Tátové a mámy v Bruselu nelení. Zplodí nám Velkýho bráchu

Evropské policejní složky budou mít možná brzy v rukou nástroj umožňující kontrolovat společnost způsobem dosud známým pouze z Orwellova románu 1984. Je jím INDECT, systém, jenž umí sledovat lidi na internetu i na ulici.

Na začátku byl bohulibý záměr: ochránit občany Evropské unie před terorismem. Ale jak to tak bývá, právě těmi nejlepšími úmysly bývá dlážděná cesta do pekla. A projekt, jehož vývoj EU financovala částkou 10,9 milionu eur (zhruba 270 milionů korun), připomíná skluzavku rovnou k belzebubovi. Spíše než ochranu totiž projekt Evropanům přinese ztrátu soukromí a neustálou kontrolu.

O co přesně jde? Vyhodnocovací systém INDECT (Intelligent information system supporting observation, searching and detection for security of citizens in urban environment) dokáže získat data nejen z veřejně přístupné části internetu, sociálních sítí, diskusních fór, P2P sítí, uživatelských sítí s databázemi státních institucí a úřadů, ale analyzuje i obrázky a videa.

Informace stahuje i z kamerových systémů. Jejich prostřednictvím sleduje osoby v ulicích, které rozpozná pomocí biometrických údajů uvedených v osobních dokladech. V davu tak například identifikuje obličeje vytipovaných osob.

Sprostí podezřelí

Projekt si už v roce 2010, tedy ještě hluboko v éře svého vývoje, vysloužil od občanského sdružení Iuridicum Remedium cenu pro Velkého bratra v kategorii Slídil mezi národy. Jeho cílem je včas odhalit podezřelé chování, které si zaslouží pozornost bezpečnostních složek.

Pokud jste si právě oddechli, protože se považujete za bezúhonného člověka, jenž přijde do kontaktu s policií leda při běžné silniční kontrole, jste na omylu. Projekt totiž definuje podezřelé chování velmi široce.

Seznam závadového chování vytvořila polská policie: podezřelé jí připadají nejen potyčky, křik, střelba, exploze či krádež vozidla, ale i zapomenuté zavazadlo, pád, klení, běh nebo dokonce chůze v protisměru. Pokud se budete chtít vyhnout pozornosti kamer, nesedejte si raději ani na podlahu v prostředku veřejné dopravy nebo se, nedej bože, nepotulujte venku a nepostávejte dlouho na jednom místě.

Je zřejmé, že systém může vyhodnotit jako podezřelého i zmateného turistu nebo toho, kdo čeká na opozdilce při schůzce.

Jednou z důležitých schopností nové technologie bude předvídání protestů a různých forem shromáždění ještě dříve, než se uskuteční. A to právě díky sledování pohybu osob v ulicích. Panují tak obavy, že systém budou moci vlády snadno zneužít k zastrašování a kontrole společnosti. Policie bude moci na místo protestu dorazit jako první a dav rozehnat dříve, než se zformuje.

To hraje do not policistům v již dnes probíhajících sporech s ochránci soukromí o masové používání bezpečnostních kamer v ulicích.

"Pošleme-li policejní hlídku na místo, kde se podezřele shlukují lidé, zabráníme vykradení obchodu nebo banky," vyzdvihuje dnešní, ve srovnání s projektem INDECT krajně nedokonalé kamery ředitel městské policie v Opavě Milan Kokoř.

"Už dnes jsme schopni kamerou z helikoptéry identifikovat člověka na kilometr daleko," pochvaluje si i náměstek opavského primátora Daniel Žídek.

Agent od českých baníků

Projekt INDECT, který zastřešuje univerzita v polském Krakově, odstartoval na jaře 2009, kdy Evropská komise schválila jeho financování ve výši 10,9 milionu eur. Celkově vychází rozpočet výzkumu na 14,9 milionu eur. Na vývoji technologií se podílí sedmnáct partnerských organizací a deset zemí.

Patří mezi ně i Česká republika, konkrétně na projektu pracuje Vysoká škola báňská -Technická univerzita v Ostravě, katedra telekomunikační techniky, kde projekt řídí docent Jaroslav Zdrálek, jenž však k němu odmítl TÝDNU poskytnout jakékoli informace.

