Rusové se učí svou válečnou historii pomocí videoher

19.01. 06:45 | Autor: Petr Podaný

Jeden rudý tankista, druhý německý fašista.

Ruští chlapci, ale i dívky se učí dějiny své vlasti s pomocí videoher s válečnou tematikou. Tento typ her nejenže pomáhá při poznávání historie dětem, ale je velmi populární i mezi dospělými. Znamená to rovněž dost slušné příjmy pro vývojáře, kteří, pokud mají jejich produkty vlastenecký prvek, se údajně snaží, aby zůstali nestranní.

Kulka zasahuje pytel s pískem vedle houfnice, projektil exploduje na obloze a nutí pilota letadla, aby svůj stroj strhl doprava. Rudoarmějec hází vysokým obloukem granáty na nacistický tank. Akci doprovází soundtrack, který je moderní verzí klasické sovětské válečné písně.

To vše je možné spatřit v traileru War Thunder, videohry z produkce Gaijin, kterou si za jediný měsíc otevřely na YouTube téměř čtyři miliony lidí. To je další ukazatel rostoucí popularity videoher na téma druhá světová válka v Ruské federaci.

Pro dítě jsou hry on-line jedním z nejúčinnějších způsobů, jak poznávat a studovat historii své vlasti. Prakticky jakákoli hra, která má co dočinění s dějinami, plní neodmyslitelně vzdělávací funkci, říká listu RBTH Anton Pankov, píárový ředitel rusko-běloruské společnosti Wargaming. Ta je zodpovědná za vývoj videohry World of Tanks, která je populární nejen v Rusku, ale na celém světě.

Podle údajů Wargamingu je v ruskojazyčném klastru (CIS) registrováno přes třicet milionů lidí. V tomto klastru je denně ve hře World of Tanks simultánně zaregistrováno sedm set až osm set milionů hráčů, což odpovídá počtu obyvatel Krasnodaru nebo Togliatti.

V dobách Sovětského svazu tuto funkci plnil bezpočet klubů (kroužků) leteckého nebo lodního modelářství, které většinou spadaly pod DOSAAF, což je zkratka pro Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem, a vojenskotechnické sporty. V Československu plnil téměř identickou úlohu Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou).

V zemi sovětů to byla skvělá a osvědčená cesta, jak pěstovat u mládeže vlastenectví.
Dnes lze stejné či podobné informace získávat z her. "Poskytujeme hráčům jedinečné informace o vojenské technice, která byla použita ve skutečných bitvách," říká Pankov. Další zajímavé údaje a zkušenosti lze načerpat z firemního webu, internetu či sociálních sítí.

Pankov připouští, že jak do svých produktů, tak do jejích off-line aktivit dává společnost Wargaming vlastenecké prvky, ale pokud jde o dobře známé historické konflikty včetně druhé světové války, snaží se být nestranná.

Co se v mládí naučíš... Videohry jako součást zábavního průmyslu začaly být v Rusku rozšířené koncem devadesátých let minulého století a jejich popularita se zvětšovala s každým dalším rokem. Podle agentury Insight ONE hrálo roku 2013 alespoň někdy videohru 58 procent Rusů.

Insight ONE odhaduje, že v témže roce činily příjmy ruského herního průmyslu 35,4 miliard rublů. To bylo s ohledem na kurz ruské měny v té době o něco více než 20 miliard korun.

Počet hráčů videoher s válečnou historickou tematikou stále roste, nadšení pro ně pociťují všechny věkové kategorie, uvádí Anton Judicev, výkonný ředitel ruské společnosti Gaijin Entertainment. Průměrnému fanouškovi válečné videohry je dnes 25 až 27 roků.

To znamená, že hodně virtuálních pilotů a řidičů tanků je starších třiceti let. Stále více rodičů tak hraje se svými dětmi. Část z nich v naději, že u svých ratolestí vzbudí zájem poznávat slavnou sovětskou a ruskou historii.

Vývojáři přitom nezůstávají jen ve svém virtuálním světě, ale stále častěji spojují své aktivity se světem reálným. Spolupracují třeba s muzei či restaurují staré kusy vojenské techniky. Někteří třeba nabízejí papírové modely zbraní.