Mohutné oslavy: 96,8 procenta pro Rusko. Západ řeší odvetu

16.03. 19:22 | Autor: - red -, ČTK | Aktualizováno: 17.03. 08:01

Momentka z Krymu. Řada lidí tam výsledek referenda bouřlivě oslavila.

V Simferopolu se po celou noc mohutně oslavoval návrat "domů" do Ruska. Při nedělním referendu na Krymu se pro spojení tohoto ukrajinského poloostrova s Ruskem vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. Oznámil to v Simferopolu šéf volební komise Michail Malyšev. Výsledek nezahrnuje hlasování v největším krymském městě Sevastopolu, které je samostatnou správní jednotkou a hlasuje odděleně. Západ je jednoznačnými výsledky referenda očividně zaskočen.

Krymská města byla podle ruských médií celou noc na nohou, v ulicích manifestovaly davy v povznesené náladě a oslavovaly vidinu návratu do lůna Ruska. Na náměstích vlály ruské, krymské a sovětské vlajky, auta vyzdobená ruskou trikolorou se zapnutými klaksony projížděla ulicemi a lidé hlasitě skandovali: "Vracíme se!"

Podle šéfa krymské vlády Sergeje Aksjonova budou oficiální výsledky slavnostně vyhlášeny na mimořádné schůzi krymského parlamentu. Bezprostředně poté bude odhlasována oficiální žádost o přistoupení Krymu k Ruské federaci. Ještě dnes má pak podle Aksjonova do Moskvy odletět delegace krymských poslanců, která má s ruskými partnery projednat náležitosti anexe.

Radost na Leninově náměstí v Simferopolu. "Děkujeme všem občanům Ruska a Krymu, děkujeme vládě Ruské federace a prezidentovi," prohlásil Aksjonov. "Je to naše společné vítězství, je to skutečně historická příležitost, kterou jsme společně dokázali využít," prohlásil krymský premiér.

Centrální náměstí Simferopolu bylo prakticky celou noc zaplněné lidmi. Na velkých obrazovkách organizátoři promítali zdravice ruských družebních měst, které shromáždění vítali masovým jásotem. Ruskou hymnu podle agentury Kryminform zpívaly tisíce lidí se slzami v očích. "Zpěv hymnické ruské písně Den vítězství nabyl vpravdě nového významu," napsala krymská tisková agentura.

Samotné referendum se uskutečnilo bez vážnějších problémů a šéf volební komise Malyšev na tiskové konferenci po skončení hlasování prohlásil, že na průběh referenda nebyla podána žádná stížnost.

Anketa:

V neděli se na Krymu konalo referendum o připojení k Rusku. Myslíte, že se nehledě na nynější povyk Západ nakonec smíří s tím, že se Krymský poloostrov stane součástí Ruské federace?

Ne. 27 %
Ano. 50 %
Je mi to jedno. 22 %

Kyjev a západní mocnosti znovu zopakovaly, že neuznávají legitimitu referenda a v pondělí se chystají oznámit sankce vůči Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin však trvá na tom, že referendum je v souladu s mezinárodním právem a Rusko bude respektovat jeho výsledek.

To také zopakoval v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Barackem Obamou.

Putin hovořil telefonicky i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která mu navrhla zvýšit na Ukrajině počet pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a Putin prý její návrh přijal. Obamovi pak ruský prezident řekl, že OBSE by svou pozorovatelskou misi měla kvůli násilí na rusky mluvících lidech rozmístit po celé Ukrajině.

Kyjev obvinil Rusko, že zvyšováním počtu vojáků na Krymu porušuje mezinárodní dohody. Oznámil také, že plánuje vycvičit až 20 tisíc členů pro nově vytvořenou Národní gardu, která bude zemi bránit. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk pohrozil krymským politikům, kteří referendum vyhlásili, katastrofálními důsledky.

Ukrajina si je podle něj najde, i kdyby to mělo trvat více let, a požene je před ukrajinské a mezinárodní soudy. "Země jim bude hořet pod nohama," prohlásil na zasedání vlády.

Krym připojil k Ukrajině sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954. Předtím poloostrov patřil 170 let Rusku. Většinu populace tvoří stále Rusové. Zhruba třetina obyvatel jsou Ukrajinci a Tataři, kteří vyzvali k bojkotu referenda.

Referendum na Krymu neuznala ani Evropská unie, podle které byl plebiscit nelegální a nelegitimní. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že Krym považuje nadále za ukrajinské území.

Převážně ruskojazyční voliči se rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž však ani jedna fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zněla: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda byla tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.

Ministři obrany Ukrajiny a Ruska se dohodli na příměří na Krymu. Podle dohody do pátku 21. března ruské síly na poloostrově nepodniknou žádné akce proti ukrajinským vojenským zařízením.

Foto: ČTK , Max Vetrov

Autor: - red -, ČTK