USA a EU dále zpřísnily sankce vůči Rusku

Evropská unie a Spojené státy se rozhodly uvalit zatím nejtvrdší hospodářské sankce proti Rusku. EU se na nich shodla na středečním summitu v Bruselu, Spojené státy své stanovisko sdělily na webu ministerstva financí. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina nové sankce poškodí rusko-americké vztahy. Na sankčním seznamu se objevila i společnost Rosněfť, její šéf Igor Sečin považuje sankce za nezákonné.

Na sankčním seznamu americké vlády se objevila řada klíčových ruských firem, například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank, finanční a investiční společnost Novatek a řada ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, obří uralské zbrojovky Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej. Jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami americká vláda svým občanům zakazuje.

Mezi osobami postiženými americkými sankcemi se objevují jména vůdců samozvané Doněcké lidové republiky, ale také jméno místopředsedy dolní komory ruského parlamentu Sergeje Něverova. V sankčním seznamu se ocitl ruský ministr pro záležitosti Krymu Oleg Saveljev, generál tajné služby FSB Sergej Beseda a poradce prezidenta Vladimira Putina Igor Ščogolev.

Na americký sankční seznam se nedostal ruský plynárenský gigant Gazprom, který se výrazně podílí na zásobování Evropy zemním plynem. Sankce Evropské unie budou nově moci postihovat ruské i další podniky, které finančně či materiálně podporují kroky podkopávající nebo ohrožující ukrajinskou suverenitu, celistvost a nezávislost.

Putin reaguje varováním před bumerangem

Nové sankce přivedou rusko-americké vztahy do slepé uličky a poškodí je. Při návštěvě Brazílie to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podobná opatření mají podle šéfa Kremlu efekt bumerangu a odporují dlouhodobým zájmům Spojených států.

Washington sankcemi poškodí činnost svých vlastních energetických firem, prohlásil Putin o americkém opatření, které je namířeno proti dvěma velkým ruským bankám, osmi zbrojovkám a obřím energetickým společnostem Rosněfť a Novatek.

Podle šéfa Rosněfti Igora Sečina sankce poškodí akcionáře amerických firem a bank, které se společností Rosněfť spolupracují.

Pokud jde o situaci na Ukrajině, která je důvodem nového souboru amerických sankcí, má Rusko podle Putina "životní zájem na zastavení krveprolití". Moskva je podle šéfa Kremlu pro okamžité zastavení bojových akcí a zahájení rozhovorů.

Spojené státy ale naopak "podněcují nynější ukrajinské vedení k pokračování bratrovražedné války a trestní operace". Taková politika podle ruského prezidenta nemá žádnou perspektivu.

Rusko souhlasí s plány na finanční podporu Ukrajiny, nikoli ovšem "oligarchů a podvodníků", dodal prezident. Hotové peníze, které poslal na Ukrajinu Mezinárodní měnový fond, skončily podle Putina právě v kapsách těchto lidí.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že nově vyhlášené americké sankce hodnotí "klidně a vyváženě". Je přesvědčeno, že negativně ovlivní politické a hospodářské zájmy Spojených států.

"Žádný spěch, přistupujeme k tomu klidně a vyváženě," uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že "podobné akce poškodí zájmy USA a budou bránit dosažení politických a hospodářských cílů, které si Američané kladou". Spojené státy se zároveň snaží být vzorem pro Evropu a nutí evropské spojence, aby se přizpůsobili americkému chování, soudí Rjabkov.

Co na to Rosněfť?

Podle šéfa Rosněfti Igora Sečina jsou sankce nezákonné, protože firma nemá žádný vztah k ukrajinské krizi. Sečin momentálně doprovází prezidenta Putina na cestě po Latinské Americe.

Podle Sečina sankce poškodí akcionáře amerických firem a bank, které se společností Rosněfť spolupracují. Společné ropné projekty s firmou Exxon Mobil Corp. podle šéfa Rosněfti sankce nejspíš nepoškodí. Rozšíření sankcí je podle Sečina "pokusem USA zhoršit hospodářskou situaci ruských občanů".

Hospodaření Rosněfti má značný vliv na bilanci ruského státního rozpočtu, připomněl Sečin. "Cílem sankcí proto není sama firma, ale ruské právo vést vlastní svrchovanou a nezávislou politiku," řekl a dodal, že "bůh všechno vidí a všechno napraví".

Rosněfť nyní zahájí právní konzultace a pak rozhodne o svých dalších krocích, řekl Sečin. "Budeme minimalizovat rizika. Finanční situace firmy je dobrá, jsme schopni realizovat rozvojové projekty bez potřeby půjček," prohlásil šéf Rosněfti.

Konkrétní seznam

Evropští lídři chtějí mít konkrétní seznam hotový do konce měsíce. Summit vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit. Evropskou investiční banku (EIB) účastníci vrcholné schůzky vyzvali, aby pozastavila podpis nových finančních operací v Rusku, členské země unie budou koordinovat své postoje v řídících orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci.

Prezident Barack Obama v minulých dnech opakovaně hrozil, že Rusko sankce neminou, pokud svůj postoj k povstání ukrajinských separatistů nezmění. Také premiéři a prezidenti zemí EU v závěrech středeční schůzky napsali, že nebyly odpovídajícím způsobem splněny body, které unijní summit žádal 27. června. Následkem je rozšíření záběru sankcí.

Agentura ITAR-TASS ve zprávě z Washingtonu uvedla, že americké úřady sice omezily přístup postižených ruských firem na americký trh, jejich majetek na území Spojených států ale nezablokovaly.

Podle nejmenovaného činitele americké vlády byly sankce zvoleny tak, aby neměly negativní dopad na globální ekonomiku. V případě, že Moskva bude pokračovat v "provokacích" vůči Ukrajině, je Bílý dům připraven sankční seznam rozšířit, uvedl americký činitel.

Čtěte dále

další zprávy