Putin schválil novou doktrínu. NATO je hlavní riziko

26.12. 15:16 | Autor: ČTK , Reuters | Aktualizováno: 26.12. 22:32

Rada bezpečnosti v čele s prezidentem Putinem. Kreml, Moskva.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal aktualizovanou vojenskou doktrínu. Podle ní patří k hlavnímu vnějšímu nebezpečí pro Rusko rozšíření bojových kapacit Severoatlantické aliance (NATO), americká koncepce rychlého úderu na globální úrovni či destabilizace sousedních zemí. Moskva si vyhrazuje právo preventivního jaderného úderu a ochrany národních zájmů v arktické oblasti vojenskými prostředky. Mezi nejvážnější vnitřní rizika doktrína zahrnuje aktivity vedoucí k destabilizaci země a teroristickou činnost, oznámil Kreml. NATO v první reakci uvedlo, že nepředstavuje hrozbu ani pro Rusko, ani pro žádnou jinou zemi.

Podle zpravodajství ruské státní televize RT je oproti dosavadní doktríně novinkou zdůraznění nebezpečí expanze NATO, budování jeho vojenských kapacit a skutečnost, že se aliance rozhodla plnit "globální funkce, realizované porušováním mezinárodního práva".

Proti tomuto tvrzení se ostře ohradila mluvčí NATO Oana Lungescuová, podle níž "jsou to ruské činy, včetně těch nynějších na Ukrajině, které porušují mezinárodní právo a podlamují evropskou bezpečnost". "Jakékoli kroky přijaté aliancí NATO k zajištění bezpečnosti svých členů jsou ze své podstaty jasně obranné, přiměřené a v souladu s mezinárodním právem," upozornila Lungescuová na Twitteru. Podle ní bude aliance dál usilovat o konstruktivní vztah s Ruskem tak, jak činila v posledních dvou desítkách let, což je ale prý možné, jen pokud Rusko bude dodržovat mezinárodní právo a principy, včetně uznávání práva jiných zemí na to, aby si svobodně rozhodovaly o své budoucnosti.

Revize ruské vojenské doktríny následuje bezprostředně po úterním rozhodnutí ukrajinského parlamentu zrušit neutralitu země a vyjádřit zájem o členství v NATO. Žádost o vstup do aliance ale Ukrajina chce podat až za několik let, neboť ji čeká dlouhá cesta přijetí standardů a regulí aliance.

Doktrína mezi hlavní zahraniční vojenské hrozby zahrnuje "vytváření a zavádění globálních strategických protiraketových systémů, které narušují zavedenou globální stabilitu a rovnováhu sil v zásobách jaderných raket, realizace koncepce 'rychlého úderu', záměr nasazovat zbraně ve vesmíru a rozmísťování strategických konvenčních vysoce přesných zbraní".

Součástí doktríny je i nadále koncepce, že "ruská armáda zůstává obranným nástrojem, který se země zavazuje používat pouze jako poslední možnost". Beze změny zůstávají zásady použití jaderných zbraní, které má Rusko k dispozici. Jejich hlavním cílem je odradit potenciální nepřátele od útoku na Rusko. Moskva si ale vyhrazuje právo jich použít preventivně k ochraně před vojenským útokem, ať už jaderným, či konvenčním, který by ohrožoval existenci země.

Totální válka

V dokumentu se také konstatuje, že pravděpodobnost zahájení totální války proti Rusku klesá. Dalším novým bodem v doktríně je to, že jedním z ruských vojenských cílů je ochrana národních zájmů v arktické oblasti. V dokumentu se také poukazuje na to, že hrozbou pro ruskou národní bezpečnost je nebezpečí destabilizace zemí hraničících s Ruskem nebo jeho spojenců a rozmísťování zahraničních jednotek v těchto zemích.

Moskva počítá s mezinárodní spoluprací se zeměmi, které sdílejí její "úsilí o zvyšování bezpečnosti a prevenci vojenských konfliktů". Jde zejména o členské státy organizací jako BRICS (kromě Ruska ještě Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a Šanghajská organizace pro spolupráci, v níž jsou kromě Ruska také Čína a bývalé sovětské republiky ve Střední Asii. Zmíněna v rámci spolupráce je také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v níž jsou ovšem i členové NATO.

Na domácí úrovni Rusko čelí hrozbám z "akcí zaměřených na násilnou změnu ruského ústavního pořádku, destabilizaci politického a sociálního prostředí, dezorganizaci chodu státních orgánů, nezbytných civilních a vojenských zařízení a informační infrastruktury.

Tradičními hrozbami, s nimiž se Rusko musí vypořádávat, jsou také extremismus a terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a raketové techniky a činnost cizích zpravodajských služeb.