Ve Venezuele se stávkuje. Demonstranti staví barikády

26.07. 17:11 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 26.07. 22:04

Ve Venezuele ve středu začala dvoudenní generální stávka na protest proti nadcházejícím volbám do nového Ústavodárného shromáždění, které opozice i řada zahraničních politiků považuje za nedemokratické. Už nad ránem také lidé začali stavět barikády, jimiž chtějí blokovat hlavní silnice, informují zahraniční média. Volby se mají konat v neděli.

Opozice vyzvala ke generální stávce v celé zemi, zatím ale není jasné, jaká část obyvatel této třicetimilionové země se ke stávce připojí. Své podniky zavřeli soukromníci a živnostníci a záměr připojit se ke stávce avizovalo i několik odborových organizací zaměstnanců státního sektoru. Ten čítá asi tři miliony lidí. Od vlády ale dostali státní zaměstnanci pokyn stávky se neúčastnit a jít povinně k nedělním volbám.

"Ke stávce se nepřipojíme, ale nikoli proto, že bychom souhlasili, či nesouhlasili s vládou. Nebudeme stávkovat vzhledem k povaze naší práce," uvedl například šéf odborů zaměstnanců v energetice.

Už před úsvitem se v Caracasu začali shromažďovat lidé, kteří z kamenů, stromů a starého železa stavěli barikády. "Musíme paralyzovat celou zemi," prohlásila jedna z účastnic protestů. Právě blokování cest ale bylo jednou z příčin střetů s policií minulý týden při jednodenní generální stávce. Při potyčkách zemřelo nejméně pět lidí.

Dvoudenní stávkou, na níž má v pátek navázat velký protestní pochod v Caracasu, se opozice snaží zabránit vládnímu plánu na vytvoření nového zákonodárného orgánu. V současném parlamentu má totiž vládní socialistická strana menšinu a nový orgán zřejmě socialisté ovládnou, jednak díky způsobu voleb do něj a také díky bojkotu opozice. Způsob voleb stanovil prezidentský dekret a prezidentovi nakloněná národní volební komise, v minulosti přitom zrod podobného orgánu schvalovalo referendum.

Tlak na venezuelskou vládu, aby od svého záměru ustoupila, se stupňuje i ze zahraničí. Na dnešním zasedání Organizace amerických států (OAS) předložilo 13 zemí, včetně například USA, Argentiny, Brazílie, Kanady a Mexika, prohlášení, v němž označují postup prosazovaný (venezuelským prezidentem Nicolásem) Madurem za "definitivní demontáž" demokratických institucí. Dokument dává podle agentury AP najevo znepokojení nad "závažnou změnou demokratického řádu, nad zhoršením krize a nad zvýšením násilí" ve Venezuele.

Americká vláda kromě toho dnes přijala nové sankce proti 13 současným či bývalým vysokým činitelům Madurova režimu a pohrozila dalšími, pokud venezuelská vláda bude pokračovat v úsilí přepsat ústavu. Opatření zmrazuje veškerý majetek těchto osob v USA a zakazuje Američanům jakékoli obchodní vztahy s nimi.

Obávají se diktatury

Opozice se obává, že Ústavodárné shromáždění rozpustí současný parlament a přepíše ústavu tak, že prezident Nicolás Maduro zůstane u moci a ještě více upevní svůj autoritářský způsob vlády.

Maduro tvrdí, že nový orgán je nutný k tomu, aby se vláda vrátila do rukou "obyčejného lidu" a aby byl potlačen "převrat", který podle něj zosnovala americká CIA spolu s Kolumbií a Mexikem, aby ho odstavila od moci.

Lidé ve Venezuele od dubna téměř každý den protestují proti autoritářské vládě, která s pomocí jí nakloněného nejvyššího soudu blokuje práci parlamentu. V něm má od loňské ledna většinu opozice.

Lídr venezuelské opozice Leopoldo López, který byl nedávno po třech letech za mřížemi propuštěn do domácího vězení, v noci na dnešek zveřejnil první video natočené mimo věznici. Vyzval v něm Venezuelany, aby podpořili stávku, a apeloval na armádu, aby nepotlačovala demonstrace.

Foto: ČTK , Ariana Cubillos

Autor: ČTK