořádně protáhnout záda

Styl života, ze kterého se čím dál častěji vytrácí sport, je obecně problémem dnešní generace. Aktuálně vyhlášená karanténa, kdy...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi