Lavrov: Kyjev chce řešit problém Donbasu bez ohledu na dohody

08.12. 17:37 | Autor: ČTK

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na závěr zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni obvinil Kyjev, že chce pohřbít minské dohody o řešení konfliktu na východní Ukrajině. Prý chce problém vyřešit sám, jakmile na to bude mít dostatečné vojenské kapacity. Ukrajina podle Lavrova z tohoto důvodu odmítá ruský návrh, aby pozorovatele OBSE na východní Ukrajině doprovázeli příslušníci mise OSN. Náměstek českého ministra zahraničních věcí Ivo Šrámek, který ve Vídni zastupoval Českou republiku, potvrdil, že na dvoudenním setkání zazněla kritika především na adresu Ruska kvůli situaci na východní Ukrajině. Ke kritice se připojilo i Česko.

Lavrov dnes prohlásil, že Kyjev by chtěl z mise OSN na východní Ukrajině učinit jakousi "vnější správu". Taková mise prý má "za Kyjev vyřešit problém a vrátit region Ukrajině bez zvláštního statusu". Ukrajinská vláda to sice neříká veřejně, ale "takový by byl výsledek", domnívá se Lavrov.

Vyslání mírových sil do Donbasu navrhují už delší dobu Kyjev i Moskva, rozdíl je ale v názorech na jejich rozmístění a mandát. Rusko trvá na tom, aby mírové sbory střežily frontu mezi ukrajinskou armádou a separatisty, Kyjev žádá umístění "modrých přileb" i na rusko-ukrajinské hranici, kterou kontrolují separatisté podporovaní z Ruska.

Rusko nyní navíc navrhlo, aby modré přilby chránily neozbrojené pozorovatele OBSE. Všude, kam by šli, doprovázeli by je příslušníci mise OSN, předestřel Lavrov představy Moskvy.

Šéf ruské diplomacie rovněž vytkl ukrajinskému ministru vnitra Arsenu Avakovovi, že se prý otevřeně vyjádřil pro nahrazení minských dohod jinými. Avakov údajně oznámil, že ukrajinské bezpečnostní síly budou brzy dostatečně silné na to, aby problém vyřešily bez dohod z Minsku.

Ruský ministr zahraničí také vyzval k jasné reakci Západ a Spojené státy. "Vzhledem ke skutečnosti, že USA jsou hlavním ochráncem ukrajinských úřadů, žádáme vás, abyste vzaly vědomí svou odpovědnost a požádaly Kyjev, aby si takové výroky odpustil," citovala ruského ministra zahraničí agentura APA.

Minské dohody byly uzavřeny v únoru 2015. Ukrajina, Rusko, Francie, Německo a zástupci separatistů podepsaly ujednání, které předpokládá klid zbraní a politické řešení krize. Pozorovatelé OBSE však mezitím zaznamenali tisícovky porušení dohody. OSN odhaduje, že od roku 2014 bylo v konfliktu na východě Ukrajiny zabito na deset tisíc lidí.

Českou delegaci na zasedání ministerské rady OBSE v rakouské metropoli vedl Ivo Šrámek, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení bezpečnostní a multilaterální sekce. Podle něj se jednání zabývalo především tím, jak se podařilo končícímu rakouskému předsednictví naplnit priority, kterými byly řešení přetrvávajících konfliktů v Evropě, boj s radikalizací a extremismem a obnovení důvěry mezi státy OBSE.

"Přes snahu rakouského předsednictví posunout se někam dál, bych řekl, že se nám to nepodařilo, a to zejména na Ukrajině," uvedl Šrámek.

Na setkání podle něj zazněla kritika především na adresu Ruska kvůli situaci na východní Ukrajině. K té se připojila i Česká republika. Například Maďarsko podle Šrámka ale vystoupilo i s kritikou Ukrajiny. Vyzvalo k rozšíření pozorovatelské mise OBSE, která v současnosti působí na východní Ukrajině, také na Ukrajinu západní kvůli údajným útokům vůči příslušníkům maďarské menšiny.

Jedním z důležitých témat jednání byla podle Šrámka i otázka otázka radikalizace a možných návratů bojovníků z oblasti Blízkého východu. I když se tato problematika podle něj týká spíše zemí na západě Evropy, je důležitá i pro Česko.

"Samozřejmě v Evropě je to velké téma a tím, že jsme součástí Evropské unie, žijeme v schengenském prostu, kde jsou hranice otevřené, tak je to samozřejmě téma i pro nás," řekl. Řešení této problematiky podle něj tkví mimo jiné v lepší kontrole nelegální migrace i pomoc zemím, které jsou jejími zdroji.

Foto: ČTK/AP , imago stock&people

Autor: ČTK