Štvanec Snowden žádá o azyl 20 zemí. Rusko už nikoliv

Bývalý technik amerických tajných služeb Edward Snowden stále zůstává v tranzitu na moskevském letišti, svou žádost o udělení azylu v Rusku však sám stáhl, když se dozvěděl o podmínce prezidenta Vladimira Putina, že by musel ukončit "protiamerickou činnost". Uvedl to dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Vydání uprchlíka do USA, jak se toho domáhá Washington, však podle mluvčího nepřipadá do úvahy. "Rusko nikoho nevydalo, nevydává a nevydá," ujistil Peskov a dodal, že není možná deportace do země, která uplatňuje trest smrti jako USA. Ani v minulosti Moskva nikoho Američanům nevydala, jen si obě velmoci vyměňovaly dopadené špióny.

Snowden mezitím rozšířil svou žádost o azyl na dvacítku dalších zemí, mezi nimiž jsou kromě Ekvádoru i Čína, Indie, Kuba a četné evropské země. Informoval o tom server WikiLeaks, s nímž muž obviněný Spojenými státy ze špionáže spolupracuje.

Podle prohlášení, které podle serveru patří Snowdenovi, právní poradkyně WikiLeaks Sarah Harrisonová předala všechny žádosti o azyl představiteli ruského konzulátu na moskevském letišti v neděli. Některé z nich už prý příslušné ambasády dostaly.

WikiLeaks uvedl, že žádosti o azyl Snowden poslal Bolívii, Brazílii, Číně, Ekvádoru, Finsku, Francii, Indii, Itálii, Irsku, Islandu, Kubě, Německu, Nikaragui, Nizozemí, Norsku, Polsku, Rakousku, Španělsku, Švýcarsku a Venezuele.

Venezuelský levicový prezident Nicolás Maduro je zrovna na plynařském summitu v Moskvě, ale podle ruských agentur se vyhnul odpovědi na otázku, zda si s sebou Snowdena neodveze; uvedl jen, že Caracas dosud žádost o azyl neobdržel a rozhodne o ní až poté, co ji dostane.

Na adresu uprchlíka však nešetřil slovy uznání: "Zaslouží si světovou ochranu (...) Ten mladík už udělal pro lidstvo něco velmi důležitého, řekl pravdu o světě kontrolovaném imperialistickou elitou Ameriky."

Neochotná Evropa

Norsko potvrdilo, že Snowden podal žádost o azyl, ale bude ji muset odmítnout. Žádost totiž přišla přes fax a takový postup norské zákony vylučují, uvedlo norské ministerstvo zahraničí.

Obdržení žádosti potvrdil také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, ale rovnou dodal, že by nedoporučoval Snowdenovi vyhovět.

Podle finského ministerstva zahraničí nemůže být Snowdenova žádost přijata, protože se vyžaduje, aby žádost o azyl byla podána ve Finsku. Podobné formální výhrady má i Rakousko.

Snowden se přiznal, že prozradil médiím podrobnosti o utajovaném vládním programu Prism, jehož součástí je sledování internetové a telefonické komunikace v zahraničí. Americké ministerstvo spravedlnosti ho obvinilo ze špionáže a krádeže úředních dokumentů. V současnosti se nachází v tranzitním prostoru moskevského letiště a nemůže odletět, neboť mu USA zrušily platnost cestovního pasu.

Kritika Obamy

Snowden kvůli tomu obvinil prezidenta Baracka Obamu, že se snaží zabránit mu v získání azylu. Třicetiletý muž Obamu nařkl z toho, že viceprezidentu Joe Bidenovi nakázal "tlačit na lídry národů, u nichž jsem žádal o ochranu, aby zamítli mé žádosti o azyl", píše se v prohlášení zveřejněném WikiLeaks. Snowden obvinil Obamovu vládu z toho, že si osvojila strategii "používání občanství jako zbraně".

Snowden v pondělí rovněž odeslal dopis ekvádorským úřadům, ve kterém jihoamerické zemi poděkoval, že mu pomáhala v cestě do ruské metropole, a oznámil, že zvažuje udělení azylu.

Za zveřejněním podrobností o špionážním programu kritizoval Snowdena bývalý prezident USA George Bush ml. Snowden podle něj poškodil Spojené státy. Předchůdce Baracka Obamy rovněž hájil systém odposlechů Prism.

"Zavedl jsem ten program, abych chránil zemi," řekl Bush v televizi CNN. "Jednou z jistot je, že zachovává občanská práva."

Čtěte dále

další zprávy