V Turecku soudí 196 vojáků za spiknutí

16.12. 11:30 | Autor: ČTK

Mezi údajnými spiklenci je i 30 vysokých armádních představitelů (ilustrační foto).

V Turecku dnes začal historický proces s vojáky v činné službě i ve výslužbě, kteří jsou obviněni, že chtěli svrhnout vládu islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Mezi údajnými spiklenci je i 30 vysokých armádních představitelů.

Proces se koná v nápravném zařízení v Silivri nedaleko Istanbulu, které bylo pro tyto účely změněno v soudní síň. Proces sledují desítky novinářů, politici i vojáci.

Mezi obviněnými jsou bývalí šéfové vojenského letectva a vojenského námořnictva. Hrozí jim 15 až 20 let vězení za pokus o svržení vlády. Obžalován je také generál ve výslužbě Çetin Dogan, bývalý velitel turecké 1. armády se sídlem v Istanbulu, kde prý bylo spiknutí zosnováno. Mezi dalšími obžalovanými je bývalý šéf vojenského letectva generál Halil Ibrahim Firtina.

Podle obžaloby připravovali v roce 2003 sérii akcí, které měly destabilizovat zemi. Atentáty v mešitách a vyprovokováním napětí s Řeckem údajně chtěli vyvolat chaos, který by ospravedlnil převzetí moci armádou.

Armáda, která se v Turecku tradičně považuje za záruku sekulárního charakteru režimu, nikdy v minulosti nebyla takto zpochybněna. Armáda je v Turecku tradičně považána za garanta sekulárního charakteru státu. Od roku 1960 již čtyřikrát intervenovala proti vládám, které podle ní chtěly zemi islamizovat.

Generál Çetin Dogan je považován za mozek novodobé organizace spiklenců. Před soudem dnes veškerá obvinění popřel a prohlásil, že dokumenty, které soud zajistil, pocházejí ze semináře z roku 2003 a byly pouze scénářem pro vyhodnocení nejlepších postupů, jak v případě takové krize reagovat.

Proces vyvolává polemiku, protože v posledních dvou letech byly stovky osob obviněny v rámci různých vyšetřování z údajných spiknutí proti vládě. Kruhy blízké vládní AKP v procesu spatřují prostředek, jak posunout Turecko vpřed na cestě demokracie a zajistit respektování právního státu armádou. O omezení moci armády Ankaru žádala i Evropská unie, s níž Turecko v roce 2005 zahájilo vstupní rozhovory.

Část opozice však obviňuje vládu, že se prostřednictvím tohoto procesu snaží armádu diskreditovat, protože ta je proti jejímu islamizačnímu kurzu. Stejný cíl má podle nich už zahájený proces se členy nelegální ultranacionalistické sítě Ergenekon, která prý také chtěla svrhnout vládu a mezi jejímiž členy byli rovněž vojáci.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK