Střední a východní Evropa těží z války na Ukrajině

21.02. 10:11 | Autor: ČTK

Protiimigračně zaměřené vlády zemí střední a východní Evropy mezi sebou soupeří o rostoucí vlnu pracovních migrantů z Ukrajiny. Doufají, že se jim tak podaří zacelit nedostatek domácí pracovní síly, aniž by musely přijímat uprchlíky z jiných částí světa. Odliv aktivní a podnikavé části populace z Ukrajiny, v níž ubývá obyvatelstvo už od roku 1990, může mít ale dopad i na výsledek prezidentských voleb, které Ukrajina plánuje na březen. Napsal to komentátor agentury Bloomberg.

Nejvíce Ukrajinců přichází do Polska. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat jim země v roce 2017 udělila 585 439 povolení k pobytu. Ukrajinci tvoří největší skupinu příjemců povolení k pobytu i v Maďarsku, na Slovensku, v České republice, Estonsku a v Litvě.

V České republice jich žije zhruba 117 000 a jejich řady se rychle rozrůstají i v Pobaltí, protože si i zde mohou vydělat mnohem více peněz než na Ukrajině. V Litvě se počet Ukrajinců loni zvýšil o 55 procent, v Estonsku byl jejich příliv rekordní. Češi a Poláci ve snaze přilákat více Ukrajinců, proto zjednodušují pravidla zaměstnávání cizinců.

Celkový obraz emigrace z Ukrajiny lze nicméně kvůli neoficiálnímu a polooficiálnímu sezonnímu zaměstnávání získat jen stěží. V roce 2017 bylo v zemích EU zjištěno 11 tisíc Ukrajinců bez povolení k pobytu. To je ale podle komentátora Bloombergu jen zlomek těch, kteří v Evropě bez povolení pracují. Kvůli bezvízovému režimu je totiž obtížné je vysledovat.

Možná nejlepším ukazatelem odlivu populace z Ukrajiny je množství peněz, které občané Ukrajiny žijící v cizině posílají do vlasti, píše komentátor Bloombergu. Loni se objem těchto prostředků zvýšil o 35 procent, nejvíce od roku 2007. Představovaly tak ekvivalent 13,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny. OSN uvádí, že v roce 2017 pracovalo v zahraničí 5,9 milionu Ukrajinců, aktuální počet je pravděpodobně ještě vyšší.

Nadcházející prezidentské volby na Ukrajině koncem března komplikuje fakt, že nikdo, dokonce ani agentury pro výzkum veřejného mínění, neví, kolik lidí v zemi skutečně žije. Volit sice Ukrajinci mohou i na svých zastupitelských úřadech v zahraničí, ale účast bývá slabá, protože jen málokteří tam váží cestu nebo jen nevěří, že by výsledek voleb mohl něco změnit. To podle komentátora Bloombergu nahrává nepředvídatelným populistům.

Většina emigrantů z Ukrajiny směřuje do států, které se zároveň brání pokusům Evropské unie prosadit přerozdělování žadatelů o azyl z Blízkého východu a z Afriky napříč starým kontinentem. Nechuť Východoevropanů přijímat uprchlíky tak nesměřuje paušálně proti všem migrantům, ale je namířena proti muslimům a často je rasistická, domnívá se komentátor Bloombergu. Dodává, že aby se ji západní Evropě podařilo zlomit, bude nejdříve muset zlepšit integraci migrantů v západoevropských zemích.

Foto: ČTK/AP/Evgeniy Maloletka

Autor: ČTK