Na Krymu vysílají už jen ruské TV, premiér chlácholí Tatary

10.03. 10:58 | Autor: ČTK , Reuters, INTERFAX

Na Krymu, kde tamní separatistické úřady chtějí poloostrov připojit k Rusku, vypnuli vysílání ukrajinských televizí. Na některých frekvencích nyní vysílají ruské televize. V Sevastopolu jsou odpojeny hlavní ukrajinské televize vysílající zpravodajství, ostatní však prý ještě běží. Pokusy získat od sevastopolského retranslačního střediska vysvětlení neuspěly.

Vicepremiérka krymské vlády Olga Kovitidiová tvrdila, že výpadky ve vysílání jsou technického rázu. Ke zjištění příčin a odstranění poruch ale bude zapotřebí čas.
Naopak ministr informací krymské vlády Dmitrij Polonskij rovnou prohlásil, že důvody vypnutí ukrajinských televizí jsou "právní i morální".

Na Krymu už ukrajinskou televizi nenaladí. "Od okamžiku, kdy krymský parlament rozhodl o vstupu (Krymu) do Ruské federace pouze čekáme na potvrzení tohoto kroku v referendu, na Krymu neplatí ukrajinské zákony. Všechny dohody o vysílání musí být uvedeny do souladu s touto právní situaci. Proto ukrajinské televize musí požádat o uzavření nových dohod," uvedl podle serveru newsru.com.

Ministr také tvrdil, že "nelegitimní kyjevský režim tvrdě cenzuroval všechny ukrajinské televize", které pak vysílaly jednostranně a "nepřípustně vyhrocovaly situaci", aniž daly krymským politikům a veřejnosti možnost se vyjádřit. "Máme právo ochránit obyvatele Krymu před eskalací násilí, lží a toku nepravdivých informací, který se řinul z obrazovek," řekl krymský ministr.

Na adresu jedné z největších krymských stanic, která také přestala vysílat, dodal, že za vysílání dluží obrovské peníze.

Tataři, nebojte se

V neděli 16. března se má na Krymu konat referendum, ve kterém místní voliči, převážně Rusové, mají potvrdit rozhodnutí krymského parlamentu o připojení poloostrova k Rusku. Kyjev, jakož i západní státy, referendum odmítají jako nelegitimní a odporující ukrajinské ústavě.

Sergej Aksjonov mezi novými krymskými jednotkami. Proruský premiér autonomního Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že po referendu si lidé budou moci ponechat i ukrajinské občanství, pokud si to budou přát. Krymským Tatarům, odmítajícím ruskou anexi, přislíbil svobodné užívání jejich jazyka, křesla ve své vládě i miliony dolarů.

"V žádném případě nebudeme trvat na odevzdání ukrajinských pasů. Jestli se většina v referendu vysloví pro Rusko, nastoupí přechodné období a každý konkrétní člověk sám rozhodne, jaký pas bude potřebovat. Možná bude i dvojí občanství, ale to ještě nevím, rozhodnou lidé," řekl v rozhovoru pro ruskou agenturu Ria Novosti Aksjonov.

Předák místních Rusů se stal předsedou místní vlády před dvěma týdny, kdy krymský parlament hlasoval pod dohledem ruských ozbrojenců.

Z dvoumilionové populace Krymu je většina Rusů, ale proti Rusku se staví asi čtvrt milionu krymských Tatarů ve vzpomínce na deportace, kterým je za druhé světové války podrobil komunistický diktátor Josif Stalin. Na poloostrov se vraceli od 80. let minulého století, nyní tvoří asi 12 procent populace. Ruská agentura označila postoj Tatarů k referendu eufemismem "nikoliv jednoduchý".

"Nabídli jsme jim funkce místopředsedy vlády, dvou ministrů a minimálně jednoho náměstka prakticky v každém ministerstvu, včetně silových struktur," řekl Aksjonov a dodal, že finanční prostředky pro navrátilce z deportací se mají zdvojnásobit na sumu 22 milionů dolarů ročně (asi 430 milionů korun).

Krymští Tataři se prý o svou budoucnost nemusí bát. "Zaručujeme (krymským Tatarům), že nebude žádná národnostní diskriminace, všichni budou mít stejná práva," ujistil. Krym má zůstat dvojjazyčný, tedy používat se bude ruština a tatarština, protože ukrajinsky na poloostrově hovoří "maximálně jedno procento obyvatel".

S krymskými Tatary by prý nebyly žádné problémy, "kdyby politici mezi nimi nevyvolávali protiruské nálady". Vždyť stavbu mešity v Simferopolu Aksjonovova strana Ruská jednota schválila už loni.

Krym, kde sídlí ruská černomořská flotila, byl součástí Ruska v rámci Sovětského svazu až do roku 1954. Mnozí z místních obyvatel mají ruské občanství a anexi podporují, ale statisíce obyvatel mají opačný názor.

"Nevstupujeme do Ruska kvůli slávě revolucionářů (...) a velice bychom si přáli, aby se vše povedlo a lidé byli za to vděčni. Jiní vládci Ukrajiny hleděli jen na peníze a vidíme, jak to dopadlo. Peníze nejsou náš cíl. Po 60 letech konečně obnovujeme spravedlnost, vracíme se domů, do vlasti, do Ruska!" prohlásil Aksjonov.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK , Reuters, INTERFAX