V Sýrii zažehli revoltu, nyní jsou nešťastní v Evropě

13.03. 16:02 | Autor: ČTK , AFP

Před pěti lety vyšli do ulic v naději na svržení režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Teď jsou z těchto bývalých protirežimních aktivistů nepříliš šťastní uprchlíci v Evropě, což si nikdy ani nedokázali představit.

Přehled hlavních sil v syrské válce naleznete ZDE a hlavní milníky války ZDE.

Na svých chytrých telefonech stále sledují novinky o svých blízkých krajanech v několik tisíc kilometrů vzdálené Sýrii, přesto tito prodemokratičtí aktivisté neskrývají smutek nad svou revoltou, která se postupně přeměnila v ničivou válku.

Migrant ze Sýrie (ilustrační foto). "Když jsem přijel do Německa, měl jsem pocit, že žiju s otevřenou zlomeninou, že jsem jakoby prodal svoji duši. Cítil jsem se vinný, že jsem to tam všechno opustil," říká osmadvacetiletý aktivista Jimmy Šahinjan.

"Chtěli jsme věci změnit," pokračuje ve vyprávění v novém domě na západě Berlína, který sdílí s dalšími pěti mladými lidmi.

Syrský konflikt vypukl v březnu 2011 demonstracemi za prodemokratické reformy. Protirežimní aktivisté v něm hráli prim, svá sdělení, ve kterých žádali odchod prezidenta Asada, si předávali po sociálních sítích. Za účast na těchto demonstracích strávil křesťan Šahinjan devět měsíců ve vězení, kde byl podle svých slov mučen.

Poté, co jeho rodné město Rakka na severu Sýrie obsadili radikální islamisté z Islámského státu (IS), mu několikrát vyhrožovali smrtí. Proto musel utéci, podobně jako miliony dalších Syřanů. Do Turecka se dostal v úkrytu sanitky, ale ani tam se necítil bezpečně. "Neměl jsem jinou možnost, než jet dál," říká.

Dorazil až do Německa, kde se nyní snaží pokračovat ve svém boji prostřednictvím berlínské organizace Občané pro Sýrii, pro kterou pracuje jako dobrovolník. Naučil se německy, ale dodává, že je pro něj "velmi obtížné zvyknout si na zcela jiný způsob života".
"Byli jsme jiskrou, která zažehla revoluci, ale jako první jsme v ní shořeli," dodává.

Protesty proti režimu v Homsu. Pro novináře Jazana je nemožné opustit cestu, pro kterou je ochoten i zemřít. Přežil dva roky v obklíčení ve staré části středosyrského města Homs, které bylo před pěti lety nazváno "metropolí revoluce". Poté se ale plně dostalo pod kontrolu vládního režimu.

Přežil zde bombardování, kdy několik měsíců jedl pouze různý plevel a byliny. Od loňského jara žije u svého strýce v Saint-Etienne v centrální části Francie.

Postupnou destrukci Homsu sledoval dva roky. Fotografoval děti hrající si na zbořeništích, hlídkující povstalce nebo zraněné převážené do polní nemocnice. Nyní tráví celé noci na Facebooku s ostatními aktivisty, kde sledují zprávy z domova. "V Sýrii jsem měl obklíčené tělo, tady zase duši," říká třicetiletý Jazan.

Jeho otec a bratr jsou vězněni syrským vládním režimem, podle odhadů je tam podobných na dvě stě tisíc. "Tady mohu jíst a spát v bezpečí, budoucnost si tady ale neumím představit," pokračuje. "Do pádu režimu žiju jen dočasný život."

Část Homsu zdevastovaná boji. Čtyřiadvacetiletý Ahmad Rifáí, který strávil měsíce fotografováním opozičních bašt na severu Sýrie, žije také v Německu, podobně jako více než milion loni zaregistrovaných žadatelů o azyl. Viní syrskou vládu a mezinárodní společenství ze změny kurzu revoluce, která se přeměnila ve válku, v níž jsou občané rukojmím.

"Za starých dobrých časů se mohli lidé sami rozhodnout, kdy a kde budou protestovat," říká. "Nyní se ale Syřané sami nerozhodují. Sýrie se stala územím pro hry velkých mocností jako je Rusko, USA či Írán," vysvětluje Ahmad, který pracuje jako tlumočník pro Červený kříž.

Navzdory bolesti z rozvrácené domoviny si zkouší zachovat naději a rád by se do Sýrie opět vrátil, aby pomohl s její obnovou. "Aktivista jednou, aktivista napořád," dodává.

Základní údaje o občanské válce v Sýrii:

- Podle letošní únorové studie nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR) zahynulo v bojích v občanské válce na 400 tisíc Syřanů a dalších 70 000 jich přišlo o život kvůli nedostatku zdravotní péče či čisté vody. Syrská organizace pro lidská práva (OSDH) uvádí přes 270 000 mrtvých, z toho na 80 tisíc civilistů.

- Zatímco v roce 2011 zemřelo ve válce asi 10 tisíc lidí, ve druhém roce konfliktu se stalo obětí již na 70 tisíc osob, v roce 2013 asi 74 tisíc lidí, následný rok zahynulo přes 75 tisíc, loni na 55 tisíc a letos asi 5 tisíc osob. Konflikt byl za občanskou válku označen asi po roce trvání, hranice 100 tisíc mrtvých byla překonána za dva a čtvrt roku, v červnu 2013.

- V Sýrii, která měla před válkou na 23 milionů obyvatel, je údajně až deset milionů vnitřních běženců a na šest milionů Syřanů odešlo ze země, což se označuje za nejhorší uprchlickou katastrofu od situace po genocidě ve Rwandě v 1994. Nejvíce uprchlíků (asi dva miliony) je v Turecku, asi 1,1 milionu v Libanonu, na 630 tisíc v Jordánsku, čtvrt milionu v Iráku a přes 130 tisíc v Egyptě. Loni též podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu lidí z oblasti Blízkého východu do Evropy, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvoří podle IOM uprchlíci ze syrské války.

- Podle OSN je v Sýrii i na 490 tisíc lidí, kteří potřebují pomoc v obležených místech.

- Ekonomika země se podle odborníků propadla o tři desetiletí zpět, hospodářské ztráty se odhadují na 255 miliard dolarů (6,1 bilionu korun). Válka a zničila velkou část průmyslových kapacit a infrastruktury Sýrie. Těžba a vývoz ropy klesly o 90 procent, podle nedávného odhadu ministerstva ropného hospodářství činí ztráty v ropném a plynárenského sektoru na 58 miliard dolarů. Asi 13,8 milionu Syřanů podle výzkumu přišlo kvůli válce o svůj zdroj obživy. Země se také propadla do tmy, podle odhadů nefunguje na 83 procent osvětlení.

- Podle odhadů syrská vláda nyní kontroluje zhruba 30 procent území Sýrie (v roce 2013 ovládala o deset procent více), kde žijí dvě třetiny obyvatel. Zbytek Sýrie je v rukou různých povstaleckých skupin, radikálové z Islámského státu (IS) ovládají na 40 procent území s asi 15 procenty obyvatel, další povstalecké skupiny ovládají na 20 procent území a okolo 10 procent Sýrie je pod nadvládou Kurdů.

- V rámci takzvaného arabského jara se i v Sýrii vzedmula v březnu 2011 vlna demonstrací za demokratické a ekonomické reformy. Vláda na to ale zareagovala nasazením armády, která krvavě potlačila některá shromáždění. Protestující pak začali volat po odstoupení prezidenta Bašára Asada a konci téměř půlstoletí trvající vlády strany Baas. Záhy vypukla občanská válka, která Sýrii uvrhla do chaosu a rozkladu.

- Nejradikálnější a nejmocnější opoziční silou je sunnitský Islámský stát (IS), který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce). Hlavní sídlo IS je v syrském městě Rakka. IS šokoval svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením památek.

- Proti pozicím IS v Sýrii zahájily v září 2014 USA a některé arabské země (Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty) letecké údery. K operaci se postupně připojila i Kanada, která však s útoky končí, Británie, Francie nebo Turecko.

- Vláda využívá podpory Íránu, Číny či Ruska, které zahájilo letecké úderů údajně proti IS loni 30. září. Na straně vlády se v konfliktu od února 2013 vojensky angažuje i libanonské šíitské hnutí Hizballáh.

- Diplomatické úsilí o ukončení války své plody nepřineslo, zatím nepomohly ani letošní rozhovory v Ženevě.

- Některé povstalce podporují USA, Katar či Saúdská Arábie.

- Nejdůležitější džihádistickou skupinou v zemi je vedle IS radikální sunnitské hnutí an-Nusra, které se hlásí k teroristické organizaci al-Kajda, další silnou povstaleckou skupinou je Ahrár aš-Šám.

- Z válečných zločinů či zločinů proti lidskosti byl odborníky obviněn jak Asadův režim, tak povstalci.

Foto: ČTK/AP , ABACA/AA, Dusan Vranic

Autor: ČTK , AFP