Ruské rakety na ČR jen při realizaci protiraketové obrany

11.11. 19:36 | Autor: ČTK

Rusko rozmístí své rakety Iskander u Kaliningradu jedině v případě, že v Česku a Polsku skutečně vzniknou základny americké protiraketové obrany. Prohlásil to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po dnešním setkání se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem.

"Řekli jsme ústy našeho prezidenta (Dmitrije Medveděva), že pokud fyzicky vznikne třetí zóna rozmístění protiraketového systému USA, pak jedním z opatření, která mají neutralizovat nevyhnutelně vznikající ohrožení bezpečnosti Ruska, bude rozmístění kompletů Iskander v Kaliningradské oblasti.

Jedině však v případě, že třetí zóna nabere reálné obrysy," řekl Lavrov.

Rusko od počátku protestuje proti americkému plánu umístit protiraketový radar v Česku a protiraketové střely v Polsku. Případné zřízení amerických základen ve střední Evropě vnímá Kreml jako ohrožení ruských zájmů.

Moskva odmítá americké argumenty, že systém má ochránit USA a jeho spojencem před případným útokem ze států, jako je Írán.

Ruský minitr zahraničí Lavrov. Prezident Medveděv minulý týden pohrozil, že Rusko rozmístí své rakety v kaliningradské enklávě na západě země jako jedno z "odvetných opatření" v případě rozmístění amerického systému na území Česka a Polska.

Lavrov současně vybídl k dalším jednáním o protiraketovém systému tak, aby nepoškozoval ničí zájmy, aby přihlížel k "reálným, a ne vymyšleným hrozbám" a aby se o vzniku systému nerozhodovalo jednostranně.

Upozornil rovněž, že problém se přímo týká "našeho dialogu s Evropskou unií o bezpečnosti".

Ale Moskva se od EU dočkala jen odpovědi, že jde o věc dvoustranných vztahů mezi USA a Českem a Polskem.

Lavrov se setkal s finským ministrem i kvůli nadcházející schůzce ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která se uskuteční příští měsíc v Helsinkách.

Co jsou rakety Iskander

Iskander, v kódovém označení NATO SS-26 Stone, je raketa krátkého doletu na pevná paliva, která je vybavena konvenční hlavicí. Varianta, používaná ruskou armádou, má účinný dosah přibližně 400 kilometrů, exportní verze necelých 300 kilometrů. Vývoj střely byl ukončen už koncem 90. let, ruská armáda je ale do výzbroje zavádí jen pomalu.

Iskander M. Ještě loni je měla jedna brigáda na Kavkaze, oficiálně do výzbroje mají být zařazeny až příští rok a s větším rozšířením se počítá až v roce 2016. O dodávku iskanderů už projevila velký zájem Sýrie, obchod ale podle všeho zatím nebyl uzavřen.

Po odpálení střela neletí po čistě balistické dráze, ale je schopna manévrovat a vypouštět klamné cíle. Díky tomu proti ní podle tvrzení řady odborníků neexistuje účinná obrana. Raketa může být navíc podobně jako známý Scud umístěna na mobilním odpalovacím zařízení, tříčlenná posádka má v takovém případě k dispozici dvě střely připravené k téměř okamžitému použití a další dvě v zásobě.

Foto: AP a ruská armáda

Autor: ČTK