Vyšlou tajné komando? CIA se chystá na malého rakeťáka

11.11. 17:57 | Autor: Tomáš Vlach

CIA bude "zlověstnější" a připravuje se opět posílat do světa svá tajná komanda, prohlásil její šéf Mike Pompeo. Jednou z prvních obětí se může stát severokorejský vůdce Kim Čong-un. Vyřešilo by to problém jaderné KLDR?

Šéf CIA Mike Pompeo svá slova pronesl na bezpečnostním fóru Nadace pro obranu demokracií (FDD), think-tanku zabývajícího se ideologiemi podněcujícími k násilí a terorismu. "Pokud by Kim Čong-un náhle zmizel..., s ohledem na historii CIA, nebudu o tom mluvit," řekl Pompeo v diskusi. "Víte, někdo by si myslel, že to byla náhoda. Ale prostě by došlo k nehodě," odpověděl šéf CIA se smíchem na otázku, co by se stalo, kdyby severokorejský vůdce náhle zemřel. Jeho slov si všiml list South China Morning Post, který citoval i další prohlášení, že se CIA vrátí ke konceptu misí v terénu. "Budeme daleko zlověstnější agenturou," prohlásil Pompeo.

Americký prezident Donald Trump sice Kim Čong-una nazývá posměšně "malým rakeťákem", ve skutečnosti ale jeho aktivity vyvolávají dosud největší obavy za poslední léta existence KLDR. Ta už delší dobu pracuje na jaderném programu a stejným tempem vyvíjí balistickou raketu, jež by mohla zasáhnout města na západním pobřeží USA. Podle Pompea využívá stále dostupnějších moderních technologií a pokračuje dosud nevídaně rychlým tempem. Ke zlomu může dojít v momentě, kdy se ukáže, že Severokorejci mohou zasáhnout města na západě USA. "Prezident v tom má jasno. Je připraven zajistit, aby Kim Čong-un nedisponoval schopnostmi ohrožovat Ameriku. A učiní tak i vojenskou silou, bude-li to nutné," řekl šéf CIA.

Strach z jaderné bomby

Na cílenou akci proti Kim Čong-unovi se začali Američané spolu s jihokorejskými spojenci chystat už před dvěma lety za Baracka Obamy. Zákrok zaměřený na pacifikaci severokorejského lídra a jeho bezprostřední okolí cvičili pod kódovým názvem Operation Plan 5015. Společné přípravy se zintenzivnily poté, co letos začalo přibývat severokorejských raketových testů. Způsob výcviku i jakékoli plány jsou samozřejmě tajné, ven se dostávají jen kusé zprávy. Třeba že USA a Jižní Korea identifikují zhruba tisíc potenciálních cílů pro útoky komand. Patří mezi ně všechny důležité objekty související s raketami, jadernými zbraněmi i pobytem Kimovy rodiny.

Například koncem května vypustila KLDR raketu Scud s doletem pouhých 450 kilometrů, ale s přesnou naváděcí aparaturou. Cílem bylo předvést, že severokorejské rakety nejsou chaoticky létající šrot. Jiná střela, vypuštěná v polovině září, přeletěla Japonsko a urazila vzdálenost 3700 kilometrů. Celkem šestkrát pak Severní Korea provedla raketový test, poslední jaderná nálož měla pravděpodobnou sílu 100 kilotun. Pro srovnání: bomba přezdívaná Little Boy, která dopadla v srpnu 1945 na Hirošimu, měla energii 13 kilotun - a zabila nejméně 80 tisíc lidí. Jediná jaderná bomba tedy může na hustě zalidněném Korejském poloostrově způsobit obrovskou katastrofu.

Země bunkrů a tunelů

Konvenční vojenský útok na Severní Koreu je právě kvůli možné jaderné odvetě a obrovskému počtu obětí velmi riziková záležitost. Přesně mířená akce proti Kim Čong-unovi a jeho jaderně-raketovému potenciálu by situaci dokázala vyřešit. I tahle operace by ale byla riskantní a obtížná. Leccos může ukázat srovnání s útokem amerického komanda proti Usámovi bin Ládinovi v noci na 2. května 2011. V pákistánském Abbotábádu zasahovalo 79 příslušníků elitní jednotky námořní pěchoty Navy SEALs, známé jako Tým Šest. Pátrání po teroristovi trvalo předtím deset let, CIA více než půl roku sledovala jeho pohyb a zvyky v domě, který se poté stal cílem útoku. Komando zasahovalo na území státu, který je v podstatě spojencem USA, v běžném soukromém domě a proti skupince čtyř mužů, pěti žen a třinácti dětí. Přesto akce neproběhla zcela hladce, bin Ládin byl zastřelen, nikoli zajat, a jeden ze tří nasazených vrtulníků havaroval a musel být zničen. Nikomu z Američanů se ale nic nestalo.

Podobná operace proti Kim Čong-unovi by byla daleko komplikovanější. Severní Korea je izolovaná země, kde se agenti CIA nemohou, na rozdíl od Pákistánu, vůbec pohybovat, zpravodajské informace se tu získávají nesrovnatelně obtížněji. Osmdesát procent území tvoří hory, země patří k nejopevněnějším na světě, Severokorejci tady za více než šedesát let vykopali na osm tisíc bunkrů a tunelů. Dynastie Kimů tato zařízení využívá a vůbec se chová velmi opatrně. Například Kim Čong-il, otec současného vůdce, v roce 1993 strávil v bunkru měsíc poté, co oznámil vystoupení své země od dohody o nešíření jaderných zbraní.
K tomu je třeba připočítat silnou protileteckou obranu KLDR a nepřátelské prostředí okolo. Kima budou rozhodně chránit větší síly, než je pár mudžahedínů s kalašnikovy. Alexander Gillespie v komentáři pro server al-Džazíra varuje před nepředvídatelnými důsledky: "Pokud by taková akce selhala, lze jako odpověď očekávat Kimův nukleární hněv."

Na teroristy!

Ani odstranění Kim Čong-una však nezaručuje, že Severní Korea zkrotne, vzdá se jaderných ambicí a nadšeně nastoupí cestu k západní demokracii. Gillespie upozorňuje, že moc by v tu chvíli podle tradice přešla na Kimovu sestru Kim Jo-čong nebo manželku Ri Sol-ču a dynastie by s určitými potížemi pokračovala. Další variantou je převzetí moci armádou, což by mohla být lepší, ale i horší alternativa ke Kim Čong-unovi. Pak je tu i možnost, že by země zůstala bez vůdce jako třeba Irák nebo Libye po svržení diktátorů Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího. Jak to dopadlo, ví každý.

Šéf CIA Pompeo si ale přeje akci a KLDR je pro Spojené státy nyní prioritou. Možná se něco děje už teď, Pchjongjang totiž obviňuje CIA z několika desítek pokusů o atentáty z poslední doby. Tajná služba to nepopírá. Navíc například uvažuje o obnovení misí, které budou v Afghánistánu lovit islámské radikály a teroristy. Tyto oddíly složené zpravidla z vysloužilců speciálních jednotek působí po boku místní armády a policie a bývají skutečně postrachem těch, proti nimž jsou nasazeny. Dá se očekávat rozšíření podobných misí i do Iráku, Sýrie, Jemenu a severní Afriky.

Problémem zatím je, že se příslušníci CIA nesmějí v mírové době podílet na atentátech. To ale může prezident jediným dekretem změnit.

Autor je editorem ČRo - Radiožurnálu.

Foto: ČTK/AP/Wong Maye-E

Autor: Tomáš Vlach