Zájem o beztrestné "hulení" roste

18.11. 06:00 | Autor: Roman Casado

Mexiko je další zemí, jež vážně uvažuje o legalizaci marihuany pro rekreační účely. O novém zákonu, který by povolil beztrestné užívání této drogy, se dnes na vládní úrovni vášnivě debatuje také ve Španělsku, zatímco Kanada ho schválila letos v říjnu. Jako první zcela otevřela trh s konopím Uruguay před pěti lety.

Tři Mexičané nedávno zažalovali stát kvůli zákonu o obecném zdraví, který zakazuje pěstování, držení a užívání konopí. Nejvyšší soud uznal, že je tato norma protiústavní. Místní média připomínají, že za poslední léta jde již o pátý verdikt v podobném duchu, čímž byla podle zvyklostí otevřena cesta k celkové legalizaci marihuany.

Mexiko je po Maroku druhým největším výrobcem a vývozcem konopí na světě, přestože tam od dvacátých let platí přísný zákaz pěstování a prodeje této drogy. Před devíti lety úřady občanům povolily nosit u sebe pět gramů marihuany pro osobní potřebu. Policie to však obvykle nerespektuje a často konzumenty vydírá. To byl jeden z důvodů, proč se Josefina Cruzová rozhodla stát zažalovat a zákony změnit. "Viděla jsem jednou v parku, jak policajti chytili nějakého nebožáka, který kouřil jointa. Přijelo jich snad dvacet, snažili se z něho udělat velkého překupníka, vydírali ho a bili. Když mě někdo přepadne na ulici, určitě jich tolik nikdy nepřijede," rozčilovala se žena, jež marihuaně údajně neholduje.

Marihuanou proti neúrodě

V Evropě si, jak známo, můžete beztrestně "zahulit" v nizozemských coffee shopech. Ty ovšem fungují v podstatě jen díky benevolenci úřadů, protože výrobu a dovoz konopí tam zákony zakazují. Mnoho evropských států už nicméně povolilo užívání konopných výrobků alespoň pro léčebné účely, mimo jiné Česká republika, Německo, Francie a Španělsko. Na Pyrenejském poloostrově se dnes asi nejbouřlivěji diskutuje o plošné liberalizaci užívání marihuany poté, co vládní strana Podemos nedávno ve sněmovně opět navrhla uzákonění volného pěstování a prodeje konopí. "Je absurdní, že si v supermarketu můžete koupit tequilu nebo gin, zatímco marihuana je ilegální," vytáhl Pablo Iglesias, lídr tohoto hnutí, jeden z obvyklých argumentů zastánců legalizace. Podle něho by uvolnění trhu mělo mimo jiné příznivý dopad na místní zemědělce. Podemos navrhuje, že pokud by je postihla neúroda, směli by vysadit konopí, jež by jim pomohlo z nejhoršího. Licence by zájemcům uděloval stát. Nyní hrozí pěstitelům marihuany pokuta až 30 tisíc eur (750 tisíc korun).

Ve Španělsku je kouření "trávy" ze zákona zapovězeno, existují tam však takzvané společenské konopné kluby, jejichž členové mohou cannabis získat legálně. Iglesias tvrdí, že otázkou není, zda k legalizaci dojde, či nikoli, nýbrž kdy a za jakých podmínek se tak stane. Zatím si ale bude muset počkat. Hnutí Podemos sice udržuje u moci menšinovou socialistickou vládu Pedra Sáncheze, tato jednání prý ovšem nejsou na pořadu dne. "Mám teď dost jiných starostí," prohlásil premiér při své letošní zářijové návštěvě Kanady.

Javorový list v barvě trávy

Právě tato severoamerická země znovu rozvířila na celosvětové úrovni debatu o kladech a záporech legalizace marihuany, když v polovině října uzákonila její užívání pro rekreační účely. Kanaďané starší osmnácti let mohou od nynějška u sebe nosit až 30 gramů konopí, a internetové obchody byly tudíž okamžitě po zahájení prodeje zahlceny objednávkami. Pravidla pro prodej a kouření se v jednotlivých provinciích mohou mírně lišit, obecně však platí, že nadále je nezákonné nakupovat marihuanu u neautorizovaných prodejců nebo pěstovat více než čtyři rostliny v jedné domácnosti.

Kanada postavila konzumaci konopí mimo zákon ve dvacátých letech minulého století. Od nynější celkové liberalizace si slibuje především větší bezpečnost uživatelů a kontrolu nad prodejem drog. Premiér Justin Trudeau prohlásil, že legalizace připraví černý trh ročně v přepočtu o sto miliard korun. Kanada je první zemí skupiny G20 sdružující největší ekonomiky světa, která umožnila užívání marihuany pro rekreační účely.

Celosvětovým průkopníkem se však v tomto směru stala před pěti lety Uruguay. Ta zahájila proces legalizace poté, co v zemi došlo k několika vraždám během válek mezi drogovými kartely. Koncem roku 2013 pak plně uzákonila užívání a pěstování marihuany pro osobní spotřebu. Obyvatelé si mohou zasadit až šest konopných rostlin nebo "trávu" zakoupit ve specializovaných lékárnách. Podle deníku El País není divu, že právě Uruguay se stala průkopníkem. Třímilionový stát, kde od roku 2005 vládne umírněná levice, je totiž v mnoha ohledech nejpokrokovější latinskoamerickou zemí. Jako první na kontinentu mimo jiné zrušila otroctví, povolila rozvod a legalizovala prostituci.

Služebnice Marjánky

V USA je držení, nákup a prodej marihuany na federální úrovni stále nelegální. Její kouření pro rekreační účely je přesto v deseti státech povoleno. Minulý týden se k nim po referendu přidal Michigan. Beztrestně zapálit si dnes můžete například i v Coloradu, Washingtonu, Nevadě nebo Kalifornii. Tam dokonce vznikla ženská náboženská sekta, která vzývá jediného boha - Marihuanu. Oficiálně si říkají Sestry z údolí (Sisters of the Walley) a prohlašují se za nástupkyně bekyní, středověkých katolických řeholnic, jež zasvětily život pomoci nemohoucím. Místní jim však neřeknou jinak než Služebnice Marjánky.

Tyhle "jeptišky" si postavily farmu ve městě Merced, ležícím v San Joaquin Walley, asi dvě stě kilometrů od San Francisca. Jejich mýdla, mastičky a olejíčky na konopné bázi jdou na dračku a díky liberálním poměrům si podle serveru Elmundo.es vydělají až milion dolarů ročně. Katolická církev marně žádá, aby bylo jejich hnutí postaveno mimo zákon.

Zatímco některé státy svůj postoj k užívání marihuany postupně liberalizují, jiné striktně zachovávají nulovou toleranci. Nesmlouvavá je v tomto ohledu například Jižní Korea, jež upozornila své občany, že se na ně vztahuje jihokorejské právo i v cizině. Úřady důrazně varovaly všechny, kdo by si chtěli zaletět zakouřit marihuanu do Ameriky, že za to mohou být doma potrestáni. Za pěstování, držení, převoz a konzumaci této drogy hrozí až pětileté vězení nebo stotisícová pokuta.

Foto: ČTK , AP/Sean Kilpatrick

Autor: Roman Casado