Podle dostupných zdrojů ale česká strana pracuje mimo jiné na návrhu virtuálního agenta, který bude umístěn do počítačové sítě s úkolem detekovat abnormální chování, a dále na vyhledávání potřebných informací v počítačových sítích.

Vývoj projektu skončí nejpozději 31. prosince příštího roku. Co bude následovat, není zcela jasné. O zavedení technologií do praxe Evropský parlament totiž rozhodovat nebude.

"Projekt je schválený Evropskou komisí, o jeho dalším postupu tak bude rozhodovat opět Evropská komise," říká Jan Tlamycha, asistent europoslance Jana Březiny. Jestli Evropané budou nebo nebudou sledováni na každém kroku, ukáže až zájem o nový systém po dokončení jeho vývoje.

Technologie by mohly využívat firmy, města, ale i státy. "Primárně do toho Evropská komise nezasahuje. To je věc každého státu, zda si bude chtít tento systém zavést," vysvětluje Tlamycha.

Špiclování, věc politická

Teoreticky by projekt INDECT mohl být v rozporu s evropským právem, které pamatuje na ochranu soukromí. Evropská komise by v takovém případě mohla podat na stát za jeho používání stížnost. "Ale kde není žalobce, není soudce. Buď by takové chování musela komise zjistit z vlastní iniciativy, nebo by ji na ně musel někdo upozornit," míní Tlamycha.

Že by bylo používání systému proti evropským zákonům, je ale spíše nepravděpodobné. Nasvědčuje tomu fakt, že byl jeho rozpočet Evropskou komisí schválen.

Zarážející je, že o projektu, který se financuje z peněz EU, nemají příliš informací ani europoslanci. Zuzana Roithová z KDU-ČSL se domnívá, že aplikace technologií by se neobešla bez legislativních změn: "Pokud by se měla zvýšit sledovanost občanů, šlo by o věc, která nemůže projít jinak než na politické úrovni."

Na soukromém stadionu by podobný systém aplikovat šel, snadné by to však nebylo ve městech, kde o tom rozhodují radní. "Používání systému nebude možné plošně. Vyžadovalo by to velké množství kamer na jednom místě," soudí evropská poslankyně.

Důležitý je přitom pravý záměr navrhovatelů projektu. "Jde o to, jestli má systém lépe uchovávat informace, anebo vytvořit tlak na legislativu, aby sledování veřejnosti mohlo být rozšířenější," uvažuje Roithová. Obává se, že takový scénář může být pravděpodobný: "Systém vytvoří požadavek pro to, aby se někde mohl uplatňovat."

Ochránci soukromí: Hrozivé!

Informace o celém projektu jsou zatím velmi kusé. I jeho střípky ale pobouřily garanta expertní komise pro informační a komunikační technologie TOP 09 Jaroslava Poláčka. "Zavání to omezováním svobody, na první pohled mě to vyděsilo," říká. Jeho strana prý rozhodně nebude aplikaci takového systému v Česku podporovat: "Pro TOP 09 je svoboda prioritou, budeme za ní stát."

Zda nebude systém v kolizi s ochranou osobních údajů, netuší zatím ani Úřad na ochranu osobních údajů. Úřad střežící soukromí občanů má zatím o projektu k dispozici jen veřejně dostupné informace, které jsou však pro právní rozbor a formulaci stanoviska příliš kusé.

"Projekt není ukončen a nepochybně projde ještě náročnou oponenturou ve všech evropských státech i na celoevropské úrovni včetně WP29, tedy poradní skupiny pro ochranu osobních údajů Evropské komise," sdělila mluvčí úřadu Hana Štěpánková. Oficiální vyjádření k projektu zatím ochránci osobních údajů nevydali a o žádný expertní posudek systému INDECT nikdo v žádném státě ani na celoevropské úrovni nežádal.

"Nic moc o tom nevíme, ale už jen z toho, co zatím proniklo ven, lze konstatovat, že to vypadá hrozivě," neskrývá obavy šéf českých ochránců soukromí Igor Němec.

 

Čtěte dále

další zprávy