Putinův otec a megapřehlídka. Kreml ukázal cestu do budoucna

S nelíčeným nadšením sledovali v sobotu Rusové přehlídku nových zbraní na Rudém náměstí, která byla příslibem obnovené moci ruské armády. Přestože šlo většinou o prototypy, které zatím ve výzbroji nejsou, považuje ruská veřejnost přezbrojení armády za jasný důkaz návratu k velmocenskému postavení. Pro ruské vedení ale skutečným vyvrcholením oslav nebyl pochod vojenských šiků ani přítomnost několika zahraničních celebrit, ale spontánní, téměř půlmilionová manifestace, která odpoledne zaplavila centrum Moskvy.

Popularita ruského prezidenta ve společnosti se pohybuje kolem osmdesáti procent a sám Putin se o ni dokáže postarat. Stovky Rusů do průvodu přišly s portréty svých předků, kteří na východní frontě druhé světové války bojovali a umírali. Po sérii bilaterálních protokolárních schůzek s přítomnými státníky, mezi nimiž byl jako jediný Evropan český prezident Miloš Zeman, se na všech ruských televizních kanálech objevila tvář Putina, jak s portrétem svého otce kráčí v davu manifestantů. Putinův otec Vladimir byl v roce 1942 těžce raněn při obraně Leningradu.

Povznesená nálada v moskevských ulicích v těchto dnech v mnohém připomínala masové komunistické mítinky a válečné oslavy ze sovětských dob. Ulicemi kráčeli starci obtěžkaní blyštivými řády, důchodkyně v maskovacích uniformách nebo malé děti ve stejnokrojích rudoarmějců. Na Rudém náměstí duněly pod válečnými transparenty pásy tanků a samohybných děl.

Jen velitel přehlídky, ministr obrany Sergej Šojgu, se před zahájením defilé pokřižoval a dříve všudypřítomné sovětské symboly srp a kladivo nahradila černooranžová svatojiřská stuha, historický symbol ruské válečné pýchy. Byla všudypřítomná: zdobila klopy ruských veteránů i řadových manifestantů, antény luxusních limuzín parkujících v Kremlu i pancíř bojových vozidel na Rudém náměstí.

Žádný pokyn k povinné výzdobě přitom Kreml Moskvanům nevydal, ba naopak. Historici proti záplavě dvoubarevných ozdob protestují, protože stuha byla v minulosti spíš atributem vysokých řádů a státních vyznamenání určených jen pro vyvolené. Její rozšíření se dnes stalo nejen symbolem "ruského jara", ale i krymské anexe a proruského povstání Putinových krajanů na východě Ukrajiny.

Ruská státní média vytrvale zdůrazňují souvislost válečných událostí z dob před sedmdesáti lety s dneškem. Odkaz bojové síly a pevné státní moci je novou doktrínou Kremlu, díky popřevratovým poměrům v Kyjevě mají ohlas i teze o hrozbě fašismu. "Když neseme obrázky našich předků, dáváme tím najevo úctu k tomu, co vykonali pro naši zemi, ale zároveň i vědomí toho, že dnes leží odpovědnost za Rusko na našich bedrech, že musíme být hodni hrdinství našich otců a dědů," řekl ruský prezident v sobotu večer v ruské televizi. Do oslav válečného výročí se v Rusku podle odhadů zapojilo dvacet milionů lidí, tedy zhruba desetinásobek pamětníků války.

Popularita prezidenta Putina ničí ruskou opozici, tu formální i tu skutečnou. Na komunistickou manifestaci v centru Moskvy se v sobotu večer dostavily jen tři tisíce lidí, přes místo únorové vraždy opozičního politika Borise Němcova na mostě pod Kremlem se převalily nekonečné davy jásajících manifestantů. O trvalé uctění jeho památky musí roztříštěná ruská opozice ještě tvrdě bojovat.

Zemanovi ve scénáři ruských oslav válečného vítězství patřilo prominentní místo, přestože na vojenské přehlídce nebyl. Jeho vytrvalý odpor vůči protiruským sankcím, o němž hovořil i během sobotní schůzky s Putinem, Moskva oceňuje tím spíš, že velká většina politiků Evropské unie na sankcích trvá a moskevských oslav se odmítla zúčastnit. V Moskvě byl během sobotního Dne vítězství český prezident evropským politikem číslo jedna.

Samotného Putina absence většiny pozvaných zahraničních hostů alespoň navenek netrápí. "Všichni, koho jsme chtěli vidět, tady byli," řekl prezident po skončení oslav.

Čtěte dále

další zprávy