Protiválečný film pobouřil Němce. Před 80 lety

04.12. 16:00 | Autor: - red -, ČTK

Z filmu Na západní frontě klid (Im Westen nichts Neues).

Před 80 lety, 4. prosince 1930, měl v Berlíně premiéru veleúspěšný americký film Na západní frontě klid, natočený podle stejnojmenného bestselleru spisovatele Ericha Marii Remarqua. Snímek ještě před svým uvedením v německé metropoli zaznamenal za Atlantikem ohromný divácký ohlas a získal dva Oscary. Snímek ale v Německu narazil.

Oceněn byl jako nejlepší film roku, získal cenu i za režii, přesto se ozývaly hlasy, že by neměl do německých kin být vůbec vpuštěn - hlavně kvůli svému silnému protiválečnému náboji. Kvůli němu místní konzervativci i nacisté zatratili i původní Remarqův román, kterého se v předchozím roce v zemi prodalo na 900 tisíc kusů.

Román Na západní frontě klid si hned po svém vydání v lednu 1929 získal nadšené příznivce i nesmiřitelné kritiky. První oceňovali autorovo realistické líčení nesmyslnosti a brutality války, druzí se pohoršovali, že Remarque vlastizrádně popírá hrdinství německých vojáků.

Z Remarqua se stal štvanec ve své vlasti. Odešel do USA. Ostrá diskuse se záhy rozšířila do celé společnosti a pokračovala i poté, co Američané zakoupili na knihu filmová práva a na podzim 1929 začali s natáčením. Německé radikály neuklidnilo ani to, že pro "říši" vznikla méně provokativní verze filmu. Už den po premiéře začali jeho promítání systematicky narušovat nacisté, kteří terorizovali diváky a pořádali v okolí kina hlučné demonstrace.

Kvůli udržení veřejného pořádku nakonec úřady podlehly tlaku ulice a snímek v Německu zakázaly.

Ihned po nástupu nacismu roku 1933 se Remarque dostal na index zakázaných autorů a v roce 1938 byl zbaven německého občanství. Nacistická propaganda prohlásila, že Erich Maria Remarque je doopravdy Paul Kramer (Remarque pozpátku), Žid, který se nikdy nezúčastnil první světové války, a tudíž ji nemůže popisovat.

Označila ho za "literárního zrádce" a jeho knihy byly veřejně páleny, protože jeho popis války byl pro militantní režim krajně nevhodný.

Roku 1939 emigroval do New Yorku, kde získal americké občanství. Během druhé světové války zemřela jedna z jeho sester v koncentračním táboře, což ho později podnítilo k napsání knihy Jiskra života.

Foto: Wikipedia a Universal

Autor: - red -, ČTK