Účast v amerických volbách podle tisku těsně zaostala za rekordem z roku 2020

07.11. 23:42 | Autor: ČTK

Účast v letošních prezidentských volbách ve Spojených státech byla vysoká, nepřekonala však novodobý rekord stanovený před čtyřmi lety, uvádí poslední odhady amerických deníků The Washington Post (WP) a The New York Times (NYT). Výsledky se v USA budou vyjasňovat ještě několik dní, Republikánská strana se dnes opět přiblížila k obhajobě většiny ve Sněmovně reprezentantů.

Americká média již po zahájení hlasování v předtermínech hovořila o mimořádné účasti, podle listu WP nakonec dosáhla 65 procent z přibližně 240 milionů oprávněných voličů. V roce 2020 se vyšplhala ještě o jeden procentní bod výše, což znamenalo maximum za posledních 100 let. Tehdy využilo možnost hlasovat bezmála 158,5 milionu lidí.

"Náš poslední odhad účasti v prezidentských volbách je 157,5 milionu, což by v absolutním počtu skoro vyrovnalo rok 2020, ovšem jako podíl oprávněných voličů je to o vlásek méně, vzhledem k nárůstu populace," uvedl dnes hlavní volební analytik deníku NYT Nate Cohn. Doplnil, že sečteno bylo druhý den po volbách skoro 143 milionů hlasů.

Jakkoli vítěz je již od středečního rána jasný, sčítání pokračuje v několika amerických státech, miliony hlasů zůstávají nezapočítané v Kalifornii. V Arizoně a Nevadě zatím média neurčila vítěze duelu mezi Trumpem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, republikánský politik však pravděpodobně zvítězil v obou státech. Jeho zisk ve sboru volitelů by s těmito dvěma přídavky narostl na konečných 312 z celkových 538 hlasů, čímž by si připsal nejvýraznější vítězství pro kandidáta Republikánské strany od roku 1988. Demokraté Bill Clinton a Barack Obama v uplynulých dekádách zvítězili výraznějšími rozdíly.

Zatímco v roce 2016 Trump při svém vítězství získal méně hlasů voličů, než jeho tehdejší soupeřka Hillary Clintonová, tentokrát podle odhadů ovládl i tzv. lidové hlasování. Podle posledního odhadu NYT v tomto srovnání porazil Harrisovou o 1,6 procentního bodu. Necelé dva dny po konci voleb činil jeho náskok 4,65 milionu hlasů, neboli něco přes tři procentní body.

Ještě důležitější nezodpovězenou otázkou je to, zda republikáni udrží většinu ve federální sněmovně, což by jim v kombinaci s novou převahou v Senátu umožnilo uvádět do praxe části Trumpových plánů. Ani dva dny po volbách celkové vyznění této části voleb nebylo jasné, zatímco se čekalo na výsledky z třicítky obvodů zejména na západě USA.

Republikáni mají nyní podle agentury AP jistých 209 křesel a demokraté 195, přičemž k většině je potřeba 218. Deník WP vývoj shrnul tak, že republikáni jsou považováni za favority na kontrolu větší ze dvou komor Kongresu, naděje demokratů ale stále nevyhasly.

Foto: ČTK / AP / Kirby Lee

Autor: ČTK