Opuštěni státem: dotace obětem černobylské havárie končí

20.04. 15:45 | Autor: ČTK , AFP

Ještě po čtyřech letech od havárie v elektrárně v Černobylu se museli lidé kvůli radioaktivitě vystěhovávat ze svých domovů.

"Vykašlali se na nás. Už nemáme lékaře, ani nemocnice, brzy nebudou ani léky," lamentuje sedmdesátiletá Anna Vendarenková. Dělá si starosti kvůli tomu, že ruský stát po 30 letech od výbuchu v jaderné elektrárně Černobyl končí s dotacemi obětem radiace.

Její ves na západě Ruska, Staryje Boboviči, z níž se obyvatelé odmítli vystěhovat, byla až dosud považována za "zakázanou zónu". Podle prezidentského dekretu se ale radioaktivita snížila. V důsledku toho drasticky poklesne i finanční pomoc od státu, spočívající v úhradě léčebných výloh, dotování ozdravných pobytů pro děti v sanatoriích a v dalších sociálních programech.

Opuštěné město Pripjať nesoucí následky Černobylské havárie. Sama úroveň radioaktivity v oblasti poklesla od černobylské havárie z 26. dubna 1986 jen nepatrně, tvrdí odborníci Alexej Kiseljov a Rašid Alimov z nevládní ekologické organizace Greenpeace.

S dozimetry v rukou měří výskyt radioaktivních částic na hlavní návsi. "Je to více než třicetinásobek maximální doporučené dávky," diví se Rašid.

Černobylskou havárií bylo postiženo asi 4413 ruských obcí. V případě 338 obcí jako Staryje Boboviči budou dotace od července sníženy a 558 obcí bude prostě ze seznamu vyškrtnuto.

"Tímto dekretem stát odmítá uznat, že bude zapotřebí 2000 let, a ne 30 roků, aby se oblast dekontaminovala," kritizuje biolog Anton Korsakov, specializující se na dopady černobylské havárie v Brjanské oblasti na západě Ruska. "I poté, co zvládneme dekontaminaci, bude ještě zapotřebí mnoha generací, aby se děti rodily zdravé," zdůrazňuje v narážce na skutečnost, že kojenecká úmrtnost v oblasti je pětkrát vyšší než celostátní průměr. Čtyři pětiny z přeživších děti podle úředních statistik trpí jednou či několika chronickými nemocemi.

Vzpomínka na oběti výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu, Ukrajina. V nemocnici v Novozybkovu, ležícím asi 180 kilometrů od Černobylu, jsou chodby plné dětí a seniorů, kteří tu čekáním tráví dlouhé hodiny. Asi 30 tisíc obyvatel tohoto města nebylo nikdy evakuováno, jak se původně počítalo.

Chirurg Viktor Chanajev se domnívá, že asi třetina z jeho pacientů jej vyhledává kvůli nemocem způsobených či zhoršených radioaktivitou.

"Mnoho z nich se nedokáže uzdravit, protože hrazené léky nejsou z nejúčinnějších, a tak je třeba kupovat jiné, které jsou však drahé," vysvětluje. Minimální mzda v Rusku činí 6204 rublů (asi 2239 korun).

Od července finanční pomoc klesne, protože Novozybkov se změní z místa určeného k evakuaci v obyvatelnou oblasti.

"To je špatná zpráva. Lidi budou muset platit za léky, které až dosud měli zdarma. A děti nebudou moci v létě odjet do ozdravoven," lituje Chanajev. Připomíná nicméně, že přesto bude nezbytné v létě, kdy bývá radiace nejsilnější, odjet pryč.

Jeho pacient Alexandr přikyvuje: "Jestli se cítím zdravý? To záleží: když jsem jinde, cítím se skvěle. Ale tady každý den pociťuji radioaktivitu," svěřuje se třicátník. Jako otec malé holčičky by se rád přestěhoval jinam. "Ale za co? Nikdo nám nepomůže," říká.

Pripjať, město duchů na Ukrajině. Omezit zdravotní následky života v oblasti kontaminované černobylskou radiací "je možné za podmínky, že jste informován", tvrdí Ljudmila Komorgocevová, šéfka nevládní organizace Svaz pro radiační bezpečnost. "Ale vláda nedělá nic a lidi sbírají lesní plody a houby v kontaminovaném lese," říká.

Kontroly radioaktivity u značné části ruských potravin a nápojů byly v roce 2011 zrušeny, a tak se podle Greenpeace na pulty po celé zemi dostává mnoho radioaktivního zboží z Brjanské oblasti.

Dokonce i nábytek, protože firmy využívají dřevo z lesů v "zakázané zóně", tvrdí advokát Alexandr Govorovskij, který podal stížnost na oblastní lesní správu, přivírající oči nad tímto počínáním.

Foto: ČTK/AP , ZUMA, Collin Raddatz, Efrem Lukatsky

Autor: ČTK , AFP