Putinovi už se nechce útočit. Parlament mu má vzít "právo"

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl horní komoře parlamentu, aby zrušila právo, které mu na jaře udělila k nasazení ozbrojených sil na Ukrajině k ochraně tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Informovaly o tom ruské agentury s odvoláním na prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova. Kyjev i Washington Putinovo rozhodnutí přivítaly.

"V souvislosti se zahájením třístranných jednání o dané otázce (zastavení bojů na východě Ukrajiny) navrhla hlava státu Radě federace zrušit její usnesení z 1. března roku 2014 o nasazení ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny," uvedl Peskov. Cílem Putinova rozhodnutí je podle něj normalizace situace ve východních oblastech Ukrajiny.

Agentura AP napsala, že Putin chce před pátečním summitem Evropské unie ukázat, že podporuje mírový plán ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, aby se vyhnul dalším západním sankcím. Zároveň může být také toho názoru, že již není třeba s ohledem na zájmy Moskvy na Ukrajině udržovat hrozbu možné ruské invaze.

Usnesení horní komory ruského parlamentu dávalo Putinovi právo použít ruskou armádu na ukrajinském území "do normalizace společenské a politické situace". Rada federace tehdy reagovala na Putinovu žádost o "ochranu bezpečnosti ruských občanů a krajanů, jakož i příslušníků ruských ozbrojených sil" dislokovaných na okupovaném a později anektovaném Krymu.

Putinův krok na Ukrajině vyvolal příznivou reakci. Prezident Petro Porošenko prohlásil, že jde o "první praktický krok" po nedávném Putinově prohlášení, že podporuje mírový plán urovnání východoukrajinské krize.

Rovněž Bílý dům Putinovo rozhodnutí ocenil. Mluvčí amerického prezidenta Josh Earnest nicméně uvedl, že Washington na Moskvě dále žádá hmatatelné činy, které ke zmírnění krize na Ukrajině přispějí. V opačném případě USA hrozí, že nynější sankce proti Rusku zpřísní.

Ruské akcie a rubl se po Putinově prohlášení vyšplhaly na pětiměsíční maxima.

Žádostí zrušit dekret Rady federace Putin reaguje na jednání zástupců kyjevské vlády a východoukrajinských vzbouřenců, jež v pondělí vyústilo v dohodu o dočasném příměří platnou do pátečního rána. Zastavení palby je součástí mírového plánu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který kromě západních státníků osobně podpořil i Putin.

Ke zrušení sporného a na Západě ostře kritizovaného dekretu o nasazení ruské armády na ukrajinském Krymu Putina opakovaně žádal americký prezident Barack Obama i vedoucí státníci Evropské unie.

V pondělí Putin podle prohlášení Kremlu o situaci na Ukrajině telefonicky hovořil s Obamou, s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a německou spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Rada federace Putinově požadavku údajně vyhoví už na své středeční schůzi.

 Rusko u hranic s Ukrajinou rozmístilo odhadem na 40 tisíc vojáků, což Západ i Kyjev vyhodnotily jako možné přípravy na invazi. Část jednotek Putin stáhnul již koncem května, ale NATO Moskvu tento měsíc obvinilo z toho, že k hranicím opět vyslalo nové vojáky.

Čtěte dále

další zprávy