USA bojují o stategickou základnu v Kyrgyzstánu

04.02. 13:15 | Autor: ČTK , - kpa -

Nervózní Spojení státy. Kyrgyzská vláda dnes předložila parlamentu návrh na uzavření americké vojenské základny v zemi. Už v úterý se v tomto smyslu v Moskvě vyjádřil i kyrgyzský prezident Bakijev. Velvyslanectví USA v Biškeku uvedlo, že žádné oficiální vyjádření nedostalo a že doufá v pokračování rozhovorů o zachování základny.

Podle informací středoasijských médií bude mít americký vojenský personál od přijetí konečného rozhodnutí o uzavření základny na opuštění prostoru 180 dní.

"Diskutujeme s kyrgyzskými úřady o budoucnosti letecké základny Manas. Tato debata bude pokračovat," praví se v prohlášení velvyslanectví USA v metropoli Biškeku.

Bakijev rozhodnutí kyrgyzské vlády o základně vysvětlil ekonomickými důvody a také negativním ohlasem, který prý má fungování americké základny v kyrgyzské společnosti.

Na základně Manas přistávají důležité zásobovací letouny. Kyrgyzstán chce základnu uzavřít poté, co prý Washington odmítl jednat o zvýšení kompenzací, které USA za využívání Manasu platí. Spojené státy za to doposud platily 63 milionů dolarů ročně, celkově americká pomoc Kyrgyzstánu dosahovala 150 milionů dolarů ročně.

Bakijevovo oznámení představuje vážný problém pro novou americkou vládu, protože prezident Barack Obama má v plánu rozšířit americké vojenské aktivity v Afghánistánu. Základna Manas nedaleko Biškeku je důležitým zařízením zajišťujícím mobilitu letadel. Vzlétají odtud tankovací letouny, doplňující za letu pohonné hmoty strojům létajícím nad Afghánistánem. Je také podporou pro letecké vzdušné mosty a lékařskou evakuaci a jsou tu dislokováni vojáci, kteří odtud míří k operacím do Afghánistánu a zpět.

V pondělí přijel do Kyrgyzstánu zvláštní vyslanec generálního tajemníka NATO. Žádal vládu, aby základnu nezavírala. „Je to životně důležitá součást boje proti mezinárodnímu terorismu," řekl o Manasu.

Vánoce amerických vojáků na základně Manas. Minulý měsíc navštívil Kyrgyzstán generál David Petraeus, velitel amerických sil v oblasti, aby prozkoumal nové pozemní zásobovací cesty do Afghánistánu, které by byly bezpečnější než Chajbarský průsmyk na severozápadě Pákistánu. Ten ohrožují útoky Talibanu.

Rusko nabídlo, že pomůže s dopravou nevojenského materiálu.

Ale NATO zatím nedokáže uzavřít s afghánskými středoasijskými sousedy dohodu, která by pozemní transporty kryla.

Základna je pro Spojené státy zvlášť důležitá od uzavření jejich vojenské základny v Uzbekistánu v listopadu 2005. Taškent tímto krokem reagoval na americkou kritiku krvavého potlačení povstání v této zemi za pomoci armády. Podle britského deníku Guardian vypovězení Američanů předcházela tajná dohoda s Moskvou.

Kyrgyzský prezident bedlivě naslouchá svému ruskému protějšku. Také Rusko má od roku 2003 v Kyrgyzstánu vojenskou základnu, která se nachází jen několik desítek kilometrů od Manasu. Moskvě je americká přítomnost v této postsovětské republice trnem v oku, protože ji považuje za svou sféru zájmu a obává se rozšiřování amerického vlivu v oblasti.

Téměř současně s Bakijevovým oznámením o uzavření americké základny Moskva ohlásila, že poskytne Kyrgyzstánu ve formě půjčky dvě miliardy dolarů a dalších 150 milionů dolarů jako nenávratnou pomoc. Podle ruského deníku Kommersant za to Rusko „počítá s příznivým rozhodnutím o osudu americké základny Manas."

Analytik ruského Institutu pro studium postsovětských států Andrei Grozin se domnívá, že Moskva netouží po zavření základny, ale chce ji jen využít jako trumf při vyjednáváních se Západem, například o členství Ukrajiny v NATO nebo o strategickém protiraketovém štítu ve střední Evropě.

„Rusko a také Čína chtějí tlakem na Kyrgyzstán dát jasný signál, že se mohou americké základny snadno zbavit. Ale zároveň nechtějí, aby k tomu došlo hned. Chtějí spolupracovat. Na oplátku bude Rusko požadovat ústupky v raketové obraně a konec úvah o pozvání Ukrajiny a Gruzie do NATO."

Americký personál základny před letounem S-135.