Putin se stal obětí vlastní bojechtivosti

01.10. 10:00 | Autor: ČTK , Financial Times

Taktická vítězství často končí strategickými porážkami a takový osud čeká i Vladimira Putina, napsala v listu Financial Times analytička Lilija Ševcovová z moskevského centra Carnegie.

Zpočátku se kalkulace ruského prezidenta zdály správné: Západ spolkl anexi Krymu a Ukrajinci nekladli velký odpor ze strachu z velké války. V Rusku vybičoval vlastenectví a mohl si dělat nároky na absolutní moc i bez rozpoutání masových represí. Ale tím, že z Ruska udělal válčící stát, rozpoutal Putin procesy, které už sám nemůže zastavit. Stal se rukojmím vlastní sebevražedné politiky.

Ruský prezident při zasedání s členy Rady bezpečnosti. Nemůže jen tak vystoupit z rozpoutaného válečnictví, aniž by riskoval ztrátu moci. Nyní uzavírá dohody a tváří se jako mírotvorce, ale nevyhnutelně se bude muset vrátit do své obležené tvrze. Dokáže vládnout jen za cenu podmanění si národa způsobem, který může ospravedlnit jedině válka. Rusové si brzy všimnou hospodářských problémů.

Putin rozbil uspořádání světa po studené válce, které mu umožňovalo hospodářsky spolupracovat se Západem, hlavně v ropě, a přitom nechat ruskou společnost uzavřenou před západními vlivy. Ale agrese vůči sousední zemi zajistila, že Ukrajinci vždy budou vzhlížet k Západu.

Putinův mírový plán se zaměřil na vyhlášení příměří, které má zajistit nový status quo. Kreml dal najevo, že alternativou by bylo další krveprolití. Nehodlá se vzdát okupovaných území a jeho nabídky na urovnání jsou podporovány temnými výhrůžkami země, která stále vlastní jeden z největších jaderných arsenálů na světě.

Ponižující akt. Separatisté vedou Doněckem zajaté Ukrajince. Podle Putina fašistické jednotky.

Západ se neodváží nazvat ruský vpád agresí. Eufemisticky hovoří o "politickém řešení" ukrajinské krize, což znamená, že bude přihlížet k zájmům Kremlu. Summit Severoatlantické aliance ve Walesu ukázal, že NATO není připraveno udělat o moc více, než odsoudit Rusko.

Sliby vojenské pomoci Ukrajině, které údajně poskytly některé členské země NATO, nenastolí vojenskou rovnováhu, i když obě strany mají zájem předstírat opak. Západní sankce nedonutí Putina k ústupkům. Západ dokázal, že není připraven vzít Ukrajinu pod svůj bezpečnostní deštník ani uvést do života mezinárodní závazky, kterými ručil za územní celistvost Ukrajiny. Novorusko, jak se říká území ovládanému proruskými separatisty, se stává realitou. Rozdělení Ukrajiny bude potichu posvěceno zbytkem světa.

Znamená to Putinovo vítězství? Právě naopak. Zase se přepočítal. Myslí si, že může dělat
to, co dělávali jiní ruští vůdci před ním: podmaňovat si své poddané tím, že uvede Rusko do stavu neustálé konfrontace s okolním světem. Ale donekonečna omílaná propaganda v ruských televizích nebude fascinovat dlouho. Ruská společnost je ochotna akceptovat pouze krátkou a vítěznou válku. Není připravena na prolévání krve.

Ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě Kazachstánu (na snímku z 30. září 2014). Málokdo si přeje zemřít za Putinův režim. Zprávy o stovkách ruských vojáků zabitých na Ukrajině a o jejich tajných pohřbech v Rusku už začaly rozvracet vlasteneckou náladu.

Brzy klesající životní úroveň vyvolá třenice a Rusové se začnou ptát, proč se mají náhle mnohem hůř. Už teď si 37 procent Rusů myslí, že zájmy jedinců jsou důležitější než státní zájmy. Putin není nový Stalin. Nedokáže zmobilizovat Rusy pro Velkou vlasteneckou válku.

Ironie tkví v tom, že Novorusko se zanedlouho pro ruského prezidenta stane problémem. Kreml si bude muset poradit s těžce ozbrojenými separatisty, rozčarovanými, že se jim nepodařilo zajistit si "stipendia" Moskvy, zatímco doma se začne vzdouvat vlna protestů.

Moskva si bude muset držet své hrdiny od těla. Ti, kdo odvážně bojovali za "ruský svět", by se brzy mohli pro Putina stát hrozbou, kdyby jim dovolil vstoupit do vlastního Ruska. Ve vlasti jsou vítáni jen v rakvích.