Lukašenko: Bez Ameriky nebude na Ukrajině nikdy mír

02.04. 08:50 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 02.04. 10:32

Vladimir Putin (vlevo) a běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny podle běloruského vůdce Alexandra Lukašenka není možné dlouhodobě urovnat bez aktivní role Spojených států. Prezident to prohlásil v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Anketa:

Ukrajina je na tom ekonomicky stále hůře, situace mnoha lidí je katastrofální. Podpořili byste masivní hospodářskou a finanční pomoc této zemi, včetně jakéhosi "Marshallova plánu" pro Ukrajinu?

Ano. 34 %
Ne. 44 %
Je mi to jedno. 23 %

"Bez Ameriky nebude Ukrajina nikdy stabilní," řekl Lukašenko, jehož režim je v USA i v západní Evropě považován za nedemokratický a represivní. "Chce-li Washington, aby (na Ukrajině) zavládl mír a stabilita, musí se okamžitě k mírovému procesu připojit. Budou-li si to Rusko a USA přát, bude ukrajinský problém jednoznačně vyřešen," soudí běloruský vůdce.

Do diskusí o zastavení palby na východě Ukrajiny, kde od loňského dubna zahynulo už přes šest tisíc lidí, se ze západních mocností zapojila Francie a Německo. Ve Spojených státech se v současné době živě diskutuje o případném vyzbrojení ukrajinské armády, k němuž se ale Bílý dům přes naléhání mnoha kongresmanů zatím neodhodlal.

Lukašenkovi se představa amerických zbrojních dodávek na Ukrajinu nelíbí. "Bude to jen nový podnět k tomu, aby Rusko reagovalo," varoval prezident.

Běloruský prezident důrazně odmítl spekulace, že by se jeho země mohla vrátit do státního svazku s Ruskem. "Bělorusko se nikdy nestane částí Ruska. V Rusku je mnoho politiků s imperiálním smýšlením, kteří Bělorusko považují za ruské severozápadní předpolí. Tím se naše země nikdy nestane, stejně jako se nikdy nepustí do konfliktu s ruským sousedem," řekl Lukašenko.

Ukrajina podle prezidenta musí zůstat jednotná a územně celistvá. "K dosažení tohoto cíle je třeba plnit minské mírové dohody. Východ Ukrajiny si nepřeje, aby ho stihl osud Krymu. Je ale zapotřebí, aby Kyjev učinil vstřícné kroky," řekl Lukašenko.

Krize na Donbasu Lukašenkovi nečekaně vynesla politické body, protože běloruský vůdce, Evropou dlouhodobě kritizovaný, se v ukrajinském konfliktu ujal role prostředníka. Minsk se od loňského září stal hostitelem řady důležitých diplomatických jednání, jež letos v únoru vyvrcholila summitem Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska a uzavřením dohody o příměří v Donbasu.

Další ruský konvoj

Rusko-ukrajinskou hranici mezitím překročil další ruský konvoj s materiální pomocí, už třiadvacátý v pořadí. Dvě kolony vozidel směřujících do Doněcka a Luhanska odbavili na hranicích separatisté. Na 120 vozidel podle agentury TASS veze do povstaleckých zón 1400 tun potravin, léků, osiva a stavebního materiálu.

Podle ukrajinských médií informovalo ruské ministerstvo zahraničí kyjevské úřady o novém konvoji už v pondělí nótou. Ukrajinská diplomacie reagovala žádostí, aby se Moskva přepravy "takzvané humanitární pomoci" zdržela, oznámil dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis.

Kyjev už v minulosti ruské úřady naléhavě žádal, aby se případné humanitární zásilky přepravovaly na Ukrajinu přes přechody kontrolované ukrajinskou pohraniční službou, nikoli separatisty. Ukrajina má podezření, že ruské kamiony místo humanitární pomoci obyvatelstvu dopravují na Donbas zásoby pro povstalce. Podle kyjevských médií mohou být v ruských nákladních autech i zbraně.

Od loňského srpna, kdy se na východ Ukrajiny vydal první ruský konvoj s pomocí určenou povstalcům, Moskva podle agentury TASS dopravila do donbaských povstaleckých "lidových republik" už téměř 30 tisíc tun nákladu.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK