Ruské filmy: svéráz historické pravdy

15.10. 08:40 | Autor: Tomáš Vlach

Ruská kinematografie vytvořila po kratší odmlce dvě pozoruhodná díla. Film Krym prostřednictvím milostného příběhu oslavuje anexi poloostrova. Snímek Matilda o lásce mezi carem a baletkou zase vyvolal nevoli pravoslavných věřících a několik žhářských útoků na kina a studia.

Na nápad natočit film o záboru Krymu přišel podle režiséra a producenta Alexeje Pimanova ministr obrany Sergej Šojgu. "Bavili jsme se spolu a on dal najevo, že by bylo dobré dostat události března 2014 na filmové plátno," řekl Pimanov v rozhovoru pro agenturu TASS. Režisér, který šéfuje mediálnímu holdingu ministerstva obrany s názvem Rudá hvězda a v televizi má vlastní pořad Člověk a zákon, se pak sám ujal natáčení. Vytvořil mimořádně efektní propagandistické dílko v sovětském stylu, zabývající se příliš čerstvými události, než aby bylo možné je bez emotivních reakcí filmově zpracovat. Zásadním problémem však je, že staví na událostech, které se nikdy nestaly.

Láska ve stínu anexe

Děj je následující: bývalý voják námořní pěchoty Saňa ze Sevastopolu a kyjevská žurnalistka Aljona se v létě 2013 seznámí na Krymu. V lásce se objeví trhliny, když Saňa přijede za aktivistkou Aljonou na kyjevský Majdan. Saňa naopak zachrání život veliteli policejní zásahové jednotky. Při návratu zastaví bojůvka ukrajinských nacionalistů z Pravého sektoru kolonu autobusů, s níž Saňa jede, a rozpoutá se krvavá řež. Z ní hrdina jen tak tak vyvázne se zdravou kůží. Dále film pokračuje anexí Krymu ztvárněnou množstvím velkolepých vojenských scén.

Režisér Pimanov se rád chlubí, že počítačové animace využívá minimálně, tvůrci totiž dostali od armády v maximální míře k dispozici vojáky a techniku. Film nenudí a na své si přijdou vojenští fanoušci. Mezi nejpůsobivější patří živě natočená scéna, kdy ukrajinský pilot stíhačky dostane rozkaz sestřelit při přistávání ruský transportní Il-76 se zelenými mužíčky na palubě, nakonec ho ale odmítne splnit...

Jenže žádný incident, kdy by bojovníci Pravého sektoru přepadli autobusovou kolonu a surově zbili obyvatele Krymu nebo policisty vracející se z Majdanu, se podle dostupných informací nikdy nestal. Naopak ti, kteří měli zájem na anexi poloostrova, uměle vyvolávali strach z ukrajinských nacionalistů a děje se tak dosud. Právě mýtus o zlých banderovcích je podle pozorování autora článku zásadním faktorem, který ovlivňuje veřejné mínění obyvatel Krymu do té míry, že mnozí připojení k Rusku stále podporují. Podobných výmyslů je ale ve filmu více. K analogické události se sestřelením Il-76 skutečně došlo, bylo to v červnu 2014 při přistávání v Luhansku, jenže role byly opačné. Stroj byl ukrajinský a povstalci podporovaní Ruskem žádné zábrany neměli, raketu ze země skutečně vypálili, iljušin se zřítil a pohřbil 49 vojenských výsadkářů a členů posádky.

Křesťanský stát v akci

Film Matilda rovněž staví na události, kterou historici zpochybňují. Snímek režiséra Alexeje Učitěle o románku mezi následníkem ruského trůnu, pozdějším posledním carem Mikulášem II., a petrohradskou baletkou Matildou Kšesinskou, je inspirován skutečnou epizodou. Není ale jasné, zda šlo o platonický vztah nebo o něco více. Podle historiků Sergeje Karpova a Sergeje Mironěnka navíc žádný takový románek nepokračoval po nástupu Mikuláše Romanova na trůn a po jeho sňatku s německou princeznou Alix Hesenskou v roce 1894.

Jenže v Učitělově snímku se milostný trojúhelník objevuje i po svatbě - a to je důvod, proč se proti filmu zdvihla vlna nevole mezi pravoslavnými věřícími. Cara, kterého po bolševické revoluci zlikvidovali rudí, totiž pravoslavná církev v roce 2000 prohlásila za svatého a mnozí věřící ho tak vnímají. Nebýt filmu, svět by se ani nedozvěděl, že v Rusku existují pravoslavní radikálové a v mnohém si nezadají s těmi islámskými. Letos v lednu totiž dostali ředitelé ruských kin dopis od organizace Křesťanský stát - Svatá Rus, do té doby neznámé.

"Pokud se Matilda dostane na plátna, kina budou hořet, možná se i něco stane lidem," vyhrožoval list pomstou za urážku pravoslavných svatých. A k útokům skutečně došlo. V noci na 31. srpna vhodili neznámí útočníci tři zápalné lahve do objektu v Petrohradě, kde sídlí Učitělovo filmového studio, požár se podařilo uhasit hned v zárodku. Brzy ráno 4. září najela dodávka naložená barely s benzinem do budovy kina Kosmos v Jekatěrinburgu. Oheň naštěstí zničil plochu jen kolem třiceti čtverečních metrů. Prokuratura ale odmítla klasifikovat čin jako terorismus a oznámila, že pachatelem je psychicky nemocný osmatřicetiletý muž. A 11. září někdo zapálil dva automobily u kanceláře Učitělova právníka Konstantina Dobrynina a na místě požáru byly rozházené letáky se vzkazem "Hořet za Matildu". V souvislosti s útoky pak policie zatkla lídra "Křesťanského státu" Alexandra Kalinina, který ale předtím jakoukoli svou účast na akcích veřejně odmítl.

Protesty jako reklama

V rozhovoru pro server Realnoje vremja Kalinin například pohrozil muslimům vysídlením z Moskvy. V kauze Matilda ale našel nečekaného spojence právě ve většinově islámských regionech na Kavkaze. "Nebudeme ztrácet čas sledováním filmu, který je nemravný, bezduchý a nemorální ke své vlasti," prohlásil čečenský prezident Ramzan Kadyrov, žádost nepromítat film na území republiky přišla do Moskvy i z Dagestánu. Protestní kampaní, v tomto případě nenásilnou, o sobě dalo vědět také dosud málo známé hnutí Sorok sorokov (Čtyřicet čtyřicítek). To vzniklo před čtyřmi lety, má asi deset tisíc členů a za cíl si klade sjednocovat pravoslavnou víru s občanským aktivismem. Jako zarputilá bojovnice proti Matildě vystupuje někdejší prokurátorka Krymu Natalja Poklonská, dnes poslankyně vládní strany Jednotné Rusko. Její snahy dosáhnout úředního zákazu filmu se ale minuly účinkem a ministerstvo kultury promítání filmu pro diváky od 16 let povolilo.

"Režiséra Učitěle si vážím jako člověka patrioticky naladěného a talentovaného, nebudu vstupovat do sporu mezi ním a Poklonskou," prohlásil v televizní diskusi s občany Přímá linka prezident Vladimír Putin a ujistil, že nikdo se skutečně nechystá film zakazovat. Pravoslavné církvi se sice snímek nelíbí, ale i ona se drží pozice zákaz nepožadovat a raději o filmu ani nemluvit. Nenávistná kampaň totiž jen podněcuje zájem diváků. O možnost vidět snímek v několika předpremiérách se lidé prali, nehledě na mimořádná bezpečnostní opatření i osobní prohlídky diváků. Vyprodané sály producenti očekávají i od premiérových promítání, která mají začít 23. října.

Autor textu je editor ČRo - Radiožurnálu

Foto: archiv

Autor: Tomáš Vlach