Nové podmínky rebelů. Kyjev zatím těžké zbraně nestahuje

16.02. 11:20 | Autor: - red -, ČTK

Separatistický bojovník s BVP u Debalceva.

Ukrajinská armáda kvůli pokračujícím bojům zatím nehodlá stahovat z fronty těžkou vojenskou techniku, jak to oběma bojujícím stranám ukládají minské dohody. Na tiskové konferenci v Kyjevě to dnes prohlásil armádní mluvčí Vladyslav Selezňov. Začít s odsunem těžkých zbraní mají signatáři minských ujednání den po příměří vyhlášeném v noci ze soboty na neděli.

"O stažení zatím nemůže být řeči. Jak můžeme odvézt zbraně, když na nás povstalci neustále střílejí z tanků?" řekl armádní mluvčí.

Odsun těžké bojové techniky má být podle minských dohod dokončen do dvou týdnů. Armáda už dřív oznámila, že pro techniku vyvezenou z fronty má v zázemí připravena stanoviště. Od bojové linie mají být vzdálena 50 až 70 kilometrů.

Prezident Porošenko na inspekci ukrajinských pohraničních jednotek. Ukrajinský mluvčí Andrij Lysenko v neděli uvedl, že armáda začne techniku stahovat z fronty až v okamžiku, kdy se ke stejnému kroku odhodlají separatisté. Ti prý ale zatím žádné známky příprav ke stažení těžkých zbraní nevykazují.

Povstalci na východě Ukrajiny ohlásili nové podmínky pro klid zbraní, které jdou za rámec minských mírových dohod z minulého týdne. Požadavky dnes ve společném prohlášení zveřejnili vyjednavači povstaleckých "lidových republik" Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Separatisté žádají ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti separatistickým oddílům vedou vládní jednotky.

"Přestože se některé naše požadavky nestaly součástí (minských) dohod z 12. února, budeme požadovat jejich splnění," uvádí se v prohlášení, o němž informovala vzbouřenecká tisková agentura DAN.

Opolčenecká hlídka v Doněcku. "Žádáme zrušení dekretu politického a vojenského vedení Ukrajiny o takzvané protiteroristické operaci. Dokud existují tyto ostudné a zločinecké rozkazy, které způsobily smrt tisíců lidí a strašlivé škody, žádné skutečné příměří není možné.

Zrušení dekretu by bylo projevem pokání kyjevské vládnoucí oligarchie. O případném odpuštění pak rozhodne lid Donbasu," stojí v dokumentu.

"Protiteroristickou operaci" vyhlásila ukrajinská vláda na východě země krátce po zahájení proruské vzpoury loni na jaře. Dekret zmocňuje vojenské a bezpečnostní složky k zásahům, které v mírových podmínkách zákony neumožňují.

Rusko například obdobné opatření pravidelně vyhlašuje na severním Kavkazu při raziích proti islamistům.

Další novou podmínkou separatistů pro dodržování klidu zbraní je ukrajinská neutralita. "Jakékoli sklouzávání Kyjeva směrem k NATO nebo k jinému protiruskému vojenskému svazku je pro nás nepřijatelné," píše se v prohlášení Pušilina a Dějněga. "V takovém případě okamžitě přerušíme kontakty s Kyjevem a budeme považovat minské dohody za neplatné," uvádějí povstalci.

O vstup do NATO, který ukrajinská ústava do loňského převratu zakazovala, nynější kyjevské vedení aktivně usiluje. Loni v prosinci prezident Petro Porošenko podpisem stvrdil nový zákon o zrušení neutrality. Předpokládá se, že případné členství v alianci bude podléhat schválení v referendu, k němuž by podle odhadu kyjevských politiků mohlo dojít za šest let.

Řada členských zemí Severoatlantické aliance však s novým rozšířením na východ nesouhlasí. Proti se staví zejména Německo a Francie.