Tymošenková bude kandidovat. Kdo střílel na Majdanu?

27.03. 15:22 | Autor: - red -, ČTK

Julija Tymošenková by ráda byla ukrajinskou prezidentkou.

Bývalá ukrajinská premiérka, předsedkyně strany Vlast Julija Tymošenková potvrdila, že se chystá kandidovat na prezidentku. Nominovat by ji měl sobotní sněm její strany. Její šance na zvolení nicméně nejsou příliš velké.

"Požádám sjezd strany Vlasti, který se uskuteční 29. března, aby mě nominoval jako kandidátku na nejvyšší státní funkci," řekla Tymošenková na tiskové konferenci. "Prostě bych měla kandidovat," dodala.

Tymošenková (53) dvakrát stála v čele ukrajinské vlády. Na prezidentku kandidovala v roce 2010, ale těsně prohrála s Viktorem Janukovyčem. Později se ocitla ve vězení kvůli obvinění z údajného zneužití pravomocí. Na svobodu vyšla až díky revoluci v Kyjevě a Janukovyčově svržení.

Favoritem voleb je Petro Porošenko. Nového prezidenta mají Ukrajinci volit 25. května. Podle průzkumu, zveřejněného ve středu se favoritem jeví vlivný podnikatel Petro Porošenko, těšící se přízni bezmála čtvrtiny Ukrajinců. Boxerský šampion Vitalij Kličko by podle tohoto průzkumu dostal 8,9 procenta a Tymošenková 8,2 procenta hlasů. Stejně jednoznačně by podle sociologů měl Porošenko vyhrát i klíčové druhé kolo, a to bez ohledu na soupeře.

V ukrajinském tisku se dříve objevily nepotvrzené zprávy, že s kandidaturou Tymošenkové nesouhlasili ani všichni poslanci, sdružení v poslanecké klubu strany Vlast.

Turčynov: V Kyjevě stříleli policisté

Během únorových bojů v kyjevských ulicích většina lidí zahynula kulkami, vypálenými z policejních zbraní. Uvedl to před poslanci úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov. Krveprolití v Kyjevě před svržením režimu prezidenta Viktora Janukovyče si vyžádalo více než stovku obětí na životech.

"Naše vyšetřovatele zajímá nejen otázka, kdo zabíjel, ale také otázka, kdo vydal rozkaz zabíjet," uvedl Turčynov v odpovědi na nabídku Evropského parlamentu pomoci s vyšetřováním zločinů.

Ukrajinci podle Turčynova budou vděčni za jakoukoliv pomoc, "včetně účasti mezinárodních expertů" na vyšetřování. To sice nepostupuje tak rychle, jak by si prezident přál, nicméně slíbil, že "celá pravda o vrazích a jejich zákaznících bude odhalena".

Na Majdanu zemřelo během protestů více než sto lidí. "Vyšetřování dotáhneme až do konce, a ten nastane, až všichni - zabijáci a objednavatelé - budou sedět na lavici obžalovaných," zdůraznil Turčynov.

Počet obětí krveprolití dosáhl 104. Většina obětí zemřela na následky palby vedené z výšky. Ozbrojenci na střechách tehdy mířili nejen na protivládní demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty. Kdo za útoky stál, není dosud jasné. V Kyjevě se spekulovalo o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krveprolití vyvolaném Moskvou. Ukrajinský parlament vytvořil vyšetřovací komisi, objasnit pozadí slibuje i nová vláda.

Moskva naopak tvrdí, že akce byla dílem ukrajinských nacionalistů, kteří palbou do vlastních řad chtěli zvýšit rozhořčení demonstrantů a podnítit mezinárodní odpor vůči tehdejšímu ukrajinskému vedení. Ruská argumentace se opírala i o únik záznamu telefonického rozhovoru mezi unijní ministryní zahraničí Catherine Ashtonovou a šéfem estonské diplomacie Urmasem Paetem. Vyplynulo z něj, že za únorovou střelbou do protivládních demonstrantů v Kyjevě mohl být někdo z tehdejší opozice.

Lotyši se bojí Rusů

Na škodlivost politických aktivit rozdělujících lotyšskou společnost ve společném prohlášení upozornili lotyšský prezident Andris Bérziňš, premiérka Laimdota Straujumaová a předsedkyně parlamentu Solvita Áboltiňová. Jejich krok má podle místních médií uklidnit emoce vyvolané ukrajinským konfliktem a ruskou okupací Krymu. Z dvou milionů obyvatel Lotyšska se k ruské národnosti hlásí víc než třetina.

Transparent použitý při nedávné demonstraci ve Varšavě. "Důrazně odsuzujeme jakékoli politické provokace, které mají vnést do společnosti napětí a uměle ji rozdělit," uvádí se v dokumentu. Znepokojení lotyšský úřadů vyvolal zejména krok ruského velvyslance v Rize, který po ruské anexi Krymu nabídl etnickým Rusům v Lotyšsku ruský pas a penzi.

Pobaltské státy sledují situaci na Ukrajině se znepokojením a v obavě, že by se citlivý region mohl stát další obětí geopolitického tlaku Moskvy. Na východě Lotyšska tvoří Rusové téměř polovinu obyvatel a jsou vystaveni vlivu ruské propagandy. Lotyšské úřady se obávají, že příslušníci ruské menšiny postup Moskvy na Ukrajině schvalují.

Prohlášení lotyšských politiků vyzývá občany, aby na ruské akce na Ukrajině pohlíželi s kritickým odstupem. "Prohlašujeme, že Lotyšsko je a zůstane demokratickou evropskou zemí, která respektuje jak lotyšskou řeč a kulturu, tak i řeč a kulturu národnostních menšin," uvádí se v dokumentu.

Foto: ČTK/AP , P. Morrison, E. Lukatsky, B. Zborowski, L. Pitarakis

Autor: - red -, ČTK