Rusové se obávají razantního zdražování (nejen) chleba

Rusové sice stojí stále ve své většině pevně za svým vůdcem Vladimirem Vladimirovičem, ale při pohledu na ceny potravin v obchodech je přece jen přepadá stále větší pesimismus. Čerstvě se s obavami diskutuje i o rostoucích cenách mouky, a tedy i chleba a dalšího pečiva. Cena chleba může už brzy vzrůst až o padesát procent - alespoň teoreticky. Je ale téměř jisté, že Kreml něco podobného nepřipustí.

Na první pohled to může znít paradoxně. Jak vedle dalších expertů uvedl Ivan Borisov, prezident Dálněvýchodní asociace výrobců mouky, chleba a pečiva, Rusko letos očekává rekordní sklizeň obilí. Zhruba 110 milionů tun.

Přesto se předpokládá, že cena chleba se bude dále zvyšovat. O kolik, lze zatím jen spekulovat. Sankce Západu vůči Moskvě a ruské protisankce hrají v tomto vývoji jen jednu z řady rolí. Tou hlavní je, že ruští zemědělci zvyšují ceny obilí s ohledem na jeho ceny na světových trzích.

Cena obilí na ruském vnitřním trhu přímo souvisí s kurzem amerického dolaru, vysvětluje předseda Ruského obilnářského svazu Arkadij Zločevskij.

Při nynějším pádu rublu to může teoreticky znamenat, že cena obilí se zvedne až o 150 procent. Další zvyšování ceny obilí souvisí také s utlumením nabídky. Prodejci si své zásoby ponechávají a čekají, až je budou moci prodat ještě výhodněji.

Cena mouky stoupla koncem listopadu ve srovnání s koncem října o 22 procent. Třeba na Dálném východě to bylo ale až o 60 procent.

Podle Ruského statistického úřadu se konkrétně cena chleba zvýšila od 2. do 8. prosince letošního roku o 0,7 procenta.

Z širokého spektra zdražování potravin uveďme jako příklad stolní olej, který za zmíněný týden podražil o 1,5 procenta, vejce o 4,5 procenta, pohanka o 7 procent a rýže o 1,7 procenta.

Pro ruské spotřebitele to nejsou dobré zprávy. Zvláště pro lidi žijící v bídě. Jak čerstvě uvedla vicepremiérka Olga Goloděcová, stát registruje pod hranicí životního minima asi 15,7 milionu občanů, mezi těmito chudáky jsou hlavně důchodci.

Maloobchodníci předpovídají růst cen potravin v první polovině roku 2015 o 14,5 až 15 procent. Jde o prognózu, o níž v Moskvě před několika dny informoval Andrej Karpov, ředitel Asociace obchodních firem (AKORT). "Nechceme teď měnit svůj výhled," řekl.

AKORT tak ale může učinit už na konci letošního roku, a sice v souvislosti s prudkými změnami hodnoty rublu. Pro zajímavost, na černém trhu se nyní v Moskvě dává za dolar až 100 rublů. Za tomu úměrnou sumu se nakupuje také euro.

Pokud jde o konec letoška, hovoří Karpov o zvýšení cen potravin o 20 až 25 procent. Vyšší výkyvy už neočekává, neboť velkoobchod už hlavní nákupy uzavřel. Příští rok ale může být mnohé jinak.

Situaci na trhu a růst cen nicméně pozorně sleduje Generální prokuratura Ruské federace. "Určitě zasáhneme, když uvidíme nezákonné konání jednotlivých hráčů na spotřebitelském trhu, neodůvodněné předražování, jež zjevně porušuje práva občanů," varuje první náměstek generálního prokurátora Alexandr Buxman, kterého citovala agentura Interfax.

Mimochodem, o kontrole růstu cen výrobků hovořil ve svém poselství k Federálnímu shromáždění Ruské federace 4. prosince i prezident Vladimír Putin: "Musíme nezbytně chránit zájmy občanů, a to hlavně s nízkými příjmy. Vláda a regiony musejí zajistit kontrolu situace na trzích s potravinářskými produkty, léky a dalšími důležitými věcmi."

Je ale současně třeba si uvědomit, že cena mouky představuje jen zhruba 30 procent z ceny chleba. Zbytek tvoří náklady na platy zaměstnanců, logistiku a další nezbytné výdaje podniků.

Zrychlující se inflace v zemi však téměř nevyhnutelně povede k dalšímu zvýšení počtu chudých, především u rodin s dětmi, přiznává vicepremiérka Goloděcová.

K už zmíněným oficiálně 16 milionům občanů tak přibydou další milionové šiky. Existující napětí u většiny spotřebitelů bude tak jako tak vyostřovat hlavně rostoucí cena chleba.

Ruská federace se sice chlubí rekordní sklizní obilí, ovšem jedním z problémů je, že podíl pšenice je v tomto objemu poměrně nízký. A ještě méně je pšenice vhodné pro pekaře, byť se Rusové rádi chlubí, že kvalita jejich zrnin je už tradičně vynikající. Nedostává se pšenice tzv. třetí třídy - na pečení chleba.

V evropské oblasti se podle ruského ministerstva zemědělství zvýšila cena pšenice třetí třídy a prodávala se až za 11 tisíc rublů za tunu. V porovnání s tržními cenami byla kupní cena pšenice v Rusku nízká, ministerstvo proto intervenovalo a její minimální kupní cenu stanovilo na 10 tisíc rublů.

I to je ovšem málo. Průměrná nákupní cena třeba v USA byla téměř dvakrát vyšší, než kolik platil ruský stát. "Stát nyní nakoupil do intervenčního fondu kolem 1,5 milionu tun zrna. Ale to nestačí. Rozhodlo se, že dodatečně by se mělo nakoupit ještě 3,5 milionu tun obilí, hlavně pšenice," uvedl příslušný ministr Nikolaj Fedorov.

Spekulovalo se také o zákazech vývozu obilí, což by mohlo jeho cenu doma stabilizovat. Ruské ministerstvo zemědělství o tom údajně ale zatím nechce ani diskutovat. Obilní exporty totiž znamenají významné devizové příjmy, což je při katastrofálním propadu kurzu rublu vítané nejen pro firmy, ale i pro stát.

Výrazné vládní intervence v nákupu a prodeji obilí s cílem stabilizovat ceny na domácím trhu zažila Ruská federace naposledy v roce 2001. Kvůli zoufalé situaci domácí měny se zemědělci stále více orientují na export obilí.

A to tak mocně, že by se letos mohl vyvézt rekordní objem zrna - až 32 milionů tun. Výhodným exportním segmentem se můžou stát také slunečnice, řepka olejka a len. Velký zájem o ně má průmysl biopaliv.

Obavy ruských spotřebitelů uklidňuje také tamní ministerstvo průmyslu a obchodu. Velké cenové výkyvy u cen chleba jsou prý vyloučené, neboť ceny pečiva kontroluje pečlivě kartelový úřad, napsala agentura RIA Novosti.

Poněkud specifická situace existuje v Kalinigradské oblasti, ruské enklávě vtěsnané mezi Polskem a Litvou. Letos tam zemědělci opakovaně protestovali proti dovozům obilí a mouky z Pobaltí. S pomocí metody, jež se jim rychle osvědčila. Zablokovali nejdůležitější regionální silnici, jež spojuje východ a západ enklávy.

S úspěchem. Regionální vláda slíbila, že litevské importy skutečně omezí.

Jak uvádí místní tisk, obilí a mouky vyprodukuje Kalinigrad dost, ale tamním zemědělcům a dalším producentům škodí konkurence z Evropské unie, která má díky dotacím z Bruselu nižší náklady. Kaliningradští rolníci tak stále ještě neprodali část své letošní sklizně, pročež jim chybějí peníze na splácení úvěrů, palivo, náhradní díly, hnojivo...

Pekaři kupují levnější mouku z Litvy. Loni jí Litevští vyvezli do Kaliningradu 18 tisíc tun. A také spotřebitelé mají raději výrobky z unijní mouky, neboť jsou o něco levnější než z domácí.

Unijní exportéři mouky využívají i dalších výhod včetně faktického osvobození od daně z přidané hodnoty. Kaliningradští zemědělci zuří.

Ještě před deseti lety byla pro kaliningradské zemědělce, paradoxně, situace opačná. Protože Litva ještě nebyla členem EU, pěstovali obilí levněji oni. Chleba ale vždy bylo a bude politicky relevantní zboží. A tak nad jeho cenou budou vlády nejspíše vždy bdít.

Když není na chleba, nelze se, jak známo z historie, krmit koláči...

Čtěte dále

další zprávy