Rusko slaví den žen s obrovským nasazením

08.03. 12:30 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 08.03. 14:00

kvetiny V Evropě polozapomenutý Mezinárodní den žen se v Ruské federaci slaví tradičně a s velkým nasazením. Výlohy moskevských obchodů zdobí plakáty s fotografiemi květin a přáním všeho nejlepšího něžnému pohlaví. V Moskvě se v posledních dnech na ulicích a v metru vyskytovalo nebývalé množství květin. Na začátku března hlásí tradičně vyšší tržby i obchody s parfémy a butiky s oblečením.

"Je to jako pokaždé. Všichni kupují na poslední chvíli. Vše nejlepší k svátku," komentovala sváteční nákupní horečku prodavačka ve stánku s květinami na Triumfálním náměstí v centru Moskvy. Podle průzkumu agentury VCIOM jsou nejoblíbenějšími květinami, které muži nakupují a dávají, růže a tulipány.

Proletět se zadarmo do Grozného

Ženy po celém Rusku se během svátku těší neobyčejné pozornosti. Například první čtvrteční let mezi Moskvou a hlavním městem Čečenska Grozným absolvovaly všechny pasažérky zadarmo. V oblasti poničené dvěma válkami v 90. letech se nyní ruská administrativa snaží obnovit normální život. Lékařky, průvodčí či řidičky tramvají, které mají ve svátek službu, dostávaly od kolegů květy.

Ruská společnost je však podle tamních feministek stále především maskulinní. V poslanecké sněmovně, která má 450 křesel, je jen 45 poslankyň. "Chtěla bych, aby byl poměr mezi muži a ženami po prosincových parlamentních volbách v parlamentu 50:50 nebo alespoň 60:40. Tehdy by muži viděli, že ženy se mohou zabývat daleko významnějšími otázkami, než které nám dávají," poznamenala ve čtvrtek místopředsedkyně parlamentu Ljubov Sliská. Situace žen se podle ní zlepšuje daleko razantněji v muslimských zemích. Uvědomuje si však skutečnost, že "zemi kravat a sak" dává stále přednost drtivá většina voličů.

Ženy v domácnosti si založily odbory

Mezinárodní den žen občas sarkasticky označují i sami Rusové jako svátek mužů. Některé Rusky si to však nenechaly líbit. Letošní svátek zasvětily v Sergijev Posadu severně od Moskvy ustavující schůzí mezioblastního odborového svazu Osmý březen. Ten bude sdružovat ženy v domácnosti.

"V současnosti nikdo nehájí naše sociálně ekonomická práva. Nezajímáme vládu, politické strany ani podnikatele, protože nejsme vnímány jako politicky aktivní a nerozhodujeme o velkých nákupech. Jsme závislé na pracujících členech rodiny," tvrdí organizátorka odborů Marina Rakšiová.

Agentuře RIA Novosti řekla, že její sdružení chce dosáhnout uznání žen v domácnosti jako osob prospěšných společnosti. "Jediná kategorie lidí, která u nás pracuje zadarmo, jsou ženy v domácnosti. Ale když má taková žena pět nebo více dětí, přináší společnosti nemenší vklad než libovolný zaměstnanec," míní Rakšiová.

Poslankyně ČSSD Anna Čurdová

V České republice má mezinárodní den žen pověst komunistického svátku. Zástupkyně českých ženských organizací i některých politických stran jsou nicméně přesvědčeny o jeho důležitosti a chtějí osmý březen využít jako příležitost k upozornění na nerovné postavení žen.

Sociálnědemokratická poslankyně Anna Čurdová, která stojí v čele vládní rady pro rovné příležitosti žen a mužů a touto problematikou se zabývá dlouhodobě, se k úloze svátku vyjádřila v průběhu čtvrteční tiskové konference v Lidovém domě. Čurdová připisuje negativní pověst svátku hlavně negativnímu postoji médií, která podle ní neustále odkazují na jeho spjatost s komunistickým režimem. Lidé přitom MDŽ podle ní potřebují, o čemž svědčí i to, že se slaví i v dalších zemích Evropské unie.

Čurdová se k MDŽ vyjádřila již ve středu, kdy ve spolupráci s Koalicí organizací proti domácímu násilí Koordona uspořádala na půdě Poslanecké sněmovny konferenci v rámci kampaně Rady Evropy „Zastavte domácí násilí na ženách“, jejíž je v českém zákonodárném sboru koordinátorkou.

„Jsem ráda, že se dnešní konference schází na půdě Poslanecké sněmovny. Vzpomínám na doby, kdy zde převládala nevůle MDŽ vůbec připomínat,“ řekla Čurdová v narážce na snahy vyřadit svátek ze seznamu významných dnů České republiky. Čurdová se domnívá, že svátek byl komunistickým režimem „zneužit a znásilněn“, přesto, že jeho tradice sahá již do doby první republiky.

Historicky první Den žen se konal v roce 1909 ve Spojených státech na počest stávky newyorských švadlen, idea ale vznikla už v roce 1907 na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu. Myšlenka vzešla od rakouské delegáty, podle níž mělo jít o den, kdy by se ženy veřejně scházely a manifestovaly za své volební právo.
V roce 1910 se k myšlence přihlásilo II. zasedání Socialistické internacionály v Kodani (českou delegátkou sjezdu byla sociální demokratka Karla Máchová) a nově vzniklý svátek se rychle rozšířil po Evropě i USA. V průběhu let se – společně se změnou podmínek – měnilo i zacílení Dne žen. Z původního boje za hlasovací právo pro ženy se postupně stala příležitost k vyjádření snahy o zrovnoprávnění postavení žen a mužů ve společnosti, kultuře i pracovním prostředí.

Čurdová se v rámci oslav MDŽ ještě v 18 hodin objeví na veřejném shromáždění při příležitost MDŽ, jehož pořadatelem je Amnesty International.

Otázce ženských práv se věnovalo i dopolední setkání České ženské lobby s novináři, na kterém vedle socioložky Jiřiny Šiklové vystoupila i poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques.

Kromě již zmíněný akcí se v 17.30 uskuteční Travesti karneval pořádaný feministickou skupinou 8. března, po kterém bude následovat diskuse o genderových stereotypech a koncert.

V odpoledních hodinách proběhne u příležitosti MDŽ pietní setkání u sochy antifašistické bojovnice, novinářky a členky ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy Jožky Jabůrkové, mezi jehož organizátory patří i pražská rada KSČM.

Přesto, že před listopadem 1989 byl MDŽ jedním z nejmasověji slavených svátků, jeho popularita v současnosti postupně klesá. Potrvzují to i obchodníci s květinami nebo sladkostmi, kterým sice i v současnosti 8. března stoupá tržba, ale ve srovnání s minulou dobou nesrovnatelně méně. Prodejci to připisují konkurenci dalších svátků, především sv. Valentýna nebo Dne matek.

Klesající obliba svátku je vodou na mlýn části zákonodárců, kteří by jej rádi odstranili ze seznamu významných dnů. Senát podal tento návrh již dvakrát, naposledy jej Poslanecká sněmovna zamítla před měsícem. Vypuštění MDŽ prosazují vesměs pravicoví poslanci, podle nichž jde o den zprofanovaný za komunistického režimu. Levicovým poslancům naopak tento záměr vadí.

Foto: archiv, Karel Šanda

Autor: ČTK