Účast referend na východě Ukrajiny je vysoká, i když se střílí

11.05. 08:44 | Autor: ČTK , AFP | Aktualizováno: 11.05. 16:45

Referendum o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti.

Za poměrně vysoké účasti se v neděli konají na východě Ukrajiny referenda o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti, která zorganizovali proruští separatisté. Ukrajinská vláda i západní země považují hlasování za nelegální a Kyjev v ostrém prohlášení z jejich organizování obvinil Moskvu. Ze Slavjansku a několika dalších míst jsou hlášeny střety a podle mluvčího prezidenta pokračuje operace ukrajinských bezpečnostních sil, při níž bylo zlikvidováno mnoho separatistů.

Boje pokračují od sobotního večera v okolí Slavjansku, zejména u obce Andrijivka. Ozbrojené incidenty hlásí proruští radikálové i v dalším doněckém městě Krasnyj Lyman. V Luhanské oblasti podle nich vládní jednotky napadly pozice rebelů v Novoajdaru.

Referendum o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti. Mluvčí úřadu prezidenta Serhij Pašinskyj potvrdil, že pokračuje vojenská operace proti ozbrojeným separatistům. "Ve finální fázi je protiteroristická operace v oblasti měst Krasnyj Lyman, Slavjansk a Kramatorsk," uvedl. Dodal, že během operace bylo zlikvidováno "mnoho separatistů", ale žádná konkrétní čísla neuvedl.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov v sobotu obyvatele obou oblastí varoval před tím, že radikály prosazovaná federalizace znamená "sebedestrukci". "Pro tyto oblasti je to krok do propasti," zdůraznil a poukázal na to, že samostatnost přinese úplný rozvrat ekonomiky, sociálních programů a vůbec života většiny obyvatelstva.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes obvinilo Kreml, že referendum "inspiroval, organizoval a financoval". Podle jeho prohlášení jsou strůjci této akce "teroristické bandy" vyzbrojené a vycvičené podle ruských standardů.

Odmítavé stanovisko Spojených států k separatistickému referendu zopakovala v noci na neděli mluvčí americké diplomacie Jennifer Psakiová. Zdůraznila, že Washington výsledek "těchto nelegálních referend" neuzná, a hlasování označila za pokus vytvořit "další spory a zmatek".

Boje pokračují od sobotního večera v okolí Slavjansku, zejména u obce Andrijivka. Obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti se silnou ruskojazyčnou menšinou hlasují o tom, zda jsou pro samostatnost "lidových republik", které v obou regionech jednostranně vyhlásili vůdci radikálních vzbouřenců. Otázka pro doněcké voliče podle agentury ITAR-TASS zní: "Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?" Naproti tomu luhanští odpovídají na otázku: "Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?" Zaškrtnout mohou buď "ano", nebo "ne".

Vysloví-li se lidé pro, není jasné, zda to povede k úplné nezávislosti, k samostatnosti v rámci případné budoucí ukrajinské federace či dokonce k připojení k Rusku. Vůdci separatistů zatím mlhavě prohlašují, že se o tom rozhodne až později. Podle britské BBC organizátoři referenda naznačili, že ještě koncem měsíce chtějí uspořádat druhé kolo hlasování, v němž by se rozhodovalo o připojení k Rusku. Padlo prý dokonce datum 18. května.

Radikální proruští aktivisté se dožadují federalizace země, vláda však trvá na centrálním uspořádání, chce pouze posílit pravomoci regionů. Podle různých průzkumů je většina obyvatel východu Ukrajiny proti odtržení. Anketa amerického institutu Pew Research Center nedávno například ukázala, že pro zachování celistvosti Ukrajiny je tam na 70 procent lidí.

Referendum o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti. Organizátoři referenda v Doněcku v sobotu oznámili, že hlasování bude platné bez ohledu na to, kolik lidí k urnám přijde, nicméně účast je zřejmě vysoká. Šéf komise v Doněcku Roman Ljagin, citovaný agenturou Interfax, tvrdil, že do 15.00 hlasovalo v Doněcké oblasti 69,21 procenta voličů. V Luhanské oblasti mělo ve stejné době podle tamního mluvčího Vasilije Nikitina odhlasováno přes 78 procent voličů. Ljagin slíbili, že konečné výsledky oznámí v pondělí odpoledne.

Zpravodaj ukrajinské agentury Ukrinform zaznamenal, že ve volebních střediscích Doněcké oblasti nechávají hlasovat každého, kdo přijde, i když není místním občanem a není na řádném seznamu voličů. Podobně jako tomu bylo dříve na Krymu k tomu využívají takzvané doplňovací seznamy. V jednom středisku prý potvrdili, že už v poledne měli na takovém seznamu zapsáno tisíc jmen.
V Luhanské oblasti je prý zase možné hlasovat i za jiného člověka. Podle reportéra zpravodajského serveru 0642.ua lze najednou odevzdat hlasy za dvě osoby. Zejména v případě, že někdo nemůže do střediska přijít. Stačí prý předložit osobní doklad zastupovaného voliče.

Zatímco v Doněcké oblasti hlasování skončí ve 22.00, v Luhanské je konec stanoven již na 20.00. Organizátoři v Luhansku chtějí výsledky oznámit již v pondělí, nejpozději v úterý.

Otázky a odpovědi k dnešním referendům

O čem se v referendu hlasuje?
Otázka se několikrát změnila, podle původního plánu se mělo rozhodovat o federalizaci Ukrajiny a pevnějším postavení ruského jazyka. Později ale organizátoři hlasování z řad separatistů mluvili o tom, že by se lidé měli vyslovit k připojení Doněcké a Luhanské oblasti k Rusku, a to podobným způsobem, jako se to stalo na Krymu. Na hlasovacím lístku je nakonec (v Doněcké oblasti) pouze jediná otázka: "Podporujete samostatnost Doněcké lidové republiky?". V Luhanské oblasti otázka zní: "Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?" Představitelé vedení tohoto nikým neuznaného státu (vyhlášen byl 7. dubna, obdobná "Luhanská lidová republika" pak 27. dubna) mlhavě uvedli, že o případné úplné nezávislosti, samostatnosti v rámci případné budoucí ukrajinské federace či dokonce o připojení k Rusku se rozhodne až později.

Kdo v referendu hlasuje?
Lidové hlasování se koná ve dvou regionech na východě a jihovýchodě země, oba jsou zhruba stejně velké (každý má kolem 26 tisíc km2, tedy asi jako Morava a Slezsko). Doněcká oblast je se 4,5 miliony obyvatel nejlidnatějším regionem Ukrajiny, v Luhanské oblasti žije asi 2,2 milionu lidí. Z nich sice více než dvě třetiny mluví rusky, za etnické Rusy se ale považuje jen o málo víc než třetina obyvatelstva obou oblastí. Referendum se koná v těch částech obou regionů, které kontrolují separatisté. Kolik lidí se může dnešního hlasování zúčastnit tak není jasně, podle informací BBC bylo vytištěno kolem tří milionů volebních lístků. Záběry ukrajinské televize pak ukázaly, že vznikly i na obyčejných počítačových tiskárnách, tedy bez jakýchkoli ochranných prvků. Podle vyjádření organizátorů by výsledky hlasování měly být k dispozici do tří dnů.

Kdo referendum podporuje?
Za hlasováním stojí představitelé samozvaných republik, kteří nechtějí setrvat ve státním svazku s Kyjevem, například vůdce "Doněcké lidové republiky" Denis Pušilin (dřív se angažoval v pyramidové společnosti MMM-2011). Ani sami obyvatelé oblastí přitom podle dostupných údajů referendum v jeho současné podobě nepodporují, ačkoli myšlenka silnější autonomie jim většinou není zcela cizí.

Je referendum legální?
Ukrajinské zákony neobsahují žádná ustanovení, která by předpokládala konání regionálního referenda. Gubernátor Doněcké oblasti Serhij Taruta označil hlasování za parodii a starosta Doněcku Oleksandr Lukjančenko prohlásil, že neexistuje jakýkoli právní základ pro jeho konání. Lukjančenko ale zároveň dodal, že kvůli strachu z ozbrojeného konfliktu nebude bránit separatistům ve zřízení volebních místnost ve školách.

Jsou na referendu mezinárodní pozorovatelé?
Separatistická takzvaná "jihovýchodní armáda" sice prohlásila, že pozorovatele pozve, zájem ale projevilo jen Rusko. Západní země, včetně USA a Evropské unie, referendum neuznávají a tedy nemají zájem pozorovatele vyslat.

Jak se liší referendum od březnového hlasování na Krymu?
Podle pozorovatelů i nepravděpodobný scénář, kdy by lidé v referendu podpořili vyhlášení samostatnosti, nemůže vstoupit v život bez jednoznačné podpory nebo dokonce přímého zásahu Moskvy. A Rusko se, na rozdíl od Krymu, dosud omezuje spíše na verbální prohlášení. Většina expertů tak soudí, že současné lidové hlasování nebude mít příliš velký reálný dopad - přestože obyvatelé obou východoukrajinských regionů bezpochyby mají zájem na větší míře samosprávy.

Jaké jsou postoje Kyjeva a Moskvy?
Současná ukrajinská vláda hlasování neuznává, plánovala ale vlastní referendum, které se mělo konat 25. května současně s předčasnými prezidentskými volbami a lidé v něm měli rozhodnout o decentralizaci země. Uspořádání hlasování je ale velmi nejisté, ukrajinský parlament totiž tento týden zákon o referendu odmítl. Poslanci zamítavý postoj zdůvodnili obavou o bezpečnost členů volebních komisí v současné vyhrocené situaci.
Moskva je naopak podle představitelů Ukrajiny v současném hlasování separatistů nepřímo zapojena. Ve středu 7. května sice prezident Vladimir Putin vyvolal opatrnou naději na možný obrat v krizi, když separatistům doporučil, aby referenda o sebeurčení svých oblastí odložili, a vytvořili tak nezbytné podmínky pro dialog. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk ale následně Putinova slova označil za "mlácení prázdné slámy" a představitelé samozvaných lidových republik na hlasování trvali.