Separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili nový stát Malorusko

18.07. 10:47 | Autor: TASS, ČTK | Aktualizováno: 18.07. 21:42

Proruští radikálové ze samozvaných východoukrajinských lidových republik v úterý vyhlásili stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 z 24 ukrajinských regionů i "dosavadní" hlavní město Kyjev. Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu", jehož ústava se prý chystá, má být Doněck. Kyjev reagoval prohlášením, že obnoví územní celistvost země. Kreml záležitost označil za "osobní iniciativu" šéfa doněckých povstalců a ujistil, že Moskva se drží minských mírových dohod. Prohlášení vydalo také české ministerstvo zahraničí s tím, že Česká republika samozvané povstalecké republiky neuznává.

"My, zástupci bývalých ukrajinských regionů, oznamujeme vytvoření nového státu, který je právním nástupcem Ukrajiny. Souhlasíme s tím, že nový stát ponese název Malorusko, protože sám název Ukrajina se zdiskreditoval," citovala ruská agentura z "ústavního aktu" povstalců. Na shromáždění v Doněcku ho přečetl úřadující místopředseda doněcké "vlády" Alexandr Timofejev.

Rozhodnutí separatistů prý není v rozporu s minskými mírovými dohodami, má zastavit občanskou válku a vyloučit další oběti. Nový útvar je následnickým státem Ukrajiny, uvedl šéf doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. V Malorusku bude podle něj vyhlášen po dobu tří let výjimečný stav, v jehož rámci bude platit zákaz činnosti politických stran.

Vlajkou nového státu se má stát prapor Bohdana Chmelnického, zakladatele prvního státu kozáků, který se podle ruského výkladu dějin snažil sjednotit Ukrajinu s Ruskem.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v reakci na úterní krok separatistů uvedl, že Ukrajina obnoví svrchovanost nad celým svým územím. "Ukrajina obnoví svou svrchovanost nad Donbasem i Krymem," napsal v twitteru mluvčí Svjatoslav Ceholko.

"Zacharčenkovo prohlášení ohledně Maloruska je jeho osobní iniciativou," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. O všem se prý Moskva dozvěděla až z médií. "Nadále se držíme minských dohod," zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov.

"Tato iniciativa nezapadá do minského procesu. Žádné právní následky toto prohlášení nemá," uvedl ruský zástupce v kontaktní skupině pro urovnání ukrajinského konfliktu Boris Gryzlov o vyhlášení Maloruska. Je to podle něj jen součást "informační války", která nemá nic společného s reálnou politikou, a odpověď rebelů na "provokace" Kyjeva.

Podle ruských médií prý vyhlášení Maloruska zaskočilo i Putinova poradce Vladislava Surkova, který má Ukrajinu v Kremlu na starosti.

"Rozruch vznikl veliký, ale za měsíc na Malorusko všichni zapomenou, včetně autorů tohoto nápadu," předpověděl expert Alexej Česnakov, označovaný za Surkovova spolupracovníka.

List Kommersant odhadl, že separatisté chtěli o sobě dát vědět a také dát Kyjevu a Západu najevo, že nynější konflikt nízké intenzity nemůže pokračovat donekonečna a že je záhodno postoupit v urovnání.

Název Malorusko, či Malá Rus, se pro Ukrajinu po staletí hojně užíval v Rusku a často v ruském prostředí zaznívá dodnes. Podle jazykových expertů jde spíš o imperiální archaismus z dob carského období. Separatisté v Doněcku a Luhansku nicméně od povstání v roce 2014 používají pojmy Malorusko nebo Novorusko pro regiony, které si nárokují. V létě roku 2014 požadovala přejmenování Ukrajiny na Malorusko Lidovědemokratická strana ruského nacionalisty Vladimira Žirinovského.

Malá Rus byla v minulosti zejména v Rusku a Polsku chápána jako geografická analogie Velké Rusi (dnešního Ruska), Bílé Rusi (dnešního Běloruska) či Červené Rusi (haličského regionu na západě Ukrajiny).

Proruští radikálové zahájili v roce 2014 povstání proti Kyjevu odděleně v Luhanské a Doněcké oblasti, v jejichž zabraných regionech vyhlásili své "lidové republiky". Občasné tendence ke spojení opakovaně narážely na osobní rozbroje, politické ambice a mocenské spory. Pojem Novorusko, kterým separatisté i jejich spojenci v Rusku operují, se přitom dosud vztahoval spíš na jihovýchodní regiony Ukrajiny, nikoli na rozsáhlé oblasti až ke Lvovu, které má povstalecké Malorusko zahrnovat.

České ministerstvo zahraničí v dnešním prohlášení uvedlo, že samozvané východoukrajinské lidové republiky považuje za nelegitimní a stejně tak se staví k jejich prohlášením.

Foto: ČTK , Senkar Tomas

Autor: TASS, ČTK