Ropa a plyn. Ruští vojáci se letos vracejí do Arktidy

03.01. 07:00 | Autor: - pp -

Nesahejte nám na "naši" ropu v Arktidě (ilustrační foto).

Ve sporech o ropu a další nerostné bohatství učiní letos Rusko významné kroky k vojenské ochraně oblastí Arktidy. Jak už loni oznámil Vladimír Putin, ruská armáda rozmístí v Severním ledovém oceánu svou první jednotku. "Tento perspektivně bohatý region chrání Rusko stále aktivněji, aby zajistilo národní bezpečnost a hájilo vlastní zájmy," prohlásil šéf Kremlu před několika týdny při setkání s nejvyšším velením vojska.

Prezident dodal, že roku 2013 se začalo s obnovou sedmi letišť v Arktidě, která se hlavně z finančních důvodů po rozpadu Sovětského svazu zrušila a od té doby se nepoužívala. Letos se podle Putina uzavřou dohody na výstavbu dvou dalších arktických letišť.

První ruští vojáci opět za polárním kruhem. Putin poděkoval těm, kdo se zatím podílejí na obnově vojenské základny na Novosibiřských ostrovech, jež leží mezi Mořem Laptěvů a Východosibiřským mořem. Vojáci s rudou hvězdou ji opustili roku 1993.

Tento poloostrov má klíčovou polohu při kontrole Arktidy, zdůraznil Putin. Jeho výroky následovaly krátce poté, co Kanada oznámila, že uskuteční vlastní kartografické měření mořského dna Arktidy, aby zpochybnila nároky Ruska na lví podíl v této oblasti.

Moskva chce v příštím roce požádat OSN o změnu hranic v oblasti Arktidy tak, aby získala právo využívat tamní přírodní bohatství.

Ottawa chce navíc letos uskutečnit rozsáhlý průzkum Lomonosovova hřbetu, který je dlouhý zhruba 1800 kilometrů a táhne se z kanadské strany přes Grónsko k Novosibiřským ostrovům.

Územní spory o tento podmořský hřbet mají velký význam v otázce rozšíření výlučných hospodářských zón Kanady, Dánska a Ruska. Spory se však nevedou o území jako taková, ale hlavně o ropu, plyn a další nerostné bohatství, jež už v Arktidě bylo objevena nebo na své objevení teprve čeká.

Obrněná technika ruského vojska se vrací do Arktidy.

Kvůli obtížným přírodním a tvrdým klimatickým podmínkám však není rentabilita dobývání těchto zdrojů ještě zdaleka zajištěna.

Například podle Geologické služby USA se v regionu za polárním kruhem nachází kolem 30 procent zatím neobjevených světových zásob plynu a 13 procent ropy.

Tyto zdroje jsou pro Rusko životně důležité, aby si dokázalo dlouhodobě udržet svůj hospodářský rozvoj. Podle Ministerstva přírodních zdrojů a ekologie (Minprirody) Ruské federace byly zásoby fosilních surovin, kterými Rusko disponovalo roku 2012, dostatečné pro potřeby domácího hospodářství na následujících 30 let.

MiG-1 a MiG-32 se skvěle hodí do polárních oblastí. Loni na Novosibiřské ostrovy dorazila flotila deseti válečných lodí v čele s chloubou Severní flotily, raketovým křižníkem na jaderný pohon Petrem Velikým. Cestu jím razily tři ledoborce. Vojáci na místě, kde vládnou mrazy až minus 50 stupňů Celsia, vybudovali provizorní tábor.

Výroky Kremlu o vojenské přítomnosti v Arktidě slouží podle ruských expertů zajištění hospodářských zájmů a bezpečnosti firem, jež tam pracují a budou pracovat. Nebezpečí vojenského charakteru se zatím v Arktidě nevyskytují, míní vojenský pozorovatel Dmitrij Litovkin.

Vyslání jednotek do polárních oblastí podle něj cílí na odvrácení možných budoucích nebezpečí souvisejících s územními spory.

Stát v tomto směru vytvoří potřebnou platformu. Jen stát může například Gazpromu zaručit, aby mu nebránili v těžbě v té které oblasti, vysvětluje Litovkin. V Arktidě se nacházejí ropná naleziště jako třeba Stockmannovo pole, na něž si dělají nároky současně Rusko a Norsko.

Strategicky důležité jsou i cesty, které jednou povedou oblastí dnešní Arktidy. Jde třeba o mořské spojení mezi Evropou a Asií. Po této trase se dopravuje například nikl.

Citovaný ruský expert se nicméně nedomnívá, že by územní půtky o severní polární oblasti mohly vyústit ve válečný střet. "Ruské vedení vychází z toho, že ruský vojenský potenciál je dostatečně odstrašující na to, aby zabránil ozbrojenému konfliktu," uvedl ve své on-linové verzi ruský list "Gazeta.ru".