Merkelová, Hollande, Porošenko a Putin se chtějí sejít

08.02. 14:30 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 08.02. 17:10

Nový mírový plán francouzského prezidenta Françoise Hollanda a německé kancléřky Angely Merkelové na urovnání konfliktu na východě Ukrajiny o víkendu oživil diplomatické úsilí o vyřešení ukrajinské krize. Výsledkem je, že se oba státníci dohodli s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, že se všichni pokusí už ve středu sejít v Minsku a postoupit dál při hledání cesty k míru. Přes tuto diplomatickou aktivitu se však během víkendu v separatistickém Donbasu střílelo a zemřely další desítky lidí.

Merkelová a Hollande se svou iniciativou seznámili ve čtvrtek a v pátek Porošenka a Putina. Byť o jejím obsahu se na veřejnost mnoho podrobností zatím oficiálně nedostalo, reakce jsou vesměs pozitivní, včetně Kyjeva, Moskvy i předáků proruských separatistů. Nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska chtějí o řešení krize znovu osobně jednat v běloruské metropoli, nejlépe už za tři dny. Na přípravě summitu je ale potřeba ještě pracovat: Putin upozornil, že se musí stihnout sladění řady stanovisek.

Angela Merkelová, Vladimir Putin (uprostřed) a François Hollande během pátečního jednání v Moskvě. Hollande prozradil, že plán mimo jiné počítá s demilitarizovaným pásmem do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělící linie. Dal také najevo, že je pro zvážení větší autonomie pro území ovládané rebely. Součástí návrhu nepochybně bude okamžité příměří a nejspíš i další výměna zajatců. Problémem je ovšem demarkační linie, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své územní zisky z poslední doby, což se nelíbí Kyjevu.

Zdar nynější iniciativy i vzhledem k pokračujícím bojům v Donbasu tedy stále není jistý. Ale jak v sobotu upozornil Hollande, je to jedna z posledních šancí na ukončení konfliktu, bez trvalé mírové dohody hrozí válka. Merkelová přiznala, že si není jistá, zda páteční rozhovor s Putinem povede k řešení ukrajinské krize.

Ruský prezident v Soči mezitím prohlásil, že jeho země čelí snaze zablokovat její rozvoj a zakonzervovat jednopolární svět v čele s USA. Ujišťoval ale, že válku kvůli tomu nechystá. Ukrajinská krize a nový plán jejího řešení o víkendu ovládly mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Porošenko tam navzdory diplomatické aktivitě znovu žádal Západ o vojenskou podporu, což Německo i Francie odmítají. Ani americký viceprezident Joe Biden neuvedl, zda USA dodají ukrajinské armádě zbraně, nicméně Ukrajina podle něj může dál počítat s americkou podporou. Čeká se, jak v pondělí na vývoj zareaguje prezident Barack Obama a zda se rozhodne zbraně Kyjevu dát.

Lavrov: Zahraniční podpora nevyřeší vše

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov Západ od vyzbrojení Ukrajiny zrazoval. Nabádal přitom Kyjev k přímému jednání s povstalci. "Ukrajinská vláda s nimi bude muset jednat. Nemůže čekat, že zahraniční podpora vyřeší všechny její problémy," upozornil Lavrov v Mnichově. Proti případným dodávkám zbraní na Ukrajinu se opakovaně vyslovuje mimo jiné český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Výkonný výbor jeho sociální demokracie v sobotu zaujal stejný postoj s tím, že podobné dodávky by vedly jen k eskalaci konfliktu a k dalším ztrátám na životech.

Prezident Porošenko(vpravo) se na mnichovské konferenci vítá s americkým viceprezidentem Joem Bidenem. Biden v Mnichově rovněž ujistil Porošenka, že USA jsou odhodlány udržovat protiruské sankce do doby, než se podaří situaci na Ukrajině vyřešit. Český prezident Miloš Zeman však dal opět najevo, že v tento tlak na Moskvu příliš nevěří. Podle něj nemá na ruskou ekonomiku žádný vliv a jen posiluje autoritářský charakter tamního režimu a zvyšuje popularitu ruského prezidenta. Proto prý sankce skončí nejpozději do jednoho roku, soudí Zeman.

Na východě Ukrajiny mezitím pokračovaly ozbrojené střety, při nichž dál umírali lidé. Podle informací z Kyjeva i z Donbasu bylo od pátku zabito přes 120 osob.

Podle zatím posledních údajů OSN si ukrajinský konflikt od dubna loňského roku vyžádal životy kolem 5400 lidí, podle Porošenka bylo zabito 1432 vojáků a více než 5600 civilistů. List Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung však uvedl, že podle německé zpravodajské služby jsou tyto údaje záměrně podhodnocené a mrtvých je už téměř 50 tisíc.