Krym k Rusku, západ Rumunům? Sny o porcování Ukrajiny

06.02. 15:20 | Autor: ČTK

Ukrajinské ministerstvo zahraničí kritizovalo rumunská média za údajné výzvy k anexi západoukrajinských regionů. Na jakékoli cizí územní nároky bude Kyjev podle ministra Leonida Kožary tvrdě reagovat. Na jihu země mezitím podle kyjevských médií sílí výzvy ruskojazyčné většiny k sebeurčení Krymu a k připojení poloostrova k Ruské federaci. V Kyjevě mezitím trvá politický pat a v odborové centrále obsazené demonstranty zabíjela nálož.

Rumunská média podle Kožary využívají vnitropolitické nestability Ukrajiny a vybízejí k odtržení Severní Bukoviny a Jižní Besarábie a k jejich anexi. Obě historická území jsou dnes rozdělena mezi Moldavsko a Ukrajinu, mezi světovými válkami ale patřila Rumunsku.

Rumunský list Adevarul nedávno napsal, že nelze vyloučit rozpad Ukrajiny na proevropský západ a proruský východ. "Je Rumunsko připraveno zasáhnout ve prospěch Rumunů na Severní Bukovině a v Jižní Besarábii?" ptal se rumunský list. Podle dostupných statistik na obou těchto územích žije zhruba desetiprocentní rumunská menšina.

Rumuni prý mají zálusk na Severní Bukovinu (část území s nejtmavší barvou severně od rumunsko-ukrajinské hranice) a Jižní Besarábii (středně tmavou barvou, část jižně od ukrajinsko-moldavské hranice). Podle Kožary o dělení Ukrajiny neoficiálně hovoří i politici "některých sousedních států". Na jakékoli pokusy zpochybňovat ukrajinskou územní celistvost bude podle ministra Kyjev "tvrdě reagovat".

Výzvy ke změně hranic zaznívají i na jihu Ukrajiny obývaném ruskojazyčným obyvatelstvem. Centrem proruských nálad se stal Krym, kde se k ruské národnosti hlásí bezmála dvě třetiny obyvatel. Místní autonomní parlament podle kyjevského tisku připravuje výzvu ruskému prezidentovi, kterou lze považovat za první krok k odtržení.

Krym patřil Rusku od konce 18. století až do roku 1954, kdy ho tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině. Krymští poslanci od prosince naléhavě žádají ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby v zemi vyhlásil výjimečný stav a opoziční protesty potlačil silou. Protože hlava státu jejich výzvy ignoruje, rozhodli se prý zastupitelé vzít osud do vlastních rukou.

Poslanci chtějí požádat ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se stal garantem krymské autonomie a národních zájmů tamních obyvatel. Mají rovněž v úmyslu uspořádat referendum o politickém statusu poloostrova. O obou návrzích chtějí poslanci hlasovat do konce února.

"Krymská karta" prý může pomoci Putinovi k dalšímu tlaku na Janukovyče ve prospěch silového řešení opozičních protestů. Ruský list Nězavisimaja gazeta napsal, že kyjevská vláda, přestože krymské snahy veřejně nekomentuje, sleduje vývoj na jihu země s rostoucí nervozitou. "Krymská karta" podle listu může pomoci Putinovi k dalšímu tlaku na Janukovyče ve prospěch silového řešení opozičních protestů.

Pat trvá, opozičníky zabila bomba

Ukrajinský parlament ani dnes nezahájil debatu o ústavních reformách, které by měly otevřít cestu z vnitropolitické krize. Omezení prezidentských pravomocí nemá podporu většiny poslanců, vládní Strana regionů navrhla vytvořit pracovní komisi, která by změny připravila. Ani tento návrh ale při hlasování neprošel. Šéf parlamentu páteční poslaneckou schůzi zrušil, jednat o ústavě má sněmovna příští týden.

V kyjevském sídle ukrajinských odborů, které je obsazeno demonstranty, pak exploze nálože vážně zranila dvě osoby. Při rozbalení balíku s nápisem "léky" přišel jeden z opozičních aktivistů o zápěstí a oko, zranění druhého policie neupřesnila. Pachatel je neznámý.

Policie se podle očitých svědků k ohledání místa exploze nemůže dostat, protože objekt blokuje opoziční ostraha. Muž se zraněnou rukou a okem byl v bezvědomí dopraven na jednotku intenzivní péče. O zranění druhé osoby podali zprávu novináři, policie informaci nepotvrdila.

Foto: ČTK/AP , wikipedia

Autor: ČTK