Kyjev zavedl Rusům víza, aktivoval armádu a mizí z Krymu

19.03. 19:05 | Autor: AFP, Reuters, AP, ČTK | Aktualizováno: 19.03. 19:53

Ukrajinský důstojník na hraničním přechodu Uspenka na ukrajinsko-ruské hranici.

Kyjev se rozhodl zavést vůči Rusku vízovou povinnost, uvést ozbrojené síly do pohotovosti a požádat OSN, aby Krym vyhlásila za demilitarizovanou zónu. Současně chystá plán evakuace svých vojáků a jejich příbuzných z poloostrova, který ovládlo Rusko. Ukrajina také hodlá opustit postsovětské Společenství nezávislých států, které ji ve sporu s Moskvou o Krym nepodpořilo. Oznámil to v Kyjevě šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij po jednání tohoto orgánu.

Kyjev tak reaguje na ruské rozhodnutí anektovat Krym. O případném recipročním zavedení ruských víz pro Ukrajince rozhodne Moskva až poté, co ji Kyjev oficiálně vyrozumí o zavedení vízového režimu pro Rusy, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské diplomaty.

"Ministerstvo zahraničí dostalo pokyn zavést vízový režim s Ruskou federací," řekl Parubij s tím, že víza by měla být zavedena "co nejdříve", jak jen to technicky bude možné. Už v příštích hodinách by ukrajinští pohraničníci měli do země pouštět Rusy jen s cestovními pasy; tyto doklady má jen zlomek ruské populace.

Kyjev má podezření, že "ruští turisté" se snaží vyprovokovat nepokoje na východě Ukrajiny, aby tak připravili půdu pro případný ruský vojenský zásah "na ochranu ruské menšiny". Parubij také ohlásil, že Kyjev chce na Ukrajině uspořádat společné vojenské cvičení se svými spojenci, ručícími za nezávislost země, tedy s USA a Británií, kteří v roce 1994 Ukrajině poskytli své garance výměnou za to, že se zřekla jaderného arzenálu.

Ruská diplomacie naopak ústy svého mluvčího Alexandra Lukaševiče odmítla ukrajinské námitky proti nedělnímu referendu o připojení poloostrova k Rusku jako "podivné, nelogické a právnicky negramotné", protože nepřihlížejí k právu národů na sebeurčení a prý i připomínají "výzkumy nacistických teoretiků ve 30. letech minulého století".

Šéf NATO: Je to probuzení

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Anderse Fogha Rasmussena je vývoj kolem Krymu nejvážnější hrozbou pro bezpečnost a stabilitu Evropy od studené války. Aliance se podle něj musí opět zaměřit na hrozby blízké domovu poté, co léta bojovala ve vzdálených oblastech.

Anders Fogh Rasmussen. "Je to probuzení. Vývoj na Ukrajině je tvrdým připomenutím, že bezpečnost v Evropě nelze brát za zaručenou. Potřebujeme se zaměřit na dlouhodobý strategický dopad ruské agrese na naši vlastní bezpečnost," usoudil šéf NATO v textu projevu na setkání s odborníky z ústavu pro politické analýzy Brookings Institution.

Rasmussen odsoudil připojení Krymu k Rusku. Obvinil Moskvu, že ve snaze "překreslit mapu Evropy" nedbá na mezinárodní pravidla. "Tento druh chování jde proti mezinárodním normám a nemá své místo ve 21. století," zdůraznil Rasmussen, který se předtím v Pentagonu setkal s americkými ministry obrany a zahraničí Chuckem Hagelem a Johnem Kerrym.