V Donbasu pokračuje zabíjení. Bojují tam i Bělorusové?

Pět ukrajinských vojáků padlo a dalších 28 utrpělo zranění v potyčkách s proruskými separatisty na východě Ukrajiny během uplynulých 24 hodin. Celkem od propuknutí bojů zahynula téměř tisícovka ukrajinských vojáků. Oznámil to dnes hlavní vojenský prokurátor Anatolij Matios. Sedm zabitých civilistů naopak ohlásily úřady v hlavních povstaleckých baštách, v Doněcku a Luhansku.

Dělostřelba neutichá ani dnes v Doněcku, kde se povstalci snaží z letiště vypudit ukrajinské vojáky. Nové boje se podle čerstvých informací rozhořívají také u Luhansku.

O dodržování příměří, na kterém se obě strany dohodly počátkem září v Minsku, jedná ukrajinské vedení s Kremlem, uvedl mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko. "Rozhodnutí o zrušení klidu zbraní je v kompetenci nejvyššího vedení státu. Není tomu tak, že bychom jen přihlíželi, jak po nás střílejí.

Vedou se jednání na nejvyšší úrovni, a to i se zemí, která teroristům dodává bojovou techniku," řekl Lysenko podle agentury Unian. Ukrajinská strana se podle něj snaží Rusy přesvědčit, aby i druhá strana dodržovala příměří. Dalších podrobností se zdržel.

Moskva stále popírá, že by se angažovala v ukrajinské krizi.

Od dubna, kdy na východě Ukrajiny vypuklo proruské povstání, zahynulo 953 ukrajinských vojáků, dalších 3657 utrpělo zranění, uvedl prokurátor Matios podle webu listu Ukrajinska pravda. Podobné údaje jsou ale opakovaně zpochybňovány a hovoří se o vyšším počtu mrtvých.

Konflikt na východě Ukrajiny si podle OSN vyžádal více než 3600 mrtvých a téměř 8500 zraněných. Skoro 380 tisíc lidí uprchlo z oblasti bojů do jiných míst Ukrajiny, dalších 426 tisíc do okolních zemí.

I tyto údaje se ale zpochybňují. Například Rusko uvádí, že se do něj uchýlilo až 800 tisíc běženců.

Před měsícem dohodnuté příměří obě strany konfliktu neustále porušují.

Spekulace o běloruských bojovnících. Záhadná odstřelovačka  

Běloruská tajná policie KGB varovala před trestním postihem běloruské občany bojující či hodlající bojovat na východě Ukrajiny. Výstraha zazněla před pár dny, ačkoli tresty za verbování, vycvičení a financování žoldnéřů (od sedmi do patnácti let vězení) a za účast v ozbrojených konfliktech v cizích státech (od tří do sedmi let) jsou už dávno v běloruských zákonech, napsal server BBC ve své ruské verzi.

Podle šéfa KGB Valeryje Vakulčyka zatím žádní Bělorusové stíháni nejsou. "Pokud se takový případ objeví, média se o tom dozvědí," řekl.

Běloruska Natalja Krasovská, kterou tisk překřtil na "odstřelovačku z Borisova", na začátku června vyprávěla novinářům, že její rodiče v Borisovu vyslýchali agenti KGB. Soudě podle dalšího vývoje byl tento případ odložen ad acta ještě během prověřování informací.

Natalja Krasovská asi jako jediná ukázala na kameru běloruský pas, uvedla své jméno a adresu. Mladá žena v maskovací uniformě tvrdila, že na začátku května se dobrovolně přidala k separatistům a "zabíjí nepřátele".

"Taťko, tvoji občané stojí na této straně. Na každý pád, abys o tom věděl. Nikdo nás nevyslal, přijeli jsme sem sami. Z Běloruska tu nejsem sama a chci, abys o tom věděl," řekla Natalja na adresu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Drzá řeč se rozletěla po internetu, ale nevyvolala žádnou veřejnou reakci ani Lukašenka, ani úřadů.
Brzy na to se rozneslo, že Natalja utrpěla těžké zranění u Slavjansku, objevovaly se a dementovaly zprávy o zajetí. Redaktor ruského listu Komsomolskaja pravda tvrdil, že Natalja padla v polovině září. Četné pokusy reportérů nalézt její rodiče na uvedené adrese neuspěly.

Náměstek předsedy Volyňské oblastní rady Ihor Huz zase hovořil o jednotce nazvané podle starého běloruského znaku Pahoňa, ve které prý cvičí desítky mladých Bělorusů, toužících se připojit k ukrajinským dobrovolníkům na východě země. Koncem července prý výcvik zvládlo deset lidí, další údajně odmítli kvůli podezření, že jsou ve styku s běloruskými tajnými službami.

"Doufáme, že naše metody utajení nedovolí běloruským tajným službám odhalit členy jednotky. Ale není snadné se skrýt před KGB," řekl Huz a připustil, že měl kvůli Pahoni potíže s ukrajinskou prokuraturou.

Ačkoliv se Huz odvolával na běloruské opoziční spolky, aktivisté v Minsku vše popřeli. K podpoře se hlásila jen bloggerka Taťjana Jelová, žijící v Česku.

O činech Pahoni se možná tak málo ví díky utajení. Koluje i šeptanda o "válečných hrdinech" doufajících v ukrajinské či evropské občanství za zásluhy v boji o demokratickou Ukrajinu. Ale tyto pomluvy prý šíří KGB.

Každopádně jednou z prvních obětí demonstrací na kyjevském Majdanu se stal Bělorus Michail Žyzneuski, který zahynul 22. ledna. Rozloučit se s ním přišlo na deset tisíc lidí, včetně vůdců Majdanu. O pár dní později se padesátka příbuzných a novinářů sešla ve vsi u Gomelu na pohřbu, který se odehrál rychle a fakticky v noci (mrtvé tělo dlouho prohlíželi na celnici), za svitu automobilových reflektorů. Předáci běloruské opozice se neukázali.

Matka Nina přežila infarkt i hádku v autobuse, kde jí vševědoucí sousedky vyčítaly koupi bytu v Gomelu. "Jedni křičí, že syn byl nacionalista a udělal naší zemi ostudu, druzí odpovídají, ať si pohřbí vlastní děti! Jsou tu u nás špatní lidé," kormoutí se žena.

K přestěhování z nájemného do vlastního bytu skutečně pomohli pozůstalým po hrdinovi Ukrajiny lidé a organizace ze sousední země, zapojily se i charitativní fondy oligarchů, přispěla ukrajinská vláda. Na pomoc rodinám po zabitých demonstrantech se sbírala celá Ukrajina.

Běloruské úřady ani KGB rodině zjevnou pozornost nevěnovaly.

Kolik Bělorusů bojovalo se zbraní v ruce na Ukrajině, přesně nevědí ani v Minsku, ani v Kyjevě.
Běloruský novinář Emicer Lukašuk se ani od velitele ukrajinského praporu Donbas Semena Semenčenka nedozvěděl, kolik Bělorusů má v jednotce: "Nejdřív řekl, že patnáct. Ale při další schůzce odpovídal, že hodně."

Právní postavení Bělorusů i občanů jiných zemí válčících na Ukrajině zůstalo nejasné. "Ukrajinští představitelé říkají, že teď není čas na takové změny a že by to pro Kyjev nebylo politicky únosné," objasnil Lukašuk.

Už po návratu do Minsku se novinář na žádost ukrajinských dobrovolníků obrátil na hrdinu jedné ze svých reportáží, povstaleckého "premiéra" Alexandra Zacharčenka, kvůli osudu osmi zajatců. Po pár telefonátech je povstalci propustili, dokonce mimo výměnu zajatců.

Zdá se, že na neklidné Ukrajině vynikají Bělorusové hlavně v roli vyjednávačů.

 

Čtěte dále

další zprávy