Ozbrojenci s ruskou vlajkou v parlamentu. Pohotovost letectva

Na budovách regionálního parlamentu a vlády na ukrajinském Krymu, které dnes ráno obsadily desítky neznámých ozbrojenců, byly vztyčeny ruské vlajky. Ukrajinská generální prokuratura na Krymu zahájila vyšetřování pro podezření z "terorismu". Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov varoval, že Ukrajina bude považovat jakýkoli případný neohlášený pohyb ruských jednotek na Krymu mimo černomořskou základnu v Sevastopolu za akt agrese.

Obě krymské parlamentní budovy, ve kterých se útočníci v blíže neupřesněných uniformách zabarikádovali, obklíčila policie. Do pohotovosti byly uvedeny všechny policejní síly včetně speciálních jednotek, oznámil bez dalšího upřesnění ukrajinský prozatímní ministr vnitra Arsen Avakov. Podle očitých svědků jde o 30 až 50 mužů ozbrojených rychlopalnými a dalšími zbraněmi. Před vstupem do budovy rozstříleli jeho skleněné dveře.

Podle některých oficálně nepotvrzených inforrmací může jít o příslušníky speciálních jednotek Berkut, které zasahovaly v centru Kyjeva a jež nové ukrajinské vedení rozpustilo.

Pro ruské obyvatele Krymu jsou ale příslušníci jednotek Berkut hrdinové, kteří bránili legálně zvoleného prezidenta před pučisty.

Ruská diplomacie dnes zdůraznila, že bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů. "Ruské ministerstvo zahraničí bude nadále chránit na mezinárodní scéně práva svých spoluobčanů. Bude tvrdě a nekompromisně reagovat, když tato práva budou porušována. 

Ukrajinský úřadující prezident Turčynov v ukrajinském parlamentu varoval ruskou flotilu na Krymu, aby neopouštěla svou tamní sevastopolskou základnu. Ukrajina prý bude považovat jakýkoli pohyb ruských jednotek mimo černomořskou základnu za akt agrese.

Moskva se musí dodržet pravidla dohody, na jejímž základě může mít Rusko svou flotilu v Sevastopolu do roku 2042.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes po událostech v Simferopolu povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě, chargé d'affaires Andreje Vorobjova, a vyzvalo Moskvu k respektování ukrajinské nezávislosti a územní celistvosti ze strany Ruska.

Rusko momentálně v Kyjevě nemá velvyslance. V neděli ho odvolalo do Moskvy ke konzultacím právě kvůli zhoršující se situaci na Ukrajině a potřebě komplexní analýzy situace. Útočné stíhací letouny v západním pohraničí Ruska, kde země hraničí i s Ukrajinou zmítanou krizí, byly uvedeny do bojové pohotovosti. Podle agentury Interfax o tom dnes informovalo ruské ministerstvo obrany.

Už ve středu uvedl šéf Kremlu do zvýšené bojové pohotovosti některé jednotky v západním a centrálním Rusku. Jde o zhruba 150 tisíc vojáků. 

Útočníci, kteří obsadili parlament na Krymu,  prý mají moderní zbraně. Krymské úřady se prý chystají přijmout jistá opatření.

Krymský parlament v Simferopolu v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven kvůli událostem v Kyjevě toto autonomní území odtrhnout od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku.

"Bylo mi řečeno, že budovy parlamentu a rady ministrů okupují ozbrojenci v uniformách bez viditelných insignií," citoval Interfax vůdce menšiny krymských Tatarů Refata Čubarova. Ten dodal, že ozbrojenci doposud nevznesli žádné požadavky.

Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by obsazení vládních budov ozbrojenci na Krymu mohlo vyústit až v regionální konflikt. "Je to radikální krok a varuji všechny, kteří to učinili, a ty, kdo jim dovolili to učinit, protože takto začínají regionální konflikty. Je to velmi nebezpečná hra," prohlásil Sikorski.

Ruská agentura Interfax s odvoláním na blíže neupřesněné místní zdroje uvedla, že budovy krymského parlamentu a vlády kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu. Ve středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu odehrál střet mezi protiruskými krymskými Tatary a proruskými přívrženci.

Násilnosti, kterými vyvrcholily tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, si vyžádaly asi 30 zraněných.

Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu (proruského) prezidenta Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat. Od roku 1987 se Tataři začali spontánně vracet sami zpět.

Část obyvatel Krymu je ale zpět nijak nevítá.

Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo Janukovyče k útěku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen je znepokojen vývojem na Krymu. Na svém twitteru dnes Rusko vyzval, aby nečinilo žádné kroky, které by mohly zvýšit napětí či způsobit nedorozumění. V Bruselu dnes jednají ministři obrany aliance, sejít by se měli s představiteli ukrajinského ministerstva obrany.

Krym, někdejší bájná Taurida, patří Ukrajině už 60 let

Základní údaje o strategicky důležité ukrajinské, ale většinově ruské Krymské autonomní republice, kde se v posledních dnech zdramatizovala situace (dnes zde neznámí ozbrojenci obsadili budovy místního parlamentu a vlády):   - Krymský poloostrov (ve starověku Tauris), který je i základnou ruské černomořské flotily, leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem. S pevninou je spojen Perekopskou šíjí (dlouhou 30 km a v nejužším místě širokou devět km), má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, jehož dlouhý východní výběžek tvoří Kerčský poloostrov. - Na rozloze asi 26 tis. km čtverečních žijí na dva miliony lidí, z toho je zhruba 58 procent Rusů, 24 procent Ukrajinců a 12 procent krymských Tatarů. Hlavním městem Krymské autonomní republiky je Simferopol. - Krymští Tataři se v posledních dnech aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Proti nim stáli zde většinoví etničtí Rusové, kteří se netajili přáním odtrhnout toto autonomní území od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku. - První zprávy o Krymu (Tauridě) jsou spojeny s výpravou Argonautů a trojskou válkou. Poté zde vládli zde Řekové, Římané či Gótové, ve 14. století se Krym stal kořistí tatarsko-mongolských nájezdníků, založili tu Krymský chanát. O století později se Krymu zmocnila Osmanská říše. K Rusku byl Krym připojen v roce 1783. Carové z něj učinili jednak vojenskou základnu, jednak letovisko. - V říjnu 1921 byla vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR, později zde byla Krymská oblast RSFSR. - Násilná deportace krymských Tatarů byla zahájena 18. května 1944 kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem. Celkem bylo z Krymského poloostrova odsunuto na 220.000 osob, kromě Tatarů také Němci, Arméni, Řekové a Bulhaři. - Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v únoru 1954 poloostrov Ukrajinské SSR. - V roce 1967 byla obvinění vůči občanům tatarské národnosti odvolána a v roce 1988 jim byl povolen návrat do vlasti. - V lednu 1991 rozhodlo referendum o obnovení Krymské ASSR (Krymská autonomní republika vznikla o měsíc později), po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v srpnu 1991 začaly sílit separatistické tendence provázené snahami o návrat k Rusku. - Krymský parlament schválil v květnu 1992 "akt státní nezávislosti Krymské republiky". Na nátlak Kyjeva své rozhodnutí odvolal, Krym ale získal rozsáhlé pravomoci. - Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou byla od roku 1991 ruská černomořská flotila, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Ruský prezident Dmitrij Medveděv a Janukovyč se pak v dubnu 2012 dohodli na tom, že ruská černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.

 

Čtěte dále

další zprávy