Krymčané v pasti. Zmrazili jim úspory, nemají na splátky

Život obyvatel Krymu a návštěvníků poloostrova po jeho přičlenění k Ruské federaci (anexe Moskvou) není lehčí než dříve. Naopak - alespoň zatím. Mnozí se ocitli ve velkých problémech, protože nemají hotovost a peníze ze svých účtu u bank si nemůžou vybrat. Přestali tak například splácet úvěry, nemají prostě čím.

Důvodů je několik. Počínaje 6. květnem 2014 zakázala Ukrajinská národní banka činnost ukrajinských bank na Krymu. A ruské peněžní ústavy se tam zdráhají působit, neboť se obávají mezinárodních sankcí, napsal ruský list Kommersant.

Pro mnoho Krymčanů tak bylo spíše jen okrajovou záležitostí, když 1. června přešla jejich domovina na ruské ruble a ukrajinská hřivna se stala cizí měnou. Z obchodů zmizely dvojí cenovky. V ruské měně se teď budou vyplácet i mzdy, důchody a sociální dávky.

Část obyvatel Krymu má ale ohledně peněz vážnější starosti. Nemůžou si totiž vyzvednout své úspory z ukrajinských bank, nemůžou převádět peníze, není možné platit kartou. Na poloostrově nefungují žádné bankomaty.

Pokud jsou v provozu některé směnárny, tak pracují samy na sebe, bez vazby na nějakou banku. Turista na první takovou narazí hned po příletu na letiště v Simferopolu. Ruští státní příslušníci sice na hranici už nemusejí ukazovat pas, ale když si chtějí zavolat svým ruským mobilem, narazí na roaming a musejí platit mezinárodní tarify. Mobilní síť je dosud stále v rukou ukrajinských provozovatelů.

Občané Krymu jsou nyní pro ukrajinské banky cizinci a jako takovým jim tyto peněžní ústavy nesmějí poskytovat služby bez toho, aby se legitimovali a prokázali se například povolením k pobytu.

Ostatně, Ukrajinská národní banka v podstatě zakázala jak vyplácet peníze obyvatelům Krymu, tak veškeré peněžní transfery s poloostrovem. Vklady na kontech Krymčanů byly zmrazeny. Banky nejsou oprávněny je vyplácet. To má pro obyvatele Krymu dalekosáhlé negativní důsledky.

Faktem ovšem je, že ruské zákony neumožňují, aby na ruském území bez patřičných povolení působily cizí peněžní domy.

Celková suma zmrazených vkladů privátních osob na Krymu činí dle některých údajů v přepočtu kolem 28 miliard korun.

Čísla jsou ovšem věc jedna, lidské osudy s nimi spojené věc druhá. Lidé prostě nemůžou ke svým penězům. Například Michail Andrianov a jeho manželka z Jevpatorije si dlouho spořili část svých platů na konto u jedné ukrajinské soukromé banky. Nastřádali celkem 260 tisíc hřiven (asi 440 tisíc Kč.), za něž si letos na jaře chtěli koupit byt. V květnu jim ale jejich konto zmrazili.

Pracovnici banky jim sdělili, že si celou sumu můžou vybrat, ale jen za jistých podmínek. A sice, že se musejí přestěhovat na ukrajinské státní území a přihlásit se na ministerstvu pro sociální politiku, které jim přidělí status dočasného přesídlence. Pak budou jejich uložené peníze opravdu jejich.

"To nepřichází v úvahu," zdůrazňuje Andrianov. "Žiju na Krymu a nemám v úmyslu se stěhovat někam jinam."

Hodně rozčarovaný a nazlobený je Andrej Sotov ze Simferopolu, který má uložených zhruba 99 tisíc korun u ukrajinské filiálky francouzské banky Credit Agricole, píše Kommersant.

"Byl jsem v bance týden před referendem (o připojení k Ruské federaci)," vypráví. Tam se prý dozvěděl, že si nemusí dělat žádné starosti, protože filiálka bude popkračovat v činnosti i poté, co se Krym stane ruským. O měsíc později mu přišla SMS, že banka na Krymu zavírá.

Měl štěstí, protože se mu podařilo na poslední chvíli konto zrušit a peníze zachránit. Nebylo to ovšem jednoduché a nevyplatili mu dolary, které si uložil, ale ukrajinské hřivny.

Navíc, peníze mu nevydali ihned, ale po menších částkách, takže celý týden strávil hodinami čekání ve frontě před bankou. V té době existovala na Krymu už jen jediná filiálka Credit Agricole. Ta jeho.

Lidé na Krymu se třeba ocitají v paradoxní situaci, když nemůžou splácet úvěr bance, u níž mají současně svůj účet a na něm na splátky dost peněz.

Oleg Skvorcov šel koncem letošního února na svém účtu u jedné privátní banky do debetu. V březnu chtěl dluh vyrovnat, ale veškeré pobočky banky na Krymu v té době zavřely, takže se mu to nepodařilo. Od té doby mu za to na účtu naskakují poplatky, jež také nemá šanci zaplatit.

Nikdo mu prý není schopen říct, co bude dále. O příslušných úpravách se jedná s Ruskem, ale ještě se nedospělo k dohodě, sdělil mu jeden pracovník banky. Z Krymu se postupně stahuje stále více zahraničních úvěrových institutů.

Jak už zmíněno, také Rusko samo zavřelo na Krymu ukrajinské banky. Na základě tohoto rozhodnutí by všechny závazky vůči majitelům kont měla převzít ruská Agentura pro zabezpečení vkladů. Tento institut je přímo na Krymu příslušný za speciálně zřízený fond na ochranu věřitelů. Konkrétně za úspory do výše 700 tisíc rublů (asi 384 tisíc Kč.).

Na fond se zatím obrátilo se svými žádostmi 75 tisíc klientů deseti bank. Očekává se ale, že jejich počet se ještě výrazně zvýší. Fond dosud vyplatil střádalům zhruba 880 milionů rublů (asi 440 mil. Kč.).

Kdo potřebuje hotovost, může zkusit štěstí u údajně jediného fungujícího bankomatu na Krymu. Patří bance z oblasti Krasnodaru, který sousedí s Krymem. Fungují v něm zatím nejen ruské, ale i americké kreditky.

Příslušní činitelé slibují, že na Krymu bude od července v provozu nejméně 500 bankomatů. Zda budou akceptovat i systémy VISA a MasterCard, není zatím jasné.

Čtěte dále

další zprávy