Za válku na Ukrajině může i stesk po Sovětském svazu

22.12. 06:45 | Autor: Ivan Motýl

Ukrajinská demonstrace (ilustrační foto).

Po hlavním dněpropetrovském bulváru projíždí terénní vůz s praporem politické strany Pravý sektor a z otevřené korby volají mladíci v maskáčích: "Na Putina!" Místo poznávací značky je nápis "Dněpr I.", tohle je totiž část dobrovolnické jednotky, která má podíl na tom, že na milionové město teď nepadají pumy.

Dněpropetrovsk je nejbližším velkoměstem od povstaleckých území v Doněcké oblasti. Zdejší Putinovy stoupence ale dokázal včas paralyzovat gubernátor oblasti a oligarcha Ihor Kolomojskij. K udržení pořádku založil a vyzbrojil vlastní vojenské jednotky a chaos z Doněcku a Luhansku se nakonec nepřelil. Gubernátor je hrdý Žid, takže stoupenci Pravého sektoru v Dněpropetrovsku nesmějí vyvolávat antisemitské rozbroje. V ponurém centru města září jako lampion obrovské Židovské centrum, které nechal Kolomojskij postavit, a právě se v něm oslavuje chanuka.

Tříletá uprchlice z války v běženecké ubytovně v Dněpropetrovsku.

Milionový Dněpropetrovsk je také jedním z největších azylů pro uprchlíky z nedalekých bojujících oblastí. "U nás doma se střílí," vypráví dvaadvacetiletá Ola, jež se právě registruje v Centru pro uprchlíky v Dněpropetrovsku. Pak dlouho mlčí. "Neteče voda, nic tam není, jen strach, že můžeme zemřít. Už jsem to nevydržela, vzala dcerku a teď jsme tu," dodá. S tříletým dítětem utekla z Luhanské oblasti, z vesnice na frontové linii. Není to prý útěk na nepřátelskou stranu. "Válka brzy skončí a zase bude jen jedna Ukrajina," věří. Teď si ale musí najít práci a té je ve městě zoufale málo. A uprchlíků stále více.

Tříletá dcera paní Oly si hraje s ukrajinským praporkem. Líbí se jí vlaječkou mávat, aniž tuší, že válka se vede i o národní zástavu, neboť separatisté už tu ukrajinskou neuznávají. V běženeckém centru se dnes zaregistrovalo čtyřicet uprchlíků. "Když válka vypukla, bylo to i 350 běženců za den. Dohromady víc než 55 tisíc," počítá Jevgen Chapatko, který humanitární středisko založil. Jako dobrovolnickou organizaci, která žije hlavně z darů občanů.

Když mluví zbraně, prý mlčí múzy. "Naopak, múzy v takové situaci musejí mluvit víc nahlas," tvrdí Lucie Řehoříková, ředitelka Českého centra v Kyjevě. Proto se české umění snaží přivážet i do měst v blízkosti bojové linie a třeba v dněpropetrovské galerii "Я" uplynulou středu vyvrcholily Ozvěny festivalu Jeden svět, přičemž po každém promítání došlo na vášnivou diskusi. Jevgen Chapatko, vedoucí běženeckého tábora v Dněpropetrovsku.

Když třeba brněnský režisér Břetislav Rychlík představil snímek o politickém procesu se skupinou Plastic People, rozvinula se disputace o dědictví komunismu. "V Sovětském svazu vás soudce klidně poslal na dva roky do vězení jen za to, že jste vlastnil desku Beatles nebo Franka Zappy," zavzpomínal osmapadesátiletý rocker Alexandr Kravčenko. "Celý Dněpropetrovsk byl uzavřeným městem s muničními továrnami, do kterého se bez zvláštního povolení nikdo nedostal. Dovedete si představit, jak jsme tu žili?" ptal se českých hostů.

V tu chvíli bylo trochu jasnější, proč se třeba Ukrajinci hlasitě dožadují lidských práv až čtvrtstoletí po československé sametové revoluci. Zemi totiž decimoval mnohonásobně horší komunistický režim než ten Husákův a Ukrajina se i po pádu Sovětského svazu proměňovala ve skutečně svobodný stát jen hlemýždím tempem. Zvláště tady na východě Ukrajiny, takže i Dněpropetrovsk je pořád skanzenem rudé moci. Hlavní třída nese jméno Karla Marxe, jinde v centru se vine Liebknechtova ulice (spoluzakladatel německé komunistické strany), Džeržinského (zakladatel sovětské tajné policie), Vorošilova (Stalinův blízký spolupracovník a spolustrůjce katyňského masakru), Fučíkova ulice či Leninovo nábřeží. A postsovětský komunismus zakódovaný v hlavách mnohých Ukrajinců má také značný podíl na současném ozbrojeném konfliktu na Ukrajině. Události na Majdanu totiž východ země vesměs nepřijal jako pokus o nastolení demokracie západního střihu, nýbrž je na základě putinovské propagandy pochopil jako převrat s fašistickými prvky. A bylo zaděláno na válku.

* Jak se žije uprchlíkům z Doněcké a Luhanské oblasti v Dněpropetrovsku?

* Jak běžence přijímají řadoví obyvatelé města?

* Proč se gubernátorovi Dněpropetrovské oblasti podařilo město vyrvat ze spárů aktivizujících se proruských separatistů?

* Jak vidí situaci na východě Ukrajiny lidé nějak spojeni s Českou republikou, třeba pracovníci českého konzulátu v Dněpropetrovsku, ukrajinští bohemisté, učitelé češtiny a další?

* Jak spolu v dněpropetrovských ulicích souzní ruština a ukrajinština?

Odpovědi na tyto i další otázky najdete v reportáží z ukrajinského velkoměsta Dněpropetrovsk v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 22. prosince 2014.

Foto: ČTK/AP , archiv

Autor: Ivan Motýl