Zklamané ruské neziskovky. Stát je (zatím) nepodpoří

27.01. 07:00 | Autor: - pp -

Těžký život ruských neziskovek (ilustrační foto).

Finanční situace neziskových organizací v Ruské federaci je často velmi napjatá. A ty, jež jsou financovány z ciziny, se ocitají na seznamu zahraničních agentů. Teď je jisté jedno, velkorysá podpora ze strany státu, například ohledně daňových úlev, se nekoná. Alespoň prozatím. Co se ovšem konat bude, je, že ruské neziskové organizace (NO) budou napříště zaneseny do jednotného registru.

Studenou sprchu dostaly NO na celoruském fóru Stát a občanská společnost od samotného ruského prezidenta. Podpora v podobě daňových úlev a dalších úlev nebude, sdělil Vladimir Putin.

Zklamání neziskovek bylo o to větší, že předtím kolovaly pověsti, že odpovídající výhody jsou už hotovou věcí. Zástupci NO doufali ve strukturální podporu, slevy na nájmech a úlevy na různých daních.

Putin své odmítnutí zdůvodnil tím, že organizace by měly nejprve prokázat, že docilují výsledků. Tím by se mělo vyhnout tomu, že se budou zakládat rádoby organizace, které by jen chtěly využívat zvláštních práv.

Proto se plánuje vytvoření jednotného registru, který by mělo předběžně spravovat ruské ministerstvo spravedlnosti.

Své zájmy se snažily prosadit především neziskové organizace ze sociální oblasti. Ty politicky motivované už v Rusku nemají tak jako tak lehký život. Organizace, které jsou aktivní v politice a mají peněžní podporu ze zahraničí, spadají pod zákon z roku 2012 o zahraničních agentech.

Jak opakovaně zdůraznil ruský prezident, neziskovky získají státní podporu jen tehdy, když je jejich činnost zaměřena na "plnění národních úkolů". To podle Putina znamená, že se nesmějí zabývat užšími otázkami politických stran ani nesmějí být činné v opozici.

Obecně vzato, okamžitý dopad zčásti macešského přístupu Kremlu k NO se na jejich práci okamžitě neprojeví, protože s nejrůznějšími problémy bojují stále a jejich finanční situace je stejně tak setrvale napjatá.

Například Ella Poljaková, předsedkyně lidskoprávní organizace Matky vojáků z Petrohradu, uvádí: "Dostáváme peníze na konkrétní projekty. Příspěvky státu na jeden z těchto projektů budou už ale brzy vyčerpány, takže hledáme další podporovatele."

Od doby, kdy, trochu paradoxně, Matky z Petrohradu také spadají pod zákon o zahraničních agentech, mají ještě omezenější prostředky a některé jejich projekty jsou dokonce ohrožené. "Měly jsme mezi jinými projekt na podporu lidí s tělesným postižením a jejich příbuzných, ale v tom nyní nebudeme moci pokračovat, protože jsme registrování jako zahraniční agenti," lituje Poljaková.

Žádné výhody pro ruské neziskovky. Daňové úlevy nepovažuje za až tak důležité. Pro jejich organizaci jsou potřebnější prostory, v nichž můžou pracovat. Ideálně bezplatně nebo za snížený nájem.

Příslušní úředníci nicméně argumentují, že zmíněný registr je z nejrůznějších důvodů potřebný a užitečný. Díky němu bude možné oddělit charitativní a sociálně angažované organizace od těch, které se zaměřují na politiku. Stát tak bude moci účinně podporovat ty subjekty, které skuteční pomáhají občanům.

Také Ella Pamfilovová, ruská pověřenkyně pro lidská práva, zavedení registru podporuje. Díky němu bude podle ní konečně jasné, kolik neziskových organizací vůbec v Rusku existuje, které jsou skutečně aktivní a čím se zabývají. Podobný seznam pomůže orientovat se lépe i lidem, kteří se chtějí pro NO dobrovolně angažovat.

Pokud jde o nejrůznější formy podpory ze zahraničí, stahují se nad neziskovkami v Rusku tmavé mraky též z jiného směru. Ochota zahraničních dárců přispívat financemi ruským subjektům se stále snižuje i proto, že část z nich předpokládá, nebo se přinejmenším obává, že neziskovky v Rusku přestanou tak jako tak existovat. Tak proč jim ještě dávat peníze.

Foto: Shutterstock

Autor: - pp